Ne, vážně jsme se nezbláznili, to spíše v Intelu si asi řekli, že by bylo dobré zatopit chystanému AMD „Fusion“ APU pod kotlem. A tak už i Intel HD grafika počínaje řadou 2000 a 3000 umí Direct Compute a je tedy určitým způsobem využitelná na GPGPU práci (rozdíl mezi HD 2000 a 3000 u Intelu je pouze v počtu Execution Units (což je prostě Shader Processor po intelovsku), 2000 jich má oproti 3000 polovic, jinak jsou ty grafiky prakticky stejné, liší se pak ještě v různých procesorech frekvencemi).

Pro testy GPGPU jsme zvolili Sandru Lite 2011c a několik testů schopných prověřit GPGPU práci. Vtip je v tom, že některé testy v Sandře jsou navrženy tak, že lze přímo porovnávat výsledky CPU a GPU, neboť používají stejné algoritmy a stejná data (pouze se liší implementace pro konkrétní hardware). A tak jsme si vyzkoušeli šifrování a hashování (Cryptography Benchmark) a výpočet fraktálu (u GPU je to GPGPU Processing Benchmark, u procesorů CPU Multimedia Benchmark).

Cryptography Benchmark

Instrukční sada AES-NI v procesorech Intel pochopitelně nemá v šifrování konkurenci, výsledky jsou přesto zajímavé z pohledu hashování (SHA256), kde grafika jako taková zvládá udělat o trošku více práce než procesor. Srovnání je zajímavé i s Radeonem HD 5450, kterému jde oproti Intel grafice značně lépe šifrování. Sandra u Intel grafiky používá Direct Compute, u Radeonů pochopitelně ATI Stream a u Nvidia CUDA.

GPGPU Processing Benchmark / CPU Multimedia Benchmark

Ačkoli nám v tomto testu nová integrovaná grafika Intelu neporazila diskrétní Radeon HD 5450, je určitě dobré s GPGPU funkcemi v Intel grafikách do budoucna počítat. „Intelgrované“ grafiky přestaly být nezajímavé s příchodem prvních procesorů Core i7/i5/i3 s Intel HD Graphics, s příchodem procesorů „Sandy Bridge“ už začínají být i zajímavé.

Důvod, proč Sandra neotestovala na nových procesorech instrukční sadu AVX, je nejspíše ten, že s ní ještě neumí pracovat. Jinak by asi byl výsledek trochu jiný.