Testovací konfigurace
Dnes se zase po čase podíváme na nějaké ty procesory, tentokráte novinky z dílen Intelu, které se jmenují Core i7 a Core i5. Měli bychom to určitě upřesnit, protože test procesorů Intel Core i7 jsme tu už měli zhruba před rokem. Tenkrát šlo o řadu 900, dnes to bude Core i7 řada 800 a Core i5 řada 700, kde má Intel zatím jediného zástupce a tím je Core i5 750. A jak to u nás bývá zvykem a jak bychom to chtěli do budoucna dělat, bude to zase trochu jiné, maličko nestandardní. Máme totiž k dispozici pro srovnání jak high-end Core i7, avšak nejnižší model 920 na 2,66 GHz, tak i starší Core 2 Quad rovněž na 2,66 GHz, takže si můžeme krásně porovnat hned „dvě a půl“ mikroarchitektury hezky všechno na stejné frekvenci, takže bude vidět, oč je jedna (sub)generace procesoru lepší než jiná. Shodou okolností jsou totiž všechny procesory vyráběny 45nm procesem.
Kapitoly článků
2. Testovací konfigurace
6. Hodnocení
Nyní nastává chvilka pro oddechové video, Jistě jste si na základní desce všimli v rohu efektní lebky. Ta je tam skutečně jen na efekt, stejně např. bílá „šajnící“ LEDka hned vedle tlačítka Power u hlavního napájecího konektoru a paměťových slotů. V BIOSu (mimochodem UEFI, i když bez shellu) se dá nastavit, že lebka bude svítit jako „Power LED“ a její oči budou blikat coby „HDD LED“ (za tímto účelem jsou na spodní straně desky připájené patřičné LEDky, takže vlastně prosvítají desku). Podobně se dá ovlivnit i chování bílé LEDky, která má nejspíše sloužit jako osvětlení uvnitř PC (čili je to evidentně legrácka pro majitele průhledných skříní, nebo alespoň průhledných bočnic). Sympatické je i v BIOSu sledování, který slot (PCI, PCI Express) je obsazen…
Dost bylo legrace, představme si testovací sestavy:
|
|||||||||
Jistě si všimnete drobných odchylek v konfiguracích, jako je zejména paměť. V případě Core 2 Quad jsme záměrně sáhli ještě po DDR2 pamětech na 1 066 MHz, protože konkurenční platformy měly paměti taktéž na 1 066 MHz, ale DDR3 (troufáme si odhadovat, že většina počítačů s rodinou procesorů Core 2, včetně čtyřjádrových Core 2 Quad, bude mít stále ještě spíše DDR2 paměti, zatímco u nových platforem LGA1366 a LGA1156 už jiná možnost než DDR3 není). Takty máme stejné, takže bude zajímavé sledovat i rozdíl mezi prací DDR2 a DDR3, i když zde samozřejmě bude hrát významnou roli paměťový řadič (u platforem s DDR3 v procesoru, u platformy s DDR2 stále ještě v čipsetu).
Rozdíl ve velikosti považujme za zanedbatelný. Mohli jsme dát LGA1156 také 3 GB DDR3 paměti (použity byly stejné paměti jako u platformy LGA1366), ale paměťový řadič v nových „menších“ Nehalemech je jen dvoukanálový a my měli jen tři kusy paměťových modulů. Procesor sice dokáže tři stejné kusy obsloužit a stále pracovat ve dvoukanálovém režimu, ale už je brzděn, protože část paměti „dvoukanálově“ nepracuje, takže jsme raději šli po hrubém výkonu namísto kapacity. Ostatně testy, které jsme dělali, nebyly na paměť zas až tak náročné.
Pokud se ptáte, proč dva pevné disky, odpověď hledejte jednak v naší pohodlnosti usnadnit si práci a protože testy kódování videa a audia jely na druhém fyzickém disku. Oba disky jsou však Western Digital z edice Green Power, takže se to na spotřebě promítlo zhruba jako jeden výkonnější pevný disk. Při spotřebě těchto disků nejde o nic zásadního.
