Retro-test: magnetooptika a až 2,6 GB oboustranně
Magnetooptická technologie záznamu tu s námi stále je, 9,2GB média jsou zřejmě posledními podporovanými a stále prodávanými druhy, jakož i některé menší kapacity. Média se kromě 13cm dělala i v 9cm podobě, za všechny ty magnetooptiky určitě musíme jmenovat MiniDisc od Sony, který je, či přesněji byl (vizte odkaz níže) rovněž magnetooptickým médiem, byť vytvořeným za trochu jiným účelem.
- MiniDisc končí, Sony jej po 20 letech pohřbívá (6. 2. 2013)
Nástupce magnetooptických disků
Tradiční 13cm magnetooptická média již mají své nástupce. Jedním z prvních byly modrolaserové ryze optické (nikoli magnetooptické) UDO neboli Universal Disc Optical. Vychází z Blu-ray, akorát jsou dotaženy do profesionální úrovně a natvrdo (stejně jako PD či magnetooptické disky) zabaleny do cartridge. Podobnost cartridge s magnetooptickými disky vůbec není náhodná, skutečně jde o přímého nástupce magnetooptik. UDO se dočkal i druhé generace, která má kapacitu 60 GB (první měla 30 GB).
![UDO mechanika Plasmon UDO mechanika Plasmon](/data/images/4150.gif)
![UDO médium Plasmon UDO médium Plasmon](/data/images/4151.gif)
- Ultra Density Optical (UDO) - 120GB na placku (22. 11. 2002)
- Další podrobnosti o UDO (27. 3. 2003)
- UDO nahrazuje MO rychleji než Plasmon čekal (14. 10. 2004)
- UDO média od Mitsubishi (27. 12. 2004)
- Plasmon zdvojnásobí kapacitu UDO (1. 3. 2007)
Nástupce UDO
Na tomto místě mělo být cosi o nástupci UDO. Jenže UDO nástupce vlastně nemá. Měl mít. Máme na mysli holografické disky známé pod zkratkou HVD (Holographic Versatile Disc), resp. HVC (Holographic Versatile Cartridge). ECMA pro ně vydala standard v roce 2007, kterému jsme se věnovali skutečně velmi detailně.
Zatímco magnetooptická média i UDO mají v průměru 13 cm, HVD už mělo mít jako CD či DVD 12 cm. Cartridge podle nákresu vypadá hodně podobně, snad jen s tím rozdílem, že médium už nemá uprostřed kovový kotouček, ale prostě díru, jako klasické CD/DVD.
Zatím vám ovšem ničím jiným než nákresem posloužit nemůžeme, neboť i přes standard existující již více než pět let zjevně nikdo HVD nevyrábí. A jestli vyrábí, pak je neprodává. A jestli prodává, tak to před námi dobře tají. Nikde jsme kromě vzorků neviděli žádnou nabídku, žádnou informaci o tom, že by to někdo používal, žádnou informaci o komerčním nasazení. Japonská Optware Corporation, která HVD vymyslela, už snad ani neexistuje, nefunguje jí web, všechno to nějak očividně skončilo v propadlišti dějin (dle očekávání).
Jediný, kdo se ještě tváří, jako když dělá, že se holografií vážně zabývá, je InPhase Technologies. Její média a mechaniky Tapestry vám asi nemusíme představovat, psali jsme o nich nejednou.
- Technologie holografického zápisu (26. 4. 2001)
- Holografický rekordér už v příštím roce! (14. 11. 2001)
- Druhý pohled na budoucnost holografické technologie (31. 7. 2002)
- Holografická média - klid před bouří? (22. 10. 2002)
- InPhase předvedla 200 gigabitů na čtvereční palec (20. 4. 2005)
- První komerční holografický produkt (14. 9. 2006)
- Holografie přichází (15. 11. 2006)
- Holografie směřuje do výroby (14. 2. 2007)
- Dočkáme se vůbec holografického zápisu? (11. 8. 2008)
- Vědci z GE demonstrovali 500GB optický disk (28. 4. 2009)
Dokonce to i vypadá, že InPhase na svém webu holografické mechaniky nabízí. Avšak poslední tisková zpráva na webu InPhase pochází z října roku 2011 a hovoří o restrukturalizaci (čili obyčejně bankrotu). Jinými slovy i „lídr v oblasti holografického ukládání dat“ je, zdá se, již minulostí. UDO tedy svého životaschopného „pokrevního“ nástupce fakticky nemá.
Budoucí využití magnetooptické technologie
Nicméně co budoucnost magnetooptické technologie? Pokud sledujete dění v IT a vývoj technologií, asi vás to nepřekvapí, ostatní možná ano. S magnetooptickou technologií bychom se měli v ne příliš vzdálené budoucnosti setkat v pevných discích. Řeč není o ničem jiném než technologii zvané HAMR/TAMR (Heat/Thermal Assisted Magnetic Recording). TDK už má patřičné hlavičky vybavené laserem, Showa Denko umí udělat příslušné plotny. A není to informace zase tak stará, jen něco přes čtvrt roku.
- CES 2006: Seagate představil nejen vizi nástupníka kolmého záznamu (11. 1. 2006)
- I Fujitsu pracuje na tepelně podpořeném magnetickém záznamu (30. 11. 2006)
Pokud se tato technologie dostane na trh, jakože např. Seagate počítá s HAMR disky už na příští rok, pak zcela jistě dojde na záznam za přispění laseru v podstatě ve stejné podobě, v jaké to funguje v tradičních magnetooptikách. To znamená, že laser bude na velmi malé ploše zahřívat záznamovou vrstvu zhruba na úroveň Curieovy teploty, aby magnetická hlava mohla změnit magnetickou polaritu zahřáté domény (tedy fyzického bitu).
Na rozdíl od magnetooptických médií, kde by to značně zkomplikovalo konstrukci hlavy pohybující se pod médiem, se v pevných discích s největší pravděpodobností budou zapsaná data číst nadále magnetickou hlavou, nikoli laserem. Dává to smysl, čtení laserem by zbytečně zkracovalo jeho životnost.
- TDK a Showa Denko předvedly HAMR - tepelně-magnetický záznam pro HDD budoucnosti (4. 10. 2012)
- Seagate hodlá přijít s HAMR-diskem příští rok (18. 2. 2013)
HAMR/TAMR pevné disky si tak z magnetooptik vezmou v podstatě půlku - zřejmě tu důležitější, tedy jak zapsat data co nejtěsněji k sobě tak, aby se jednotlivé bity navzájem neovlivňovaly. Jak dlouho nám to ještě zachová pevné disky na trhu, to je samozřejmě otázka do pranice.