RECENZE: ASUS Zenbook S 14 - aneb Copilot+ AI notebook s Intel Lunar Lake
Kapitoly článků
Nedávno jsme měli v redakci nový ASUS Zenbook S 16, který je vybaven až dvanáctijádrovým procesorem AMD Ryzen AI 9 HX 370. Nyní tento model doplňuje menší čtrnáctipalcový Zenbook S 14, který je vybaven procesorem Intel Core Ultra 7 258V patřící do generace Lunar Lake, podobně jako desktopový Arrow Lake i mobilní Lunar Lake je vyroben nejmodernější litografií společnosti TSMC, obsahuje různé dlaždice a velká jádra postrádají Hyper-Threading.
Zajímavou změnou je integrace RAM přímo na substrát, připomíná mi to různé mobilní ATI Radeony 7500/9600/X1300, které kdysi IBM osazovalo do ThinkPadů. Paměť je totiž osazena přímo vedle čipu a konkrétně Core Ultra 7 258V existuje jen v konfiguraci s LPDDR5X-8533 RAM, což není špatné z hlediska propustnosti pro CPU i GPU, zde má tak Zenbook S 14 navrch oproti S 16 s AMD, které má APU vyrobené zastaralým 4nm procesem a navíc má jen LPDDR5X-7500 paměti.
Testovaný kus pochází z české distribuce ASUSu a aktuální cenovka se pohybuje okolo 50 000 Kč s DPH, což znamená, že menší model S 14 je o téměř 10 000 Kč s DPH levnější, než AMD verze.
Testovací konfigurace vypadala takto:
- Intel Core Ultra 7 258V 8C/8T - 2,2GHz, Turbo až 4,8GHz, 12MB L3 cache, 28W TDP, 3nm
- 32GB RAM LPDDR5X-8533 CL92-80-80-180 1T
- Intel Arc 140V iGPU
- 14" Samsung SDC419D, 2880x1800, OLED, 120 Hz, 400 nitů, dotykový, 100% sRGB
- WD PC SN560 1TB M.2 2280 PCIe NVMe Gen4 x4
- Intel BE201 WiFi 7
- 1080p webkamera, PCIe čtečka SD karet
- 4 cell, 72Wh baterie
- ASUS Pen 2.0
- 65W USB-C adaptér
- Windows 11 Pro 24H2
Krabice s notebookem je velmi podobná většímu modelu S 16, uvnitř velké kartonové krabice najdeme dvě menší. Jedna obsahuje příslušenství a druhá samotný notebook. V krabici s příslušenstvím najdeme kreslící pero ASUS Pen 2, stejně jako u Zenbooku S 16. Malé překvapení se pak schovává ve formě napájecího adaptéru, ten je velmi malý a jedná se o dražší GaN adaptér s vyměnitelným USB-C kabelem.
V šedé krabici pak najdeme notebook samotný. Rozměry jsou 310 x 214 x 11,9~12,9 milimetrů, hmotnost je pak příjemných 1,20 kilogramu, notebook je tak vhodný pro různé cestovatele, kteří řeší hmotnost notebooku.
Horní víko je jako u S 16 vyrobeno z materiálu, kterému ASUS říká Ceraluminium, jedná se o nějakou kombinaci hliníku a keramiky. Všiml jsem si, že do stříbrných drážek ve víku se mohou usazovat nečistoty, stejně jako u většího S 16 modelu.
Dále se podíváme na portovou výbavu, na pravé straně je to velmi jednoduché, najdeme zde LEDku stavu nabíjení baterie a jeden USB-A 10Gb/s port.
Na levé straně je pak zbylá portová výbava, nebo spíše hlavní. Najdeme zde velký HDMI 2.1 konektor, dva USB-C porty, přičemž oba dva podporují ThunderBolt 4, DisplayPort výstup a napájení. Výbavu zakončuje ještě 3,5mm combo audio jack. Zde má výhodu větší Zenbook S 16, ten má navíc ještě čtečku velkých SD karet.
Po otevření notebooku nás přivítá klávesnice s identickým rozložením jako na S 16, nechybí obří touchpad, ale je o něco menší. Na klávesnici se píše celkem slušně, přičemž podsvícení je opět bílé má tři úrovně jasu. Na klávesnici mi vadí asi jen umístění zapínacího tlačítka, to by mohlo být někde bokem a místo něj klávesa Insert. Na klávesnici nechybí samozřejmě klávesa Copilot.
Notebook má i parádní OLED displej, prakticky stejný jako na větším S 16 modelu, jen v 14" provedení. Displej má rozlišení 2880x1800 pixelů, obnovovací frekvenci 120 Hz a je dotykový.
