AMD Ryzen 9 5950X, je aktuálně nejvýkonnějším procesorem, jaký AMD vydalo pro socket AM4. Pokud potřebujete šestnáct jader a vysoký výkon, je Ryzen 9 5950X zajímavou volbou. Konfigurace čipletů pod rozvaděčem tepla je podobná jako u Ryzenu 9 5900X, jsou zde dva procesorové 7nm čiplety a 12nm IO čiplet. Oproti 5900X jsou všechny procesorové čiplety plně aktivní, každý má tak plně funkčních osm jader.

Procesor se prodává za nějakých 22 000 Kč s DPH(plus mínus pár stovek, záleží na konkrétním prodejci), což je cena, za kterou se u nás jeden čas prodával šestnáctijádrový Ryzen 9 3950X, ten mezitím zlevnil na nějakých 17-18k Kč s DPH, což z něj činí zajímavý produkt. Oficiální cena Ryzenu 9 5950X poskočila podobně jako u ostatních Zen3 procesorů, předchůdce ve formě R9 3950X má oficiální cenu $749, nový Ryzen 9 5950X má oficiální cenovku $800. Nicméně procesor bude primárně zajímavý pro uživatele vyžadující vysoký výkon a mnoho jader, může tak být zajímavý pro rendering, kompilování software, virtualizaci a tak podobně.

Co se poměru cena/jádro týče, Ryzen 9 5950X je výhodnější, než osmijádrový Ryzen 7 5800X, kde platíme $56,125 za jádro, zatímco u Ryzenu 9 5950X je to jen $50. Nejvýhodnějším procesorem je tak nadále dvanáctijádrový Ryzen 9 5900X, kde jedno jádro vychází na $45,75. Nicméně kdo chce mnoho jader, má možnost. U konkurence podobný produkt na mainstream platformu nenajdeme, Ryzen 9 5950X je tak lehce speciální, podobně jako předchůdce 3950X. V AMD se evidentně rozhodli entry-level workstation podvozky přemístit na AM4 platformu, kdo vyžaduje více PCIe linek, více paměti než 128GB a hlavně více jader, pro ty je tu nový ThreadRipper na TRX40 platformě.

AMD Ryzen 9 5950X je zajímavý tím, že jednovláknový boost dosahuje až šílených 5050 MHz, všech šestnáct jader pak boostuje typicky okolo 3950-4000 MHz, přičemž se drží 142 PPT limitu, pokud poskytneme dostatečně výkonné chlazení.

Procesor se prodává bez chladiče, podobně jako mnohé další Zen2 a Zen3 procesory, očekává se, že si uživatel zajistí nějaké vlastní chlazení. Nicméně z hlediska spotřeby se nejedná o nic hrozného, Ryzen 9 5950X má víceméně stejné provozní vlastnosti jako ostatní 105/142 TDP/PPT procesory. Rozhodl jsem se použít levné AIO SilentiumPC Navis 280 RGB, které je zcela dostatečné na tento procesor. Kromě procesoru se dnes podíváme i na základní ASUS ROG VIII Crosshair Dark Hero.

Jedná se o novou hi-endovou desku s X570 chipsetem, zaplatíme za ni téměř 13 000 Kč s DPH. Mezi hlavní lákadla patří velmi naddimenzovaná napájecí kaskáda a pasivně chlazený X570 chipset.

ASUS mi desku zaslal z běžné distribuce, nejedná se o žádný testovací kus, ale o normální kus, který byl v prodeji. Na desce byl starší BIOS, se kterým byly potíže, boost se choval podivně a nekonzistentně, což naštěstí vyřešil novější BIOS ve verzi 2502, který přinesl mikrokód AGESA 1.0.0.8 C, nicméně nyní je k dispozici verze 2601, která s sebou nese AGESA 1.1.0.0 C. Deska je primárně určená pro overclockery a nadšence, či pro ty, kteří chtějí to nejlepší, svým způsobem by šlo desku označit jako snob-end, ale od toho jsou tu ještě dražší modely.

Krabice je tradičně "ROG provedení", je dostatečně robustní, aby deska a příslušenství zvládla přepravu. Na krabici se ASUS chlubí některými funkcemi, vypichuje hlavně robustní VRM, PCIe 4.0, WiFi 6 s dvěma RJ45 porty a pasivní chlazení AMD X570 chipsetu. Uvnitř krabice najdeme hromádku příslušenství. Konkrétně se zde nachází podložka pod hrnek, sada nálepek, DVD s ovladači, ASUS ROG lepík, WiFi anténa, čtyři SATA 6Gb/s kabely, šroubky pro uchycení M.2 SSD, RGB LED prodlužky. I/O shield zde nenajdeme, podobně jako mnoho dalších desek, i Dark Hero ho má integrovaný, což trochu zjednodušuje montáž a snižuje riziko ztráty v budoucnu.

