Jak je zmíněno v perexu, Intel nedávno vydal nové notebookové procesory postavené na 10nm SuperFin procesu, který má řešit hlavní bolístku a výhodu 14nm procesu a to sice vysoké taktovací frekvence. Intel Tiger Lake procesory navíc přidávají značně výkonnější jádra a výkonnější grafické jádro, které Intel pojmenoval Intel® Iris® Xe Graphics. Podobně jako u mobilních Radeonů RX Vega budu označovat grafiky trochu jinak, většina Xe grafik má nějaké množství výpočetních bloků, které Intel nazývá zkratkou EU(Executions Units). U Intel Iris Xe tak budu uvádět číslo značící počet EU.

Jeden z prvních notebooků využívající nové Intel Tiger Lake procesory je dnes testovaný ASUS ZenBook Flip S UX371E. Zaslaný kus by měl být ze standardní distribuce, nejedná se tak o interní testovací vzorek.

Testovaná konfigurace se prodává za nějakých 38 990 Kč s DPH, což není málo, jedná se o relativně hi-endový ultrabook, který láká hlavně 4K Pantone kalibrovaným OLED panelem, který je navíc dotykový, v krabici najdeme dokonce i kreslící pero ASUS SA201H. V ČR se budou prodávat celkem tři různé konfigurace, liší se hlavně procesorem, pamětí a kapacitou SSD. Já jsem měl možnost otestovat nejlevnější konfiguraci s Core i5-1135G7, 8GB RAM a 512GB NVMe SSD. Tuto konfiguraci bych spíše nedoporučil, 8GB připájené LPDDR4X-4266 se mi jeví jako velmi málo na takto naceněný notebook. Druhé dvě dostupné konfigurace jsou osazovány lehce rychlejším procesorem Intel Core i7-1165G7 a 16GB LPDDR4X-4266 RAM, přičemž nejdražší konfigurace má pak 1TB SSD namísto 512GB. Tyto dražší konfigurace se prodávají za 44 990 a 47 990 Kč včetně DPH.

Konfigurace tedy vypadá takto:

• Intel Core i5-1135G7 – 2,4GHz, Turbo až 4,2GHz, 8MB L3, 12-28W TDP, 10nm, 4C/8T
• 8GB LPDDR4X-4266 CL36-39-39-90 1T
• Intel® Iris® Xe Graphics 80 EU
• 13,3“ Samsung ATNA33TP11-1 3840x2160 60Hz dotykový OLED
• Kingston OM8PCP3512F-AB 512GB PCIe NVMe Gen3 x4 SSD
• Intel AX200 NGW (802.11ax + Bluetooth 5.0)
• 4 cell 68Wh baterie
• 65W USB-C napájecí adaptér
• Windows 10 Pro v2004

Na chvíli se zastavím u procesoru, ten může jedním jádrem boostovat až na frekvenci 4,2GHz, základní frekvence má hodnotu vysokých 2,8GHz, nicméně Intel nově uvádí tuto frekvenci vzhledem k napájecímu limitu 28 Wattů. Je však na výrobcích notebooků, jak nastaví napájecí limity. V tomto případě se odběr procesoru pohybuje v rozpětí 12-42 Wattů, oněch 35-42 Wattů může odebírat velmi krátce, poté odběr rapidně klesá a ustálí se na dvanácti Wattech. Mnohé testy stihnou doběhnout ve vyšším napájecím limitu, proto v grafech uvádím hodnotu 28W, nicméně v případě delší zátěže spadne limit na dvanáct Wattů. Vysoký odběr může mít Core i5-1135G7 i při chodu na baterii, ale více jak 33 Wattů krátkodobě jsem neviděl. Zajímavé jsou i LPDDR4X paměti, ty mají sice děsivé časování CL36-39-39-90 1T, ale tváří se být zapojené čtyřkanálově, což je asi špatná detekce, možná je to způsobené tím, že jeden LPDDR4X čip má 32-bit sběrnici a je tak možné připojit dva moduly na jeden 64-bitový kanál. Propustnost paměti je velmi vysoká, což pomůže hlavně integrované grafické kartě, ta ale trpí nedostatkem VRAM, 8GB je velmi málo a některé hry tak nelze spustit. Velikost VRAM navíc nemůžeme v BIOSu měnit, je zde fixně nastaveno 256MB, zbytek si Intel Iris Xe alokuje dynamicky.

