TVout

Abych se přiznal, patří pro mě tato funkce k nejdůležitějším. Vzhledem k
tomu, že dost stříhám domácí video z kamery (VHS), potřebuji také perfektní
výstup na televizi. Slovem perfektní mám na mysli - bez omezení. Jsem neustále
nucen používat "starou" kartu Matrox G400DH, a to i přes fakt, že
jsem odzkoušel všechny karty, které na trhu jsou. Na fotkách níže uvidíte
nejprve výstup z R9700 a pak Marox Parhelia (omlouvám se za sníženou kvalitu
fotek - TV se nefotí moc dobře)

Už při prvním pohledu je jasné, že R9700 ořezává horní a spodní okraj. Pokud
si na obrázky kliknete, uvidíte, že u ATI nelze obraz dostat až k levému okraji
(pozor! ořezávání obrazu je také záležitosti TV). Naproti tomu Matrox zobrazí
obraz až za okraje, takže se nemůže stát, že na nějaké TV uvidíte černé okraje.
U ATI jsem našel funkci OVERSCAN, jenže ta udělá pouze to, že roztáhne
(zdeformuje) obraz ve vertikální rovině, takže se vše pěkně protáhne. Bohužel
se nezbavíte okraje na levé straně. Zde jsem vyfotil detail obrazovky z levé
strany - opět první je R9700 a druhý Parhelia (po kliknutí se objeví plná
velikost).

Kvalita TVoutu je u R9700 dostačující, takže pokud si pouštíte filmy z PC na
TV, nedočkáte se žádného zkreslení nebo chyb. Ovšem kvalit Parhelie nedosahuje,
protože tam je obraz prostě skvělý - barvy odpovídají předloze a obraz je
dokonale ostrý. Toto má na svědomí nejen celková koncepce, ale i 10bit. hloubka
barev (viz. Giga Color) a UltraSharp Display Output Technology.
Viděl jsem na internetu stránku, kde TVout měřili, a první místo obsadila
samozřejmě Parhelia (bohužel už nevím, kde se ta stránka nachází).

Nejspíš spoustu lidí bude zajímat, jak zapnout film na TV přes celou
obrazovku tak, abych mohl na PC dále pracovat. Takže nejdříve, jak se tato
funkce zapíná u ATI.

Ve vlastnostech obrazovky uvidíte několik záložek. Nejdříve je třeba zapnout
ve složce Obrazovky (viz. obrázek) TV, po tomto kroku se na TV objeví stejný
obraz jako na monitoru (pokud bude obraz černobílý, je třeba změnit normu z NTSC
na PAL). Pak přejdete na záložku Překrývání, kde zapnete funkci Divadlo
(u anglických driveru je to Theatre). Tímto jste docílili kýženého výsledku
(pokud máte obraz posunutý, lze jej ještě minimálně poupravit na záložce
Obrazovky, po kliknutí na TV). A teď, jak nastavit tu stejnou funkci u Parhelie?

Po spuštění PowerDesk přejdete do Video Playback Settings, kde
jednoduše zaškrtnete DVDMax - hotovo. Pokud s něčím nejste spokojení,
pak můžete pokračovat v nastavení, jako např. 16:9, 4:3, kalibraci atd. Funkci
kalibrace TV jsem u ATI nenašel. Pokud tedy chcete mít zapnutý TVout u ATI,
musíte mít zapnuté alespoň klonování obrazovky, kdežto u Matroxe nemusíte
zapínat na TV žádný obraz.

Příliš mnoho barev - Giga Color

Součastné grafické karty počítají barvy v tzv. 8bit. hloubce, což znamená,
že každá barva pracuje s osmi bity. Dohromady máte tedy k dispozici cca. 16,7
milionu barev. Matrox pro trh s PC  přichází s 10bit. hloubkou barev
(např. u DVD přehrávačů se 10bit. používá již delší dobu a nejlepší DVD
přehrávače již pracují s 12bit. hloubkou barev), která nám dohromady dává
přibližně 1 miliardu barev. Předpokládám, že jste si přečetli stránky, na které
jsem dal odkaz, takže se této teorii dále věnovat nebudu a rovnou přejdu k praxi. Nastavit Giga Color můžete přímo v PowerDesku, a to pro 2D i 3D.

Jenže vzhledem k tomu, že v podstatě žádná aplikace nepodporuje takovou
hloubku, nemusí aplikace správně pracovat, např. u Quake3 se obraz rozpadl.
Tento nedostatek se projevuje také v úbytku výkonu, protože vše musí dopočítat
grafická karta. Takže když jsem pustil NFS HS2 na plné detaily se zapnutým
FAA16x a Giga Color, byl obraz nádherný, ale hra se tak škubala, že se téměř
nedala hrát. Chtěl jsem udělat screenshot, ale to jsem si neuvědomil, že ho
neuvidíte :o) Věřím, že aplikace začnou tuto hloubku podporovat v nejbližší
době a tím se ztratí handicap se snižováním výkonu. Kde se ovšem taková hloubka
barev projeví hned je video. Ale předtím si dovolím ještě jednu malou odbočku.