Na zadním panelu najdeme hromadu portů, zcela vlevo jsou dvě tlačítka, jedno slouží pro vymazání CMOS a druhé je zde pro flashnutí BIOSu, deska podporuje BIOS flashback, takže můžeme flashnout nový nebo funkční BIOS i bez procesoru, RAM a grafické karty. Vedle tlačítek sedí dva velké RSMA konektory připojené na Intel AX200 WiFi+BT 5.1 chipset. Dále zde najdeme celkem dvanáct USB portů, jedenáct portů je typu A, přičemž čtyři modré poskytují 5Gb/s konektivitu, zbylých sedm portů typu A podporuje 10Gb/s rychlost. Poslední USB-C je také 10Gb/s. Nad USB porty bydlí dva RJ45 konektory, jako síťové karty zde slouží Intel I211-AT, což je běžný gigabitový chipset a jako druhý čip zde slouží Realtek RTL8125, což je velmi známý 2,5Gb/s chipset. Poslední sada portů slouží pro audio, najdeme zde pět 3,5mm audio jacků a jeden optický SPDIF výstup. Audio obsluhuje starý známý Realtek ALC1220, který ASUS nazývá "ROG SupremeFX7.1 Surround Sound High Definition Audio CODEC".

Nyní ke zbytku desky, v pravém horním rohu se na nás směje sedmisegmentový displej, který zobrazuje dva znaky a jedná se o starý známý POST displej, kteří ocení všichni taktovači a hledači problémů, jelikož značně usnadňuje diagnostiku. Pod POST displejem bydlí ještě čtyři diagnostické LEDky. Vedle POST displeje sedí rovnou tři čtyřpiny pro ventilátory. Dále zde najdeme dvě RGB LED pinoviště, tlačítko Start, které slouží k zapnutí/vypnutí desky a také Reset tlačítko.

Pokračováním níže najdeme 24pin ATX konektor společně s kontakty, na kterých můžeme měřit napětí některých větví na desce za pomoci multimetru, což je opět zajímavé hlavně pro extrémní přetaktování. Vedle napájení sedí interní USB-C konektor pro připojení předního panelu, další čtyřpin pro ventilátor a dvouportový 19pin s dvěma USB 5Gb/s porty.

V pravém spodním rohu najdeme celkem osm SATA 6Gb/s portů a další hromádku pinovišť. Konkrétně zde najdeme dva další čtyřpiny pro ventilátory a také třípin pro vodní pumpu, který dodává vyšší proud s konstantním napětím 12V. Dále zde bydlí piny pro tlačítka a LEDky na skříni, piny pro PC speaker, pinoviště s celkem čtyři USB 2.0 porty a ASUS Node konektor. Nechybí Slow Mode přepínač, což je opět funkce vhodná pro extrémní přetaktování, pokud se funkce aktivuje, dojde k podtaktování CPU, což se hodí na šetření tekutého dusíku, plný výkon si zapneme jen na provedení benchmarku a poté se vrátíme na klidnější stav pokud chceme.

Na spodní části desky pokračuje hromádka dalších pinovišť, vedle ASUS Node konektoru bydlí další dva RGB LED headery, pinoviště pro externí TPM modul(procesory AMD Ryzen mají v sobě fTPM, které poskytuje integrovaný bezpečnostní koprocesor založený na ARM TrustZone, takže externí TPM není typicky třeba), Safe boot tlačítko, retry tlačítko, jumper pro LN2 režim(odemkne a nastaví některá napětí hodně vysoko, určitě není dobré používat jen tak na vzduchu), další čtyřpin pro ventilátor a piny pro přední audio panel na skříni.

Co se napájení procesoru týče, v levém horním rohu najdeme klasicky jeden osmipin a jeden čtyřpin, nicméně onen čtyřpin ani zapojovat nemusíte, nebude nikdy zapotřebí, jelikož Ryzeny mají odběr nepřevyšující 384 Wattů, což je možné skrze tento osmipin protlačit.

Deska má i hromádku PCIe slotů a M.2 slotů. Oba dva M.2 sloty mají vlastní chladič pro M.2 SSD, slot blízko procesoru je připojen přímo do procesoru a poskytuje až čtyři PCIe Gen4/3 linky nebo SATA 6Gb/s konektivitu. Tento slot podporuje maximálně 80mm dlouhá SSD

Druhý M.2 slot připojený do AMD X570 chipsetu poskytuje stejné množství PCIe linek a SATA portů jako první M.2 slot, nicméně podporuje až 110 mm dlouhé SSD. Co se klasických PCIe slotů týče, mnoho toho nenajdeme, je zde tradičně jeden PCIe x16 Gen4 slot připojený do procesoru, kterému sekunduje další PCIe x16 Gen4 slot, ten však pracuje pouze v režimu x8 a pokud se použije první x16 slot, dojde i k jeho zpomalení na x8 režim, oba dva sloty totiž sdílí šestnáct PCIe Gen4 linek přímo z procesoru. Na desce bydlí jeden překvapivě otevřený PCIe x1 Gen4 slot, takže je do něj možné vložit delší PCIe karty, poběží však v x1 režimu. Poslední x16 slot nabídne pouze čtyři Gen4 linky a to přímo z chipsetu.