Grafické karty byly také voleny asi trochu netradičním způsobem. ATI Radeon HD 4850 máme jen jeden, ale Radeony HD 3850 dva, což se hodí do jakéhos takéhos testu propustnosti PCI Express řadiče při zapojení obou karet. Buďto tedy byly v systému dva Radeony HD 3850, nebo jeden HD 4850. Anebo ani jedna karta, to pro účely měření spotřeby platformy. Je dobré říci, že ne každá deska je ochotna se bez grafiky nastartovat, z těchto tří platforem to zvládla pouze ta, o které je dnes primárně řeč, tedy Core i7/i5 + P55. Ostatní dvě prostě bez grafiky nebootují. Pokud se ptáte, jak jsme docílili testu spotřeby bez grafiky, když se počítač odmítá bez grafiky spustit, mrkněte do sekce blogy na Deep in IT ;-).
|
Ještě než se podíváme na samotné testy, povíme si, co a jak jsme to vlastně testovali, co nás na nové platformě zajímalo. Protože nové procesory Core i7 870 a Core i5 už mají i PCI Express řadič, zajímal nás tak trochu i ten. Z důvodu času, který nás poslední dobou tlačí trochu více, než je zdrávo, jsme zvolili poměrně rychlý způsob testování PCI Express. Nakousli jsme to už v prvním odstavci, nyní to „dojíme“: Použili jsme test SiSoft Sandra Lite 2009 SP4 a v něm GPGPU Memory Bandwidth Benchmark, který svým způsobem odráží datovou propustnost mezi systémem a grafickou kartou (případně více kartami). Proto ty dvě konfigurace, jednou Radeon HD 4850 coby sólový zástupce té rychlejší varianty a podruhé dva Radeony HD 3850 coby zástupci zaměstnání dvou PCI Express slotů.
Samozřejmě nás ale zajímá i samotná procesorová část, především tedy o kolik si nové procesory polepšují oproti dosavadním Core 2 Quad (neboť se pořád bavíme o čtyřjádrech) a případně oč je nová platforma „horší“ než dosavadní high-end Core i7 řady 900. Abychom byli schopni porovnat i mikroarchitekturu jako takovou, sáhli jsme k „oklešťovacím“ opatřením: protože v testu použitý procesor Core 2 Quad běhá na 2,66 GHz, přizpůsobili jsme mu i ostatní. U „Bloomfieldu“ (high-end Core i7) to bylo snadné, vzali jsme do testu procesor Core i7 920, který také běhá na 2,66 GHz a aby neměl moc navrch, vypli jsme mu Turbo Boost. Totéž jsme udělali u Core i5 750, který také běhá na 2,66 GHz a lze jej tak při troše dobré vůle považovat za nejbližšího nástupce Core 2 Quad Q9450, neboť stejně jako on nemá HyperThreading a je to tedy „čisté čtyřjádro“. A pochopitelně jsme trochu očesali i Core i7 870: vypli jsme Turbo a snížením násobiče srazili takt také na 2,66 GHz. Rozdíl oproti Core i5 750 byl v ten moment jediný: přítomnost HyperThreadingu (jde vypnout, ale to jsme nepotřebovali, když to Core i5 750 má „od přírody“). Pochopitelně jsme měřili procesory i se všemi zapnutými funkcemi, tedy na plných taktech a s Turbem, nicméně s pomocí těchto čtyř procesorů jsme vyrobili poměrně dost druhů konfigurací pro srovnání:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Už z pohledu na tuto tabulku vás asi napadne, že Core i5 750 vypadá pro jednovláknové aplikace jako lepší volba než Core i7 920. Realita je taková, že je to pravda, ale to trochu předbíháme, navíc nejen jednovláknovými aplikacemi počítač je živ a i když existují lidé, co by na tuto větu v době nástupu dvoujader nevsadili ani pětník, realita je taková, že se to lepší. Pomalu, ale jistě. Nicméně právě proto, že pomalu, Intel nasadil do „Nehalemů“ Turbo a musíme říci, že je to po čase snad asi nejužitečnější funkce v poslední době do procesoru přidaná. Je si toho vědom i Intel, protože v nových „mainstreamových Nehalemech“ je Turbo ještě více vylepšeno, jde s taktem výše než „high-endový Nehalem“. A vliv to skutečně má.
předchozí kapitola
následující kapitola
Kapitoly článků
2. Testovací konfigurace
6. Hodnocení
WIFT "WIFT" WIFT
Bývalý dlouholetý redaktor internetového magazínu CDR-Server / Deep in IT, který se věnoval psaní článků o IT a souvisejících věcech téměř od založení CD-R serveru. Od roku 2014 už psaní článků fakticky pověsil na hřebík.
