V průběhu minulých týdnů si postupně razily cestu do světa informace o telefonu - phabletu - Samsung Galaxy Note 3 Neo a jedna z posledních seznam známých paramerů rozšířila o přítomnost šestijádrového procesoru. Šest jader v desktopu není až taková vzácnost, vzpomenout můžeme Phenomy X6 nebo trojmodulové procesory od AMD, případně řadu Extreme od Intelu.

V mobilní branži je to ale něco jiného. Až na pár výjimek zde platí, že cokoli nad čtyři jádra má nějaký háček - nejde zkrátka o rovnocenné výpočetní jednotky, které by mohla pracovat paralelně na samostatných vláknech, jako jsme zvyklí z desktopu.

Prvním svého druhu byla patrně Tegra 3 od Nvidie, která k základním čtyřem jádrům doplnila páté, úsporné, které šetřilo energií, pokud byl procesor zatížen jen minimálně. Druhý podobný koncept představil Samsung (vychází z myšlenky ARM big.LITTLE) - disponoval ale celkem osmi jádry. Čtyři úsporná (ARM Cortex A-7), čtyři výkonná (ARM Cortex A-15). Dokud není třeba vysokého výkonu, běží systém na úsporné čtveřici.

Když se objevila první informace o tom, že nový model Note 3 vybaví Samsung šestijádrem, okamžitě jsem si vzpomněl na ASUS VivoTab RT, který testoval WIFT. Tento tablet je vybaven kombinací Tegry a Windows RT. Tato kombinace není úplně optimální; jak jsem se mohl podivit na vlastní oči, samotný systém i v klidu vytěžuje dvě jádra procesoru najednou, což znamená, že k úspoře energie využitím pátého jádra prakticky nedochází.

V takovém okamžiku by se jako nejefektivnějším řešení jevil kompromis mezi konceptem 4+1 z Tegry a 4+4 z procesoru Samsung Exynos 5 Octa: Tedy dvě jádra úsporná a čtyři výkonná. Bez ohledu na to, jak smysluplně může takové řešení vypadat, zřejmě neodpovídá tomu, čím bude vybaven nový Note.

Jak ukazuje tabulka specifikací, kterou zveřejnil web GSM Arena, půjde o dvě jádra výkonná a čtyři úsporná. Paradoxně to může znamenat, že v mnohých typech zátěže nabídne čtveřice úsporných jader vyšší výkon než dvojice výkonných - ať už to vypadá sebezvláštněji, těch výkonných je zkrátka méně.

Jaký by takové řešení mohlo mít praktický přínos? Z hlediska výkonu a úspory energie asi žádný oproti „klasickému“ 4+4. Mohlo by ale snížit výrobní náklady. Šestijádrový čip má nižší plochu než dvoujádrový, takže jeho výroba vyjde levněji (na wafer se jich vejde více). Existuje ještě prostší možnost: Nejde o nový procesor, ale o stávající Exynos 5 Octa s fyzickými 4+4 jádry, z nichž dvě (vadná) jsou prostě deaktivována. Tři kvartály, po které je čip vyráběn, jsou zřejmě dostačující pro nastřádání čipů, které mají defekt právě na úrovni jednoho či dvou velkých (A-15) jader a mohly by tudíž jít na trh jako „šestijádra“.

Otázkou zůstává, zda tento čip bude nebo nebude podporovat HMP - tedy možnost paralelního běhu výkonných a úsporných jader, což procesory Exynos zpočátku nepodporovaly. Pokud ano, pak by dvojice jader umožňující výraznější akceleraci neparalelizovatelných úloh dávala větší smysl než pouhé přepínání mezi dvěma výkonnými a čtyřmi úspornými jádry.