Notebook bydlí v běžné kartonové krabici, resp. jedná se o situaci "krabice v krabici", jelikož uvnitř kartonové krabice najdeme dvě další menší krabičky. V menší podlouhlé najdeme USB-C 65W adaptér, který umí poskytovat napětí 5, 9, 15 a 20V, takže můžeme nabíjet třeba mobilní telefon skrze USB-C. Notebook samotný podporuje rychlé nabíjení, jen se mi moc nezdá formát nabíječky, můžou zde být potíže s blokací zásuvek, ale celkově je tak adaptér lehčí. V této krabičce najdeme dále dvě redukce. Potěší redukce z USB-A na gigabitový ethernet, uvnitř je chipset od Realteku a adaptér má pouze jednu LEDku ukazující stav ethernetu. Toto beru jako pozitivní bonus k ultrabooku, kam se RJ45 fyzicky nevejde. Druhá redukce mne však nepotěšila, jedná se totiž o adaptér, který nám z USB-C vyrobí 3,5mm audio jack. Notebook tak nemá vlastní 3,5mm jack, děsivé.

Notebook samotný bydlí ve vlastní krabičce, ve které najdeme ještě dotykové pero ASUS SA201H, pero podporuje 4096 úrovní přítlaku, má vyměnitelný hrot a prý vydrží fungovat až jeden rok na baterii. Bohužel na pero jsem lehce zapomněl a prakticky jsem ho neotestoval, do notebooku ho uložit nemůžeme, není na to místo.

Finálně zde bydlí samotný notebook, ten patří do kategorie 2v1 zařízení, jelikož má celootáčecí displej, podobně jako Lenovo Yoga nebo HP x360 řada. Přijde mi, že na otáčení by se hodily nějaké magnetky, při plném přetočení do tabletového režimu se notebook fyzicky "nezamkne", zadní strana displeje bydlí několik milimetrů nad spodkem notebooku a různě se kinklá. Rozměry notebooku jsou 305 x 211 x 13,9 milimetrů, přičemž v nejtenčí části má notebook jen 11,9 milimetrů. Hmotnost činí nízkých 1,2 kilogramu.

Portová výbava je omezena díky velikosti notebooku, na levé straně najdeme velké HDMI verze 1.4(čekal bych HDMI 2.0/2.1, verze 1.4 je poněkud fousatá na takto moderní systém) a dva USB-C porty, oba dva poskytují ThunderBolt 3, DisplayPort 1.2 výstup, USB 10Gb/s a podporují napájení. Pozitivní je, že oba porty mají každý vlastní TB3 řadič, který je pověšený na čtyři PCIe Gen3 linky, konektivita tak není sdílená. Méně pozitvní je pak zabezpečení, notebook ochotně přijme libovolné TB3 zařízení bez jakékoliv autentizace.

To mi přijde jako nepřípustné a nebezpečné tovární nastavení, jelikož na ThunderBolt existuje mnoho typů útoků a díky DMA není problém stáhnout například obsah RAM a pak crackovat hashe/hesla v RAM. Tento notebook má modernější implementaci TB3 a novější řadiče, které údajně lepí některé starší bezpečnostní díry, ale autentizace je v BIOSu fixně nastavena na volbu "No Security", přičemž jiná volba k dispozici není. Možnosti se nezměnily ani po upgrade BIOSu na verzi 301, doufám tedy, že ASUS tuto bezpečnostní díru brzy opraví. Vyzkoušel jsem dokonce připojit externí Sonnet BreakAway box s Radeonem RX 590 a eGPU se připojilo na první dobrou bez nutnosti autentizace, navíc ani ve Windows není možné konfigurovat nějaké zabezpečení TB3 zařízení. Tento problém jsem i nahlásil ASUSu, lokální zastoupení pak můj email přeposlalo na centrálu do Taiwanu, ale zatím nemám žádnou odpověď. Pokud se mi nějaké dostane, nejspíše vydám krátkou novinku a upravím i tuto recenzi.

Na pravé straně notebooku najdeme jeden USB-A 5Gb/s port a zapínací tlačítko s power LEDkou. Osobně bych přemístil napájecí tlačítko nad klávesnici a umístil zde 3,5mm audio combo jack, který se vedle USB portu pohodlně vejde. Namísto jacku tak musíme používat USB-C redukci.

ASUS ZenBook Flip S má velmi kvalitní konstrukci, tělo je celokovové a panty působí velmi mohutně. Na zadním víku displeje najdeme logo ASUS a kov je kolem něj vykroužený, nicméně na tomto povrchu rády sídlí otisky prstů, ale nejsou zase tolik vidět. Na zadní straně notebooku najdeme výfuk chlazení, porty zde nejsou, jelikož se tímto směrem notebook vyklápí/otáčí.

