UEFI Setup

První, co jsem u Transformer Booku udělal, byla aktualizace BIOSu, pardon, UEFI, a to příslušnou volbou v Setupu (tedy není potřeba žádný nástroj, bootování z DOSu nebo flashování z Windows, přestože ve Windows je od výroby nainstalovaný WinFlash).

No, a po aktualizaci šupity do Setupu. Tam se zdržíme jen krátce, protože nemá smysl všechno projíždět, najdete to níže v galerii.

Vlastně jedinou zajímavou obrazovkou je ta poslední, kde vám Setup dává naoko možnost výběru bootování. Já měl zrovna strčenou v USB portu flešku Kingston DT Workspace se dvěma diskovými oddíly a jal jsem se nabootovat svou testovací přenosnou instalaci Windows 8.1 Pro x64.

Bohužel – a zde bude pravděpodobně letět kopice hnoje rovnou k ASUSu – notebook je uměle omezen tak, aby nenabootoval jinou než 32bitovou EFI aplikaci (popř. 32bitový EFI zavaděč OS). Co to znamená? Že si nebootnete x64 verzi Windows, přestože procesor Intel64 instrukce umí. Že si nebootnete Windows 7, protože k Windows 7 nedal Microsoft 32bitový EFI zavaděč (Windows 7 se umí v EFI režimu zavést pouze v x64 verzi). A zcela pochopitelně můžete zapomenout na XPčka, protože ta bootují jen v režimu BIOS.

Mimochodem pouhé přejmenování \EFI\BOOT\bootia32.efi na …\bootx64.efi samozřejmě nepomůže. Když máte nějaký shell.efi, ten spustit také můžete, ale opět pouze 32bitový. Jakmile spustíte 32bitovou EFI binárku, už se to tváří, jako že máte jen 32bitový procesor (není tedy možné nabootovat klasicky efi shell, pak vlézt do \EFI\BOOT a spustit ručně bootx64.efi, pošle vás to do háje s tím, že můžete spouštět jen IA32 aplikace).

A tak jsem si naivně myslel, že když si na disk přidám např. do VHD souboru svou x64 instalaci a zavedu ji do bootmenu Windows Boot Manageru, že si hezky spustím vlastní instalaci x64 Windows. Kdepak. Tudy cesta taky nevede.

Pokud je mi známo, zatím nikdo nepřišel na to, jak na tomhle notebooku spustit x64 Windows. Prý se podařilo nějakým způsobem spustit x64 Ubuntu, ale jak je možné, že to běží (byť bez ovladačů, takže je to k ničemu), to mi není jasné. Nemusím asi zdůrazňovat, že jsem měl cvičně vypnutý Secure Boot. Pravděpodobně by musel někdo upravit firmware a vyhodit z něj to 32bitové omezení.

Hardware z pohledu softwaru

Procesor jede v klidu na 533 MHz, v zátěži v Turbu umí makat na 1,86 GHz všechna čtyři jádra.
V nějakém velmi úsporném režimu prý jede jen na 266 MHz, ale tak pomalu jsem jej běžet nikdy neviděl.

Asi nejvíc mě ale překvapila hardwarová skladba, tedy to, jak celý počítač vidí systém Windows. Na tomto místě vám doporučuji znovu si přečíst článek o Windows RT na VivoTab RT, zejména tu část, jak Windows RT vidí hardware tabletu.

On samozřejmě není na této verzi Windows problém spustit HWiNFO32 a prohlédnout si hardware. Jenže ouha. HWiNFO32 toho zase tolik nevidí. Jednu à la PCI (Express) sběrnici a na ní špetka SoC komponent, integrovaná grafika a USB 3.0 řadič. Kde je síťovka, slot pro microSD kartu, integrované úložiště a další? Inu, podle názvu síťovky, kterou HWiNFO32 ukazuje (a bez ovladače by ji neviděl), vám asi, pokud jste dobře četli tu pasáž o Windows RT a hardwaru tabletu, začíná svítat.

Na snímku je navíc tiskárna nainstalovaná ze sítě a TP-Link router.
Jinak je to všechno z počítače (vč. klávesnice a vložené microSD karty), plus Windows balast ;-).

Nevím, jak pro vás, ale pro mě bylo velkým překvapením, že tablet s x86 SoC Bay Trail Atomem má v zásadě až na architekturu procesoru a drobounké odlišnosti stejnou architekturu jako tablet s SoC procesorem Nvidia Tegra 3. To znamená, že stejně jako ve VivoTab RT je hlavní eMMC úložiště na SDIO rozhraní, na dalším tomtéž rozhraní je i síťovka a samozřejmě microSD(HC/XC) slot, že Bluetooth jede také přes UART, že integrovaná grafika řeší i webkameru, tlačítka jedou přes GPIO, a tak dále. Jasně, ono to není nic nového, podobně to měly řešené už předchozí generace Atomů určených pro mobily a tablety, ale jedna věc je číst si o uvedení nových Atomů a druhá věc je osahat si to a vidět to na vlastní oči. Takže jakkoli se takový Transformer book dá brát jako PC, architektonicky to spíše připomíná ten smartphone. Je to dost hrozné, probudit se v současnosti a zjistit, že mezi PC a telefonem není v podstatě žádný rozdíl. Asi nejděsivější na tom je, že se s tím budu muset nějak vyrovnat.

Mimochodem pevný disk v klávesnici není nic jiného než 7mm 5400otáčkový Hitachi Travelstar Z5K500 (s kapacitou 500 GB). Co je výrazně zajímavější: systém ho vypíná v nečinnosti už po velmi krátké době (je to samozřejmě věcí nastavení ve Windows, ale výchozí je opravdu asi jen minuta, i když mi připadalo, že to je méně). Jsem zvědav, jak mu to časté roztáčení a vypínání bude svědčit.