Výkon

Ti, jenž jsou lehce ponořeni do světa mobilních zařízení jsou jistě seznámeni s faktem, že Snapdragon 845, který výrobce použil u tohoto modelu, je doslova špička všeho, co je v současné době z hlediska výkonu možné.

Nebudu se tedy dalekosáhle rozepisovat a část jednoduše zkrátím. Dostatek operační paměti, doplněný o velmi rychlé interní úložiště nebržděné paměťovou kartou (kterou sice nevložíte, ale nebude vás brzdit, takže ji vlastně nechcete) v kombinaci s vrcholným procesorem roku 2018 se postará o dostatek prostředků k čemukoliv, co je v současnosti možné spustit. Zároveň použitá kombinace zajistí, že chytré zařízení nebude zaostávat ani za pár let.

Syntetické testy pro přehled:

AnTuTu

GEEKBENCH

Androbench

Baterie

Ze soudku reality. Při hraní dostupných her jsem problém nezaznamenal. Systém je dobře optimalizovaný, aplikace fungují na první dobrou a kdybych nestál za starou bačkoru ve hře Fortnite, dokonce bych i zvítězil. Naštěstí PUBG mi jde o něco lépe a až na nepříjemnost v podobě nemožnosti si zapojit sluchátka skrze kabel lze hru hrát pohodlně. Zahřívání není problém ani s obalem. Horší je delší hraní, kdy se začnou ruce potit a z telefonu se stane návštěvník vodního parku na skluzavce. Zde opatrně, aby telefon nevypadl.

Po pár hodinách hraní vás spíše začne trápit výdrž baterie. Výrobce šel na to prémiově a tedy za více dostanete méně. K dispozici je pouze 3000 mAh baterie , což v praxi znamená necelé dva dny mírné aktivity s telefonem.

Při intenzivnější aktivitě se lze dostat na hodnotu jednoho dne, přičemž ve dni druhém budete nabíječku potřebovat až v polovině. Optimalizace je tedy dobrá – tedy jen do té doby, dokud nezačnete intenzivně hrát, sledovat videa nebo cokoliv jiného, silně neproduktivního, ale náročného na procesorový výkon.

Tak se dá baterie s přehledem vybít za pár hodin. Mé testy z reálného světa ukazují 2-3 dny opravdu mírné aktivity, necelé dva dny střední zátěže a půl dne při intenzivním hraní a sledování videa. Nabíjení je pak záležitost okamžiku. Z nuly do 90 % se telefon přes dodávaný adaptér dobil za 90 minut. Zbylých 10 % je nejdelších a na plnou kapacitu se dostaneme za čas lehce přes dvě hodiny.

Software

Při zvětšení obrázku si lze všimnout černého pruhu v horní části. Takto Android kompenzuje výkroj obrazovky.

Mozkem celé operace je v případě Xiaomi výhradně Android. Mi 8 používá verzi 8.1 Oreo, které má přislíbeno brzkou aktualizaci na Android 9 Pie (která dorazila do zařízení na konci testování). Samotný systém není dodáván v čisté podobě, jako například Google Pixel nebo Xiaomi Mi A2, ale používá nástavbu MIUI ve verzi 10.

Pro přehled zmíním, že jde o jednu z nejméně náročných nástaveb nad systémem a žádného zpomalení, jako to bylo možné vidět u TouchWiz z dob Samsungu, nehrozí. Systém neobsahuje mnoho nevyžádaných aplikací a žádných bugů jsem si nevšimnul. Vše fungovalo na jedničku a samotný systém umožňuje vypnutí virtuálních tlačítek a nahrazení gesty, což u Google nenajdeme. Dále optimalizace pro výkroj obrazovky se zlepšila o velký kus, a tak je prostor okolo výkroje využit smysluplně.

Stejně tak i Fortnite, který prozatím není optimalizován tak, aby bral v potaz protáhlou obrazovku s výkrojem, takže je prostor jednoduše vynechán.

Konektivita

Z konektivity zmíním Wi-Fi a modrozubku (Bluetooth). Bezdrátová konektivita pro připojení k domácí síti a internetu umožňuje používat pásmo 2.4GHz, ale i 5GHz. V případě druhém jsme schopni se dostat na hodnotu 80 Mb/s v reálném použití, což pro domácí použití je více než dostatečné. Připojení USB síťové karty tento problém lehce vyřeší, ale více než teoretických 100Mb/s z telefonu prostě nedostanete, neboť vás brzdí sběrnice samotná. Stabilita připojení byla skvělá i ve velmi zarušeném prostředí, a tak netřeba se uchylovat k extrémnímu řešení připojení přes kabel.

Druhá zmínka vede k Bluetooth, kterou v našem případě budete využívat častěji, než byste chtěli. Opět stabilita připojení v zarušeném prostředí je ukázková a bez znatelného výpadku lze zvyk přenášet na pár metrů přes stěnu. AptX, který je zde přítomný poté napomáhá se zbavit nehezké prodlevy zvuku při sledování videa.

Osobně jsem testoval čínské sluchátka KZ, kde absence AptX ve sluchátkách byla doslova nervy drásající a řešení připojit lepší sluchátka nakonec skončila snahou posunout zvuk přes přehrávač. S použitím bezdrátového reproduktoru se zážitek zlepšil a výpadky nebo rušení nebylo slyšet. Zde tedy dávám jasné plus.

Poslední se hodí zmínka o telefonní konektivitě. Je důležité, aby telefon stále fungoval jako telefon. LTE připojení bez problému, telefonní hovory opět bez výpadku a jako třešnička na dortu lze využít až dvě SIM karty. Zde žádná námitka. Jen při telefonování jsem si musel dávat opět pozor, aby telefon nevypadl z ruky. Pocitově není tak těžký, jak praví hmotnost.

Mimo hmotnosti se není třeba bát ani velikosti. Byť má telefon obrazovku přesahující 6 palců, rozměrem odpovídá 5.5 palcovému telefonu Xiaomi Mi A1

Zvuk

Poslední věc, co je třeba zmínit, je zvuk reproduktoru. Jak bylo naznačeno, reproduktor je zde pouze jeden, který ukrývá se ve spodní části telefonu ukryt pod perforováním kovu. Výstup, který reproduktor poskytuje posluchači, je z kategorie telefonu do tří tisíc, nikoliv u prémiového kousku. Zvuk postrádá jakékoliv basy, střední tóny jsou ploché a bez dynamiky a kromě hlasitosti nezaujme prakticky ničím.

Zvukovým projevem má Mi 8 nejblíže k nedávno testovanému A2 lite. Tedy průměrný, a to velice. Mnohem lépe na tom byl Black Shark. Bohužel Mi 8 očekávání opravdu nesplnil. Pokud toužíte po lepším zážitku při poslechu z přenosného zařízení, Mi 8 nebude ten správný kandidát.