Lidské oko je schopno rozeznat přibližně dva miliony odstínů barev, tak k
čemu tolik barev? S touto otázkou se setkávám všude, kde se bavím o funkcích
Parhelie. Zkusme teď na chvíli přestat vnímat obraz z počítačového pohledu, kdy
jsou barvy počítány z tzv. RGB (ze třech barev Red, Green, Blue). V případě
videa to však neplatí, u videa se používá barevný prostor YUV, kde polovina
informace je v nosné jasové složce a po jedné čtvrtině signálu na rozdílové
barevné složky. Tudíž by se dal ekvivalentně vyjádřit barevný prostor v
kombinaci 12:6:6 bitů na složku (24 bit celkově).

V televizní technice se to uvádí jako 4:2:2. Na DVD je využívána redukce tohoto
barevného prostoru v případě PAL 4:2:0 resp. v případě NTSC 4:1:1. To je proto,
aby komprese MPEG byla efektivnější. (Stejná redukce barevného signálu je v
případě záznamu DV). Proto přehrávač s 10 popř. 12 bitovou barevnou hloubkou má
své opodstatnění, byť k 12 bitům dochází v přehrávači pomocí interpolace. Běžně
zaznamenávané MPEG mají 10 bitovou přesnost.

Na disku je údaj zaznamenán ve vzorkování 4:2:0, což značí, že je obraz
zaznamenán tak, že jsou 4 vzorky jasové informace na 1+1 vzorek rozdílových
barev.

Ještě uvedu, že záznam je v YUV (YPrPb), což je

• Y = R+B+G
• U = R-Y
• V = B-Y

Tak, a teď se dostáváme k jádru věci, proč 10 bit. Mám data v 8 bitech zaznamenána v YUV na disku. Data vytáhnu z disku a udělám převod na RGB. Pokud je RGB jen v 8 bitech, dojde ke ztrátě řady informací a výsledek bude nepřesný. Navíc je příjemné, když můžeme některé parametry v disku donastavit (úroveň černé, úroveň bílé, gama křivku...), takže opět potřebujeme více prostoru pro možné nastavování, jinak opět dochází k zaokrouhlovacím chybám. Takže 8 bit převodníky nebrat, protože je to jednoznačná degradace výstupu, 10 bit převodníky jsou lepší a je to i vidět (typicky - jemný barevný přechod, na 8 bitech jsou vidět mapy, na 10 bitech je obraz čistší). No a teď máme signál venku a přivedeme ho do něčeho, kde se na to budeme dívat

• TV - 50Hz bez digitálu - to je ok, čím více bitu na převodnících, tím lepší obraz, který se zpracovává analogově - OK
• TV - 100Hz - obraz se digitalizuje - většina TV má jen 8 bit
  převodníky - to je problém, mapy na přechodech dělá TV, 10 bit TV jsou až teď novější (a dražší), dokonce starší měly jen 6 nebo 7 bit převodníky a vzorkování 4:1:1 - tj. úplně jiné než má DVD. Ideální je TV s 10bit převodníky a vzorkováním 4:2:2 (v YUV) nebo 4:4:4 (v RGB), ale obávám se, že jich moc nebude
• Projekcni/LCD projektory - většinou jen 8 bit na RGB složkách, to je problém, nevím, jak jsou na tom teď ty nejlepší a jak jsou na tom ty s YUV vstupem
• Plazma - 8 bit - stejný problém
• CRT/CRT projektor - pokud nemá nějaký digitální vstupy a je čistě analogový, super, jinak záleží opět na digi.. zpracování.

Na konec této kapitoly ještě nesmím zapomenout na jednu věc. Někteří lidé
mohou namítat, že Radeon 9700 používá 128bit. barvy, takže toto musím také
objasnit. DX9 přichází s floating point barvami - tj. každá složka je vyjádřena buď jako 16bitové nebo 32bitové floating-point číslo (32bit floating point odpovídá desetinným číslům, používaným přímo v procesorech). Tyhle čísla umožňují jak větši přesnost, tak díky exponentu umožňují velký rozsah (např. s hodnotou 100000). Ovšem narozdíl od 10bitovych barev toto karta neumí zobrazit přímo, tyhle barvy se dají použít jen pro výpočty a nakonec musí hra udělat speciální průchod, ve kterém ty barvy převede do normálního rozsahu (8bit nebo 10bit).