Spotřebu jsme jako vždy měřili klasickým zásuvkovým wattmetrem, do kterého jsme zapojili oba dva zdroje současně. Ve vypnutém stavu, kdy se na rozdíl od serverů s IPMI modulem netočily ani ventilátory ve zdrojích, jsme naměřili 58 W. To není zrovna nízká hodnota a doufejme, že se o tom nedozví některý z úředníků EU, aby nenásledoval zákaz výroby podobně jako nedávno u některých kávovarů.

Po zapnutí byl v klidovém stavu příkon 162 W, v zátěži (během testů nebo při vytváření RAIDu) se pak naměřený příkon vyšplhal až na 186 W.

Je tedy evidentní, že na úsporu se v tomto případě příliš nehraje. I když je to srovnání zcela odlišně poskládaných a zaměřených strojů, je docela zajímavé, že příkon ve vypnutém stavu je vyšší než příkon dříve testovaného modelu N4200 se čtyřmi disky při maximální zátěži.

Cena

Thecus N12000 se bez pevných disků prodává za cenu okolo 98 000,- Kč včetně DPH. Pokud byste se ho dnes, během diskové krize, rozhodli zaplnit například 2TB disky Seagate Barracuda Green, se kterými jsme prováděli testy, byla by celková cena ještě o dalších 40 000,- Kč vyšší. V takovém případě byste měli ale k dispozici kapacitu 24 TB a to je již docela slušný základ pro tvorbu diskových polí.

Pokud byste si chtěli podobný server postavit sami, to znamená koupit samotný 2U server s podobnou konfigurací (stejný procesor, řadič, operační paměť, redundantní zdroj) a skříní pro 12 disků, vyšlo by vás to na cenu zhruba kolem 70 000Kč včetně DPH. Na jednu stranu budete mít sice nižší náklady na hardware a třeba také vzdálenou správu přes IPMI modul, na druhou stranu budete mít vyšší náklady na instalaci a správnou konfiguraci operačního systému, datových polí a služeb, které na něm poběží. Zda to zato stojí, musí každý zvážit sám. Z naší strany se sluší dodat, že práce se systémem od Thecusu a s jejich webovým rozhraním byla po celou dobu opravdu jednoduchá a bezproblémová.