RECENZE: ASUS Zenbook S 16 - dvanáct jader, AI a ceraluminium v tenkém balení
Kapitoly článků
Přitomnost ASUS Zenbooku S 16 jsem zmiňoval již koncem července, notebook nám mezitím dostatečně uzrál a je tak čas na recenzi. Nic to samozřejmě nemá společného s pracovním vytížením, dovolenými a tak podobně. Představte si tedy, že je začátek srpna v roce 2024.
ASUS Zenbook S 16 je nový prémiový 16" notebook společnosti ASUS, jedná se o celkem tenký notebook, tzv. žiletku, ale je vyroben z kvalitních materiálů a obsahuje hi-endové komponenty. Velké plus má u mě ASUS za osazení 32GB RAM ve všech konfiguracích, bohužel verze s 64 či 96 GB RAM neexistuje. Je dobře, že neexistuje verze s 8GB RAM. Aktuálně lze notebook pořídit za nějakých 58 000 Kč s DPH a konfigurace vypadá následovně:
- AMD Ryzen AI 9 HX 370 12C/24T - 2GHz, Turbo až 5,1GHz, 24MB L3 cache, 12~28W TDP, 4nm
- 32GB RAM LPDDR5X-7500 CL-23-17-20-40 1T
- AMD Radeon 890M
- 16" Samsung SDC41AF, 2880x1800, OLED, 120 Hz, 400 nitů, dotykový, 100% sRGB
- Micron 2400E 1TB M.2 2280 PCIe NVMe Gen4 x4 (QLC NAND :( )
- Mediatek MT7925 WiFi 7
- 1080p webkamera, PCIe čtečka SD karet
- 4 cell, 78Wh baterie
- ASUS Pen 2.0
- 65W USB-C adaptér
- Windows 11 Pro 24H2
Notebook se aktuálně prodává vždy s dvanáctijádrovým procesorem AMD Ryzen AI 9 HX 370, ten má integrované grafické jádro AMD Radeon 890M, což je iGPU postavené na architektuře RDNA3 a má k dispozici 1024 shaderů. Nechybí XDNA2 NPU, které je užitečné na různé věci, ale aktuálně je využití spíše sporadické.
Na začátek musím uvést, že jsem testoval s napájecím profilem Performance, procesor tak fungoval s napájecím limitem 28 Wattů, více tento notebook nedovolí a Ryzen AI 9 HX 370 tak nemůže naplno roztáhnout křídla. Srovnávat tak budu s různými dalšími notebooky, jejichž napájecí limity se pohybují v rozpětí 15~35 Wattů.
Notebook mi dorazil přímo od AMD a nejedná se tak o kus určený pro českou distribuci, v balení je navíc napájecí adaptér s americkou koncovkou. Nicméně notebook by se neměl od prodejních kusů nijak zvlášť lišit, snad jen použitým SSD, ale to je u mnohých jiných notebooků loterie.
Uvnitř kartonové krabice najdeme další menší kartonové krabice, v jedné se nachází 65W USB-C napájecí adaptér a bonusová krabička s kreslicím perem ASUS Pen 2.0. ASUS Zenbook S 16 má totiž dotykový displej, což je trochu zvláštní, jelikož se nejedná o notebook konstrukce 2v1, ale třeba si to nějaké uživatele najde.
Kreslící pero má i extra příslušenství a to sice náhradní hroty, krátký USB-C kabel na nabíjení a jednoduchý manuál.
Notebook samotný je primárně hliníkový, ale také zde figuruje nová slitina, kterou ASUS pojmenoval jako Ceraluminium. Jedná se o proces, kdy se na hliník daří nějakým způsobem "přilepit" keramickou vrstvu. Primárně je to vidět na horním víku displeje, má i zajímavou texturu na omak.
Rozměry notebooku jsou a hmotnost činí nějakých 353 x 243 x 11,9 milimetrů a hmotnost dosahuje 1,5 kilogramu.
Než notebook otevřu, podíváme se na portovou výbavu, skoro by člověk čekal jeden USB-C port, ale ASUS myslel na koncové uživatele a Zenbook S 16 má použitelnou portovou výbavu. Na levé straně notebooku najdeme velký HDMI 2.1 výstup a rovnou dva USB-C porty, samozřejmě ve standardu USB4, oba tak podporují 40 Gb/s USB, PCIe, napájení a DisplayPort. Nechybí i 3,5mm combo audio jack.
