Možná pro někoho platí „bezpečnost až na prvním místě“. Pro mě taky, ale přednější je u mě každopádně rychlost. Takže tuhle stranu by rozhodně neměli číst ti, kteří si bez antiviru či firewallu nedokážou život ve Windows vůbec představit, protože by jim při čtení následujících řádků mohla prasknout cévka.

Antivir nepoužívám, a to právě z důvodu rychlosti počítače, a to už hezkou řádku let. Vlastně jsem nějak seriózně používal antivir naposledy v dobách DOSu a potom příležitostně ve firmách, kde jsme ho prostě museli mít (což jsem chápal, neboť s počítačem pracovaly různé existence). Doma to bylo opravdu naposledy ještě za dob DOSu a už tehdy mi vadilo, že to počítač zpomaluje.

Antivir počítač zpomalovat musí, bez toho to prostě nejde. Je to zákonité: antivir musí spouštění virů předcházet, takže vše, na co se v počítači sáhne, nějakým způsobem zkontroluje. Buďto úplně, protože to ještě neviděl, nebo si jen ověří, jestli už to viděl a považuje to za bezpečné. Ale vždycky to zpomaluje. Pro mě je klíčové už to, že to zpomaluje a je mi úplně jedno jak.

Protože lidem, kterým systém instaluju, obvykle antivir doporučuji a též instaluji, vím, že se za ta léta nezměnilo v podstatě nic: zpomalují úplně všechny antiviry, některé citelněji, některé méně citelně, přičemž mezi ty méně citelné bych si osobně dovolil zařadit Microsoft Security Essentials. Nemusíte mě brát moc vážně, protože zase tolik jsem jich nevyzkoušel. Nemám na to žaludek. Ale antivir jako softwarový produkt zpomaluje počítač téměř výhradně citelně.

Něco na způsob Microsoft Security Essentials je už zabudováno ve Windows 8. Jmenuje se to Windows Defender a právě od dob Windows 8 to je na pohled v podstatě k nerozeznání od Security Essentials. Jestli se to chová jinak, jsem nikdy neměl příležitost vyzkoušet. Integrovaný antivir ve Windows jsem vždy vypínal a ve svém notebooku s Windows 8 jsem to udělal také.

Windows 8 - nastavení (ne)zabezpečení

A jak sami vidíte, není to jen Windows Defender, čemu jsem podkopl nohy. Změnil jsem nastavení zabezpečení internetu, a to způsobem, který mi umožňuje doslova „bez keců, nadávek a podobně“ spouštět programy umístěné na síťových složkách.

Windows 8 - zabezpečení internetu - upraveno

Tohle je ono klíčové nastavení, s nímž už nikdy neuvidím hlášky podobné těmto (které mě neskutečně iritovaly, protože ze sítě spouštím hodně věcí hodně často, je to takový můj malý domácí cloudík):

Windows 8 - Otevřít soubor – upozornění zabezpečení

Dalšího kombajnmiliónu iritujících hlášek jsem se zbavil vypnutím Centra akcí…

Windows 8 - Centrum akcí vypnuto

… to jsou všechno ale většinou záležitosti i předchozích verzí Windows. Vyloženě typické osmičkoviny, které mi pily krev, bylo zapnuté UAC (Řízení uživatelských účtů), i když ho šoupátkem nastavíte na nejnižší úroveň (řeší se nastavením EnableLUA na 0), a nemožnost dostat se po síti na administrátorsky sdílené složky typu C$, D$ a podobně, což se řeší v registru zde (položku LocalAccountTokenFilterPolicy je třeba vytvořit a nastavit na 1):

Windows 8 - nastavení LocalAccountTokenFilterPolicy v registru

Je velmi pravděpodobné, že až narazím na další omezení typu „systém ví lépe než uživatel, co má uživatel spouštět“, tak ho také vypnu. Jinými slovy: bezpečnost, kterou Windows 8 přináší oproti předchozí verzi Windows, mě nijak neoslovila, považuji ji za opruz a další nutnost něco někde nastavovat, aby byl pro mě systém tak použitelný, jako byly staré dobré dvoutisícovky. Chtěl jsem napsat XPčka, ale i v XPčkách jsem některé bezpečnostní funkce vypínal, protože mi překážely. Jedinou zajímavou věc, kterou XPčka přinesly, byl firewall, ten ale dostal rozum až později, když šlo rozlišit, v jakém typu sítě jej nechat zapnutý a v jakém vypnutý (pročež jsem jej měl v XPčkách vypnutý).

Windows 8 - nastavení firewallu

Jsem toho názoru, že uživatelé, kteří tuto stránku považují za velkohubé plácání nejvyššího zrna, jednoduše nikdy (nebo alespoň v dohledné době) nepochopí, proč tohle dělám, takže nemá smysl jim důvody vysvětlovat, zatímco ti, kteří to dělají podobně jako já, žádné vysvětlení nepotřebují a jen tiše přikyvují. Berte to tak, že toto nastavení nikomu nevnucuji, ba dokonce doporučuji, aby s tím běžný uživatel vůbec nehýbal a nechal to tak, jak to nastavil výrobce, a to přinejmenším do té doby, než pochopí, co to nastavení ve skutečnosti dělá, proč je takové, jaké je a že virus se do počítače nedostane kýchnutím.

Dokonce to doporučuji i přesto, že mám zkušenosti, které ukazují, že tito lidé žijí povětšinou ve falešném pocitu bezpečí a jejich počítače jsou zajetelené jak zákon káže, i když mají antivir, neboť nainstalovaný antivir v uživateli často vyvolá dojem typu „já nic chytit nemůžu, když mám přece ten antivir“.

Ti paranoidnější z nich mají mnohdy antiviry dva, nebo i víc a pak se diví, že stejně je ten počítač pomalý, načež v domnění, že asi něco chytli, nainstalují pro sichr další (kdesi jsem četl krásné přirovnání a jeho autorovi se omlouvám, že ho neuvedu jako zdroj, protože nevím, kdy a kde to bylo, ale neslo se to zhruba v tom duchu, že „nainstalovat si na počítač více antivirů je jako pověřit ochranou vašeho domu několik různých bezpečáků, přičemž ani jednomu neřeknete o těch ostatních“).