Po otevření notebooku nás přivítá ochraná látka kryjící klávesnici, samotná klávesnice má pak celkem normální rozložení v rámci možností. Jsem rád, že napájecí tlačítko nesedí v místě klávesy Delete. Na klávesnici se subjektivně dobře píše a podsvícení jednotlivých kláves jde spíše do oranžova, což je příjemné hlavně večer, klávesnice tak nesvítí bíle. Touchpad je klasicky celoklikací bez dedikovaného levého a pravého tlačítka. Zajímavé je, že touchpad integruje zároveň numerický blok, který si můžeme zapnout podržením ikonky vpravo nahoře po dobu jedné sekundy. Tento numerický blok používá ASUS na několik modelech už delší dobu, takže ho možná někteří čtenáři znají. Jedná se o zajímavé řešení, ale chybí mi zde nějaká odezva, osobně bych preferoval externí nebo interní klávesnici.

Nyní k displeji, ten je hlavní chloubou notebooku a nemá se za co stydět. Jedná se o 3840x2160 OLED panel od Samsungu, který má dotykovou vrstvu, jas až 400 nitů a lesklou povrchovou úpravu. ASUS se zde navíc chlubí kalibrací a barevným pokrytím DCI P3 100%. Displeji samotnému nemám nic moc co vyčítat, snad jen, že lesklá povrchová úprava může zrcadlit kde co, ale se 400 nity je možné leccos přesvítit. Mezi nevýhody OLEDu bych zařadil vysokou spotřebu, což není veselé pro provoz na baterie, dalším aspektem je pak vyšší náročnost na integrované grafické jádro a VRAM, UHD panel spolyká více paměti pro framebuffer a samotné iGPU je zatížené více, než třeba s FullHD panelem.

Samozřejmě jsem neodolal podívat se dovnitř notebooku, naštěstí je to u tohoto modelu velmi snadné. Na spodní straně víka najdeme celkem devět torxů, ty stačí odšroubovat a poté opatrně odcvaknout spodní víko. To je téměř celokovové až na dvě místa, kde jsou plastové krytky, pod kterými bydlí antény WiFi chipsetu.

Vnitřnostem notebooku dominuje čtyřčlánková 68Wh baterie, což je velmi slušná kapacita vzhledem k velikosti notebooku. Bohužel moc komponent v notebooku nevyměníme, nad baterií můžeme vidět PCIe NVMe SSD ve standardním M.2 2280 provedení, chlazení prakticky nemá, z obou stran je navíc polepené páskou. Vedle SSD se pod podobnou páskou skrývají dva ThunderBolt kontroléry. WiFi chipset ve formě Intel AX201D2W zde existuje v menším BGA provedení a je připájený na desku.

Chladič je logicky malý, do tenkého těla se velký pasiv nevejde, i z toho důvodu je dlouhodobý napájecí limit nastaven na 12 Wattů, naštěstí je notebook tichý i v maximální zátěži. Chlazení můžeme snadno demontovat a vyměnit pastu, pokud to bude za pár let třeba.

Na notebooku byly předinstalovány Windows 10 Pro v2004, které jsem aktualizoval, ale zachoval jsem tento build. Dále jsem aktualizoval BIOS a ovladače grafické karty Intel Iris Xe Graphics na nejnovější beta verzi 27.20.100.9025 DCH.

Software

Na notebooku toho mnoho předinstalováno nebylo, což je dobře, nechybí však obligátní trial verze McAffee a MS Office 365. Obojí můžeme ihned odinstalovat a využívat jiné alternativy, většila lidí si vystačí se zabudovaným Windows Defenderem a LibreOffice, případně si lidé koupíš spíše placené MS Office, ať už 365 nebo krabici. Níže si můžete prohlédnout screenshoty z programu MyASUS, ve kterém můžeme konfigurovat některé specifické věci, například chování WiFi, zvuku, klávesy Fn, pouštět diagnostiku, stáhnout ovladače a BIOS či zjistit stav záruky.

ASUS pro tento model nabízí i rozšířenou záruku ASUS Premium Care za příplatek, notebook pak má k dispozici tříletou mezinárodní záruku, což je zajímavé pro cestovatele a uživatele, který mnestačí standardní dva roky.

https://www.asus.com/cz/support/premium_care/