Na pravé straně notebooku najdeme zbylou portovou výbavu a to sice USB-A 10Gb/s a velkou čtečku SD karet, která je připojena přes sběrnici PCI Express, nejedná se tak o nějakou pomalou čtečku připojenou přes USB druhé generace. Na tomto boku najdeme ještě dvě stavové LEDky, jedna značí zapnutí notebooku a druhá stav baterie.
Po otevření notebooku nás přivítá překvapivě použitelně vypadající klávesnice, na které se celkem dobře píše. Osobně preferuji takto vycentrovanou klávesnici oproti verzi s numerickým blokem, u notebooků, co mají menší displej než 17,3" je to většinou plné kompromisů. Nepotěší jen umístění zapínacího tlačítka, osobně bych ho uvítal zcela mimo klávesnici, ale to je jen zbožné přání. Klávesnici nechybí klávesa Copilot, ale mělo by být možné ji přemapovat třeba na Context Menu klávesu.
Klávesnice je bíle podsvícená a máme na výběr tři úrovně jasu podsvícení. Některé klávesy mají i extra LEDku, Caps Lock, vypnutí webkamery a ztlumení mikrofonu.
Zenbook S 16 má k dispozici obří skleněný touchpad, ten je celoklikací, ale můžeme na něj jen tak "tapat" a používat různá gesta. Zároveň mi tento touchpad trochu připomněl doby před deseti lety, kdy některé touchpady měly plošky například na změnu hlasitosti.
I tento touchpad má celkem tři sekce, kde můžeme táhnutím prstu měnit jas displeje či hlasitost reproduktorů. Tyto informace vidíme jen na lepíku touchpadu, sklo jako takové žádné popisky nemá. Bohužel ASUS nadále nenabízí TrackPoint s třemi tlačítky.
Notebook má samozřejmě i kvalitní displej, je to jedno z lákadel notebooku. Dotykový OLED panel vyrábí Samsung, má úhlopříčku šestnáct palců, poměr stran 16:10 a rozlišení 2880x1800 pixelů. Displej má lesklou a skleněnou povrchovou úpravu, což může občas vadit, některé zdroje světla se pak více přes displej odráží. Displej má navíc obnovovací frekvenci 120 Hz, což je opět vesele moderní, při provozu na baterie se displej automaticky zpomalí na 60 Hz, aby konzumoval méně energie.
Spodní víko je hliníkové a na místě ho drží celkem jedenáct šroubků typu torx, přičemž nejsou všechny stejně dlouhé. Spodní kovové víko má perforace pro sání vzduchu a zároveň slouží jako chladič M.2 SSD, za což má u mě ASUS malý palec nahoru.
Nyní vidíme vnitřnosti notebooku, většinu prostoru zabírá baterie s kapacitou 78 Wh. Dále je nemožné si nevšimnou obřích reproduktorů po stranách. Hlasitost a kvalita zvukového projevu se do textu přenáší velmi těžko, ale ASUS Zenbook S 16 v tomto ohledu překvapí, každý boční "modul" má v sobě celkem tři reproduktory a notebook hraje překvapivě kvalitně vzhledem k tenkému tělu.
V horní části notebooku se nachází samotná základní deska, chladič procesoru ofukují dva ventilátory a vzduch se vyfukuje do mezery mezi tělem a displejem notebooku, jak je to zvykem u tohoto typu konstrukce. Paměti typu LPDDR5X jsou připájené a tudíž uživatelsky nevyměnitelné.
WiFi modul je od Mediateku a podporuje standard WiFi 7, bohužel je taktéž připájený a nevyměnitelný. Antény WLAN modulu jsou nejspíše vyvedeny do displeje, což je lepší, než je nechat někde v palmrestu.
Zenbook S 16 má k dispozici jeden M.2 2280 slot, který poskytuje čtyři PCIe linky čtvrté generace. Tradičně "ASUSácky" je SSD obalené plastovou páskou a na ni je pak položená teplovodivá podložka. Použité SSD je bohužel poněkud smutné, jedná se o Micron 2400E v kapacitě 1TB, toto SSD má řadič bez DRAM cache a navíc využívá QLC NAND čipy.