Spodní víko notebooku je kovové a na místě ho drží celkem deset šroubků typu torx, přičemž po jejich odšroubování je třeba dbát zvýšené opatrnosti, spodní víko drží na místě i bez šroubků velmi dobře.
Vnitřnosti notebooku jsou přímočaré, většinu prostoru zabírá baterie s kapacitou 72 Wh, vedle ní najdeme celkem slušně hrající reproduktory. Na základní desce najdeme připájený WiFi 7 modul Intel BE201, což je vlastně jen fyzické rozhraní pro připojení antén WLAN modulu, který se fyzicky nachází přímo v procesoru.
Notebook má jeden M.2 2280 PCIe Gen4 x4 slot pro jedno SSD, ASUS zde osadil spíše levnější WD PC SN560 1TB SSD, to je alespoň o něco veselejší, než co jsem našel ve větší S 16, nicméně je možné, že bude možné narazit na jiné a lepší NVMe disky. Pozitivní je, že SSD lze vyměnit a teplo se přes teplovodivý polštářek přesouvá do kovového spodního víka. Díky tomu se SSD nepřehřívá a nezpomaluje.
Byl jsem překvapen, že notebook používá dva ventilátory, tedy jako větší S 16, což je dobré pro výkon procesoru a grafické karty. Po dokončení všech testů jsem ze zvědavosti chladič demontoval a konstrukce je poněkud zvláštní, přijde mi, že se jedná o měděný plech s měděným žebrováním bez jakýchkoliv heatpipes.
Nebo se jedná o nejlehčí a nejtenčí parní komoru, jakou kdy kdo vyrobil. Na druhou stranu procesor má dlouhodobý napájecí limit pouze 28 Wattů a někdy je to i lehce méně. Povšimněte si také LPDDR5X-8533 pamětí na substrátu hned vedle dlaždic.
Intel se chlubil, že Lunar Lake, který patří do série Core Ultra 200V bude nejpesíkovatější mobilní procesor tohoto roku, se skvělým iGPU a energetickou efektivitou, která překoná i ARM procesory. Konkurenční AMD Strix Point to má tak spočítané.
ASUS do Zenbooku S 14 osadil Intel Core Ultra 7 258V, tento produkt má k dispozici celkem osm jader i vláken, přičemž máme zde čtyři velká jádra a čtyři efektivní jádra. Velká jádra mohou tikat na frekvenci až 4,8 GHz a malá jádra až na 3,7 GHz.
Napájecí limity se různí dle použitého napájecího profilu a režimu ventilátoru, krátkodobě si procesor může vzít až 37 Wattů, dlouhodobě drží 28, ale jsou situace, kdy těchto 28W propadá na 24~25W. Osobně jsem byl zvědavý, zda tento procesor porazí alespoň starší AMD Ryzen 7 PRO 7840U, což je Zen4 osmijádro, často jen s 25W napájecím limitem.
Grafická karta v procesoru se jmenuje Intel Arc 140V, toto iGPU má být významně rychlejší, než starší Xe iGPU v Meteor Lake. Vlastně nejrychlejší Intel iGPU vůbec. V kombinaci s LPDDR5X-8533 RAM se tak můžeme těšit na vysoký grafický výkon, na což jsem také zvědavý.
Notebook má k dispozici tři napájecí režimy kombinované s chováním ventilátorů, tyto režimy lze nastavovat v programu MyASUS. Výkon těchto režimů jsem zběžně otestoval v Cinebench R23, výsledek můžete vidět v grafu níže.
Na první dobrou tedy Intel Core Ultra 7 258V příliš neoslní, nedokáže ani překonat starší Intel Core i5-1350P. Ale třeba si povede lépe v jiných testech. Zajímavý je i výkon v 12W režimu, ten je horší, než se starým Ryzenem 7 4700U @ 15W, což je 7nm produkt z roku 2020.
Na notebooku nebyl předinstalován nějaký ošklivý blotware, což je příjemná změna, jako operační systém sloužily Windows 11 Pro 24H2. Při připojeném adaptéru jsem testoval v Performance módu, aby procesor držel 28~37W napájecí limit a Core Ultra 7 258V mohl podat co nejlepší výkon.
Utilita z GitHubu, jež G-Helper název má, na notebooku funguje, ale některé možnosti nastavení nejsou funkční, je to možná až moc čerstvý hardware.
Za zmínku stojí i program MyASUS, ve kterém je možné konfigurovat mnoho aspektů notebooku, jak je u ASUS strojů dlouhá léta zvykem.
A nyní hurá na testy!