Předpokládám, že už jste se do blogu mrkli na to, jak že byl vyřešen problém sestav, které odmítaly bez grafiky spustit systém, takže víte, že v takových sestavách opravdu ta grafika nakonec nebyla a všechny platformy tedy měly rovnocenné podmínky. Samozřejmě, výsledky asi budou mít o něco málo méně než kdyby se odečetla čistě spotřeba grafiky, protože samotná komunikace přes PCI Express si také něco malého vezme, ale měříme to tak schválně proto, aby to bylo srovnatelné s deskami (či v budoucnu procesory) s integrovanou grafikou, kde také žádná přídavná karta není.

Spotřeba sestavy bez grafiky

Odběr proudu na ATX12V větvi

Naposledy si dnes shrneme v bodech, na co se to vlastně koukáme:

• Nová platforma Core i7/i5 + P55 značně snižuje spotřebu v klidu, což je velmi sympatické. Když připočteme průměrných 20 W na grafiku, jsme na velmi výkonné platformě v nečinnosti pod 70 W a to je prostě paráda. Velké významné plus.
• Co odpadlo z čipsetu, přesunulo se do procesoru. Je to krásně vidět na relativních rozdílech odběru na 12V větvi a celkové spotřebě sestavy. Zatímco „high-end Nehalem“ bere celkové více, z ATX12V nebere skoro nic, naopak mainstream Nehalem si bere z ATX12V srovnatelně spíše s Core 2 Quad, ale celková spotřeba je nižší. Na vině je TDP obou čipsetů. Intel X58 není zrovna nejúspornější, zato nízká spotřeba čipu Intel P55 je vidět už na velikosti jeho chlazení.
• Nová platforma Core i5/i7 + P55 má zase lepší spotřebu i v zátěži oproti high-endové Core i7 + X58. Ačkoli si sám procesor Core i7 870 bere z ATX12V víc než Core i7 920, i tak je spotřeba o poznání výkonnější sestavy níže než u Core i7 920 (to se bavíme o 3,46 GHz na 157 W vs. 2,8 GHz na 184 W).
• Nová platforma Core i5/i7 + P55 může s klidným svědomím nahradit Core 2 + P45. V klidu bere méně (svou roli v tom také hraje rozdíl frekvencí v klidu: Core 2 Quad Q9450 2,0 GHz, Core i5/i7 1,2 GHz), v zátěži prakticky stejně. Vzhledem k výkonu není při nákupu nové Intel platformy co řešit.

Ještě něco: sice jsme použili výrazně lepší chladiče, ale i tak se dá o procesorech říci, že jsou neuvěřitelně studené, tedy pokud se od nich nic nechce. Z použitého Thermalright chladiče nasazeného na Core i7 870 jsme sundali větrák a je-li procesor v klidu, je chladič na dotek stále studený. Pod zátěží se však citelně zahřál, měl přes 60 °C a už to opravdu na dotek pálilo, na procesoru bylo v tu chvíli skoro 100 °C. Stačilo však větrák opět nasadit a roztočit na velice nízké zcela neslyšitelné otáčky a během chviličky klesla teplota o 20 °C, po pár minutách se stále při trvalé zátěži procesoru usadila kolem 50 °C a heatpipy chladiče byly opět na dotek chladné. Po skončení zátěže se teplota rychle vrátila na téměř pokojovou a otáčení větráku nebylo nadále potřeba, i po další půlhodině bez aktivního větrání se chladič stále jevil jako něco mezi studený a vlažný.

Nastala tedy zkouška „Z“ a chladič byl za chodu (v klidu) z procesoru zcela sundán, očištěn (včetně procesoru) a došlo na pokusný kontakt rukou. Vše bez újmy, procesor byl sice teplý, ale těžkou hlavu si z toho rozhodně nedělal. Teplota zcela nechlazeného procesoru, i když byl v klidu, pochopitelně začala růst a během několika málo minut dorazila na 60 °C. Pak už rostla velice pozvolna, ale stačilo pouze položit chladič na procesor (bez teplovodivé pasty) a teplota okamžitě padala strmě dolů. Můžete se sami přesvědčit na následujícím videu (pro šťouraly: ano, v počítači chybí grafika, výstup na monitor je řešen přes druhý počítač připojením ke vzdálené ploše po síti, bylo to tak proto, aby se dalo dobře manipulovat s chladičem, třeba zrovna sundat jej za chodu).

Rozhodně se jedná o zajímavý procesor do tichých sestav, stačí osadit něco lepšího s nízkootáčkovým větrákem a je zaručeno jak ticho, tak pohodové uchlazení i v dlouhodobé zátěži. V klidu je s trochou nadsázky uchladitelný i přivázaným vzteklým sršněm.