Retro-test: magnetooptika a až 2,6 GB oboustranně
Magnetooptická mechanika Sony SMO-F541, kterou nám na testování poskytl jeden náš čtenář (děkujeme zdvořile), pochází zhruba z roku 1997 (alespoň tento kousek pochází z června 1997). Je tedy přes 15 let stará a stále funguje. Největší média, která dokáže číst a zapisovat, jsou 2,6GB (1,3 GB na každou stranu). Zvládá i menší, ty nejmenší (600/650 MB) pravděpodobně jen čte, ale přesnou specifikaci jsme nenašli.
Na rozdíl od PD mechanik jsou magnetooptiky určeny výhradně pro práci s magnetooptickými disky, žádná zpětná kompatibilita s CD či DVD se nekoná. Je to logické, přestože třeba DVD i magnetooptika používají červený laser, způsob čtení a princip uložení dat je zcela odlišný, o samotné mechanické části (velikost médií, cartridge, způsob uchycení v mechanice) ani nemluvě.
Rozhraní drtivé většiny mechanik (ne-li všech) je SCSI a ani tato není výjimkou, zde konkrétně SCSI-2 (což značí max. přenosovou rychlost 10 MB/s). V testech použitý SCSI řadič byl Adaptec AHA-2940AU.
Deska tištěných spojů obsahuje mufnáct různých švábů, přičemž identifikovat bych asi dokázal firmware a nějakou tu paměť coby cache. Jinak je to jasná španělská vesnice. V dnešních moderních vypalovačkách lze najít vše v jednom broukovi (od všemožných řadičů a ovládání motůrků, až po cache a firmware). Pokrok nezastavíte, ale můžete obdivovat jeho trnitou cestu k úspěchu :).
Vrchní strana mechaniky po sejmutí krytu skýtá především pohled na magnetickou hlavu, pokud se vůbec ten velký elektromagnet dá takto nazvat. S ohledem na maximální snahu o zachování funkčnosti mechaniky jsem jej neodmontovával, takže vezměte zavděk pohledem dovnitř skrze štěrbinu pro vkládání média.
Neméně zajímavý je spodek mechaniky, zejména v situaci, kdy pracuje.
Zajímavostí magnetooptik (alespoň těch, co jsem s nimi měl tu čest) je oddělení samotné optické hlavy a laseru. Hlava, která se pohybuje, aby se dostala na patřičnou část média, samotný laser ani žádné čidlo neobsahuje. To vše je v zadní části mechaniky. Optická hlava na tuto část „vidí“, přičemž laser je precizně nasměrován tak, aby na optickou hlavu patřičně svítil, ať je hlava v jakékoli poloze.
Není tedy při rozebrané mechanice problém postavit laseru něco do cesty, např. kus dřívka :).
Pokud to provedete tak, že cestu laserovému paprsku dostatečně zkřížíte, hlava na to zareaguje pohybem (snahou přečíst nějakou důležitou část média, aby se ujistila, že tam to médium pořád je). Ale to jen tak pro zajímavost ;-). Detailně to uvidíte ve videu na 5. straně. Rozpitvání jiné magnetooptické (již nefunkční) mechaniky a média můžete zhlédnout na videu na 4. straně. Nyní se pojďme společně podívat na samotné médium…