V Číně dokázali na původní Zen naroubovat DDR5 řadič a zvýšit počet jader na 64
Zdroj: Yuuki_Ans
AMD roku 2016 oznámila, že Číně licencuje první generaci architektury Zen. V roce 2018 se rozběhla výroba a roku 2019 bylo oznámeno, že k rozšíření licence již nedojde. Čína přesto neusíná na vavřínech…
Licenční smlouva z roku 2016 byla důsledkem několika okolností, které přiměly AMD s Čínou ke spolupráci. Z hlediska Číny to bylo rozhodnutí Spojených států zakázat vývoz serverových procesorů do Číny a z hlediska AMD šlo o způsob, jak získat finanční prostředky na překlenutí doby, která zbývala do vydání Zenu.
- AMD naučí Čínu vyrábět serverové procesory duben 2016
- Čína zahajuje výrobu licencovaných Zenů červenec 2018
- AMD neplánuje rozšiřovat licenční smlouvu s Čínou na Zen 2 červen 2019
- Nejvýkonnější kryptografii má podle SiSoftu čínský klon Epycu. Ne zásluhou AMD říjen 2019
Formální řešení situace bylo docela komplikované, protože se na jedné straně muselo vejít do x86 smluv, které měla AMD uzavřené s Intelem a VIA, na druhé straně se muselo vejít do americké legislativy a na třetí straně muselo AMD zaručit, že nad celým podnikem neztratí kontrolu.
| Situace byla vyřešena prostřednictvím společného podniku mezi AMD a investiční společností čínské akademie věd, Tianjin Haiguang Advanced Technology Investment Co., Ltd neboli THATIC. AMD s THATIC provozují dvě firmy. První je HMC (Haiguang Microelectronics Co. Ltd.), kterou vlastní AMD z 51 %, čímž si v procesu drží kontrolu a THATIC ze 49 %. HMC má přístup k x86 licenci AMD a tu poskytuje společnosti Hygon, která je druhou ze jmenovaných. Hygon vlastní ze 30 % AMD a ze 70 % THATIC. Hygon na základě licence připraví návrh produktu a ten předá (prodá) HMC, která jej (s využitím libovolných továren) zrealizuje. Poté hotové čipy prodá (zpět) Hygonu. Hygon pošle procesory na trh pod označením Dhyana. Tato škatulata jsou potřebná pro zajištění kompatibility s licenčními vztahy kolem x86 architektury a zároveň pro zachování kontroly AMD na celém procesu, která prostřednictím HMC zajišťuje licenci i výrobu. |
Připomeňme, že původní procesory Hygon byly prakticky stejné se soudobým Epycem. Rozdíl byl v kryptografickém jádru, které si čínská strana navrhla sama.
Nyní, po osmi letech od uzavření smlouvy a šesti letech od zahájení výroby původního Hygonu, se objevily zprávy o nové verzi s modelovým značením C86-7490. Ta už od pohledu vypadá odlišně. Je totiž určena novému (aktuálnímu) socketu SP5. Ten však podporuje DDR5, což znamená, že buďto muselo dojít ke změně návrhu křemíku a implementaci DDR5 rozhraní namísto původních DDR4, nebo je pod IHS ukryt ještě křemík navíc, který slouží jako můstek z DDR4 na DDR5. To by ale zvyšovalo náklady i latence, takže se jeví jako pravděpodobnější první varianta.
Vůbec by bylo zajímavé vidět, co je ukryto pod víčkem. Stoupl totiž i počet jader, namísto původních 32 nabízí C86-