Nejprve si ale zmiňme ve stručnosti, v čem je háček. Tak jako grafický procesor a jemu příslušející paměti na kartě běhají na nějakých frekvencích, totéž platí i pro zbytek komponent. Má to svůj důvod, vše musí být správně synchronizováno, aby se komponenty spolu správně dorozuměly. To znamená, aby procesor (ať již CPU, GPU nebo nově APU) neměl chaos v datech, síťová komunikace nedostávala pakety zcela chaoticky, místo zvuku oblíbené hry se z reproduktorů nelinul jakýsi chaos a ano, také aby zobrazení na monitorech probíhalo správně.

Dnes je situace trochu jiná než v dobách CRT, kdy po obrazovce neustále kmital paprsek elektronů vystřelovaný pod velmi vysokým napětím z jedné elektrody na druhou, LCD umí komunikovat plně digitálně. Z hlediska spotřeby je toto ospravedlnění faktu, že v dnešním testu nenajdete ve srovnání klasický analogový výstup VGA alias D-Sub - ten už opravdu nechme minulosti.

Jak z recenzí za posledního tři čtvrtě roku víme, GPU ATI poslední generace se umějí velmi slušně podtaktovávat, když po nich nikdo nechce nějakou namáhavou 3D práci. Frekvence GPU ve všech případech, nehledě na to, jde-li o HD 5450 nebo HD 5970, klesá na základních 157 MHz, paměti se pak dle typu také výrazně zpomalují. To vše je provázeno slušným poklesem spotřeby.

Tato minimální frekvence je zvolena vždy tak, aby současně bezproblémově fungovala na všech GPU, která se do prodeje dostanou, a také aby při ní nebyl problém s komunikací s okolními zařízeními, zde tedy zobrazovacími, i když z Radeonů lze již pár posledních generací brát po HDMI i prostorový zvuk, ale to dnes pomiňme.

Toto ale platí pro připojení jediného zobrazovacího zařízení. Co se ale stane, pokud vedle například 1920×1200/60 Hz monitoru připojíte na nějaký druhý výstup další monitor, řekněme s 1680×1050/60 Hz? Nejnižší společná frekvence GPU (či pamětí), při které je zaručena správná, synchronizovaná komunikace s oběma různými monitory s různými rozsahy vertikálních a horizontálních signálů, se velmi pravděpodobně změní.

A to je právě aspekt, který nás dnes zajímá, protože ruku v ruce s ním se pochopitelně pohne i spotřeba grafické karty, protože GPU nejsou navržena tak, aby dokázala vypínat kompletně vše co nepotřebují nebo asynchronně komunikovat s různými monitory, aniž by to mělo vliv na zobrazení. Ne že by to teoreticky nešlo, jistě že ano, vymyslet na papíře se dá spousta věcí, ale stálo by to nezanedbatelné množství tranzistorů, které je výhodnější investovat třeba do stream procesorů a navýšit tak výkon GPU pro všechny, ne jej obětovat pro minoritní skupinku zákazníků, které zajímá každý watt spotřeby po připojení druhého LCD.

Karty v testu

Pokud nás čtete pravidelně, pak jistě víte, že až na drobné výjimky jsme z generace HD 5000 otestovali snad vše (HD 5450 DDR2 i DDR3, HD 5570, HD 5670, HD 5750 a 5770, HD 5850, HD 5870 a HD 5970). V dnešním měření se tedy objeví Radeon HD 5450 (hned dvakrát, DDR2 i DDR3 verze), Radeon HD 5570, Radeon HD 5850 Toxic, Radeon HD 5870 Vapor-X a Radeon HD 5970 OC - to, že jsme nepoužili "základní" verze karet v tomto případě nevadí, zvýšené takty tří speciálních modelů od Sapphire se týkají pouze běhu ve 3D, dnešní měření můžete v poklidu vztáhnout i na běžné modely HD 5850, 5870 a 5970.

Parametry