To mi nesedí na takto hi-endový notebook a při testování a používání se to negativně projevuje. I levné TLC SSD bez DRAM cache by bylo lepší. Nicméně ASUS u mnoha notebooků podobně jako další výrobci osazuje SSD podle kapacity a připojení, takže pokud SSD splňuje nějakou kapacitu a verzi PCIe, prostě se použije. U stejného typu notebooku tak můžete narazit na různé modely, které se od sebe výkonnostně značně liší, něco jako OEM varianta Samsung PM9A1 by se mi zde líbilo více.
Nyní něco málo k procesoru AMD Ryzen AI 9 HX 370. Osobně bych z názvu procesoru vypustil písmena AI, ale to je malá drobnost. Tento nový Strix Point konečně přináší změnu do stojatých vod notebookových mobilních procesorů. AMD zde totiž kombinuje Zen5 a Zen5c jádra. Oproti Intelu se jde cestou, kdy menší Zen5c jádra mají stejnou instrukční výbavu jako velká jádra a primárně se liší nižšími taktovacími frekvencemi a trochu menší L3 cache.
Procesor má celkem dvanáct fyzických jader, z těchto dvanácti jsou pouze čtyři typu Zen5 a zbylých osm je postaveno na Zen5c(podpora SMT je samozřejmostí, procesor má tak dvanáct jader a dvacet čtyři vláken). Taktovací frekvence Zen5 jader dosáhnou až na 5,1 GHz, Zen5c jsou o stovky MHz pomalejší, nicméně hlavním nepřítelem je zde napájecí limit a chlazení.
Osobně si myslím, že tento Ryzen by mohl zazářit v nějaké 45W+ napájecí obálce, ale ASUS Zenbook S 16 dovoluje maximální limit 28 Wattů a to v režimu Performance, přičemž ve standardním režimu udrží dlouhodobě maximálně 17 Wattů.
Bude zajímavé sledovat, jak si tento procesor povede proti plnotučnému osmijádru ála AMD Ryzen 7 7840U v 25W obálce, to má totiž sice jen osm jader, ale jedná se o velká Zen4 jádra.
Pro lepší představu výkonu v různých napájecích režimech poslouží následující graf. Testoval jsem v režimu Performance s 28W napájecím limitem, s potěšením mohu oznámit že i v tomto režimu je notebook celkem příjemně tichý a je tak dlouhodobě použitelný i v 28W režimu, což je pozitivní a je dobré, že procesor není odsouzen na 12W režim navždy.
AMD Ryzen AI 9 HX 370 má ve výbavě samozřejmě i grafické jádro, AMD ho označuje jako AMD Radeon 890M, toto iGPU postavené na RDNA3 architektuře má 1024 shaderů a výkon by měl být podobný diskrétní GeForce GTX 1650, přičemž záleží na použitých pamětech a také napájecím limitu, to má masivní vliv na taktovací frekvence a tím pádem i výkon.
Grafické kartě můžeme dynamicky měnit množství alokované VRAM, v továrním nastavení automatika nastaví až 512MB, ale můžeme přidat, pokud je to potřeba pro nějaké starší programy nebo specifické situace.
Dalším doplňkem je navíc XDNA2 NPU, to se chlubí výkonem 50 TOPS a je tak aktuálně nejrychlejším NPU v libovolném notebookovém procesoru, starší Zen4 mají pomalejší NPU a Intel má ještě pomalejší, tedy alespoň papírově. Využití je zatím sporadické, je potřeba hodně práce na softwarové části a uvidíme časem, jakým přínosem NPU opravdu budou.
Notebook má k dispozici celkem 32GB operační paměti typu LPDDR5X-7500, což je pozitivní pro nízkou spotřebu a rozumný výkon. Testoval jsem s Windows 11 Pro 24H2, které byly předinstalované na notebooku.
Za zmínku stojí i program MyASUS, v něm tradičně můžeme nastavovat opravdu hodně věcí, chování ventilátorů včetně napájecích limitů, aktualizace ovladačů a firmwaru, chování baterie, alokaci VRAM, AI mikrofony, ekvalizér, barvičky OLED displeje, ochranu OLED displeje a tak podobně.