Mezi chladiči M.2 disků sedí masivní kus hliníku, který má za úkol chladit AMD X570 chipset, jedná se tak myslím o třetí základní desku na trhu s pasivně chlazeným AMD X570 chipsetem(předchozí dvě jsou Gigabyte X570 AORUS XTREME a ASRock X570 Aqua, přičemž Aqua technicky vzato nemá pasivní chladič chipsetu, ale obří vodní blok pro CPU, VRM i chipset, jedná se navíc o omezenou sérii 1000 kusů, deska od Gigabyte je pro změnu ultra-hi-end za nějakých 19-20 000 Kč s DPH). ASUS ROG logo je samozřejmě podsvícené za pomoci RGB LED a během testování jsem nenarazil na nějaké trable s teplotou chipsetu, více jak 61°C jsem neviděl, díky velké ploše chladiče může paradoxně pomáhat ofukování grafickou kartou(za předpokladu, že vzduch z grafické karty není příliš horký a počítač nesedí vedle ohniště).

Na zadní straně desky nenajdeme nic speciálního kromě PWM kontroléru ASP14051, který je tak trochu stálicí na ASUS deskách. Tento kontrolér typicky řídí až osm fází. V tomto případě kontrolér pracuje v režimu 7+1, přičemž deska má celkem šestnáct fází ve formě pwrstages Texas Instruments X95410RR, každá pwrstage zvládne dodat až 90A, přičemž díky paralelnímu zapojení fází je k dispozici celkem čtrnáct fází pro VCore a dvě pro VSOC.

Napájencí kaskáda je šíleně naddimenzovaná, klidně by tím šlo napájet třeba dva sousední počítače. Pro většinu provozu jsou namontované chladiče téměř zbytečné, jelikož i s AIO a Ryzenem 9 5950X byla maximální teplota VRM 59°C a to při provozu jen tak na stole, bez nějakého ofukování extra ventilátory.

Deska potěší hlavně taktovače a nadšence všeobecně, má brutální napájecí kaskádu, vychytávky pro extrémní přetaktování i na tekutém dusíku, ale může být zajímavá i pro uživatele toužící po pasivně chlazeném X570 chipsetu s dvěma ethernety a pár PCIe Gen4 linkami. Dark Hero má také speciální sadu funkcí, které zatím jiné desky nemají. Jednou ze zajímavých voleb v BIOSu je funkce "PBO Fmax Enhancer", tato funkce by měla navýšit nebo stabilizovat co nejvyšší frekvenci při použití jednoho jádra. Další specialita se pak týká lidí, kteří chtějí vícevláknové přetaktování, ale jen občas. Můžeme si tak různě přetaktovat oba CCX moduly třeba na 4,6GHz a zároveň použít volbu "Currecnt Threshold to Switch to OC Mode" a nastavit nějakou proudovou hodnotu(default je 45A), toto se hodí, pokud nechceme procesor zbytečně smažit při malé zátěži, ale zároveň chceme vyšší výkon při maximální zátěži, jelikož zrovna Ryzen 9 5950X všemi jádry boostuje okolo 3950-4000 MHz v závislosti na chlazení a tak podobně. Bohužel jsem neměl čas funkci ladit a testovat, pro další detaily doporučuji shlédnout video známého overclockera der8auera.

Co se testovací sestavy týče, procesor, chladič i desku známe. Paměti poskytl ASUS a jedná se o stejný kit, který jsem nedávno použil na ASUS ROG MAXIMUS XII APEX, tedy G.Skill TridentZ NEO 2x8GB DDR4-3800 CL16. Paměti jsem nastavil na doporučených 3600 MT/s (FCLK a UCLK nastaveno obojí na 1800 MHz, což zvládá libovolný procesor), časování jsem pak ručně upravil na CL14-14-14-32 1T. Žádné další úpravy z hlediska nastavení napájení jsem neprováděl, jedná se tak o stav, který lze nazvat OOBE(Out Of the Box Experience), tedy až na paměti, ale jedná se o skvělý kit a nemohl jsem odolat ho alespoň maličko poladit. Testovací Windows 10 Pro v2009 jsem nainstaloval na Samsung SSD 970 EVO 500GB, grafická karta pak tradičně byla Gigabyte AORUS GeForce RTX 2080 Ti XTREME 11G a napájení počítače obstarával zdroj Corsair HX1200.

Se Zen3 procesory můžeme použít i Ryzen Master na nějaké ladění a monitoring, přičemž Ryzen Master zobrazuje napětí procesoru správně, programy jako CPU-Z tyto hodnoty údajně nečtou správně, což opraví novější verze. Novější Ryzen Master má nově i jednoduchý režim, ale osobně mám raději standardní Advanced režim. Jak oba režimy vypadají můžete vidět na následujících screenshotech.

A nyní hurá na benchmarky!

BIOS

BIOS je tradiční ASUSí, v době testování jsem provedl upgrade na verzi 2502, předchozí verze měla podivné potíže s boostováním, ale verze 2502 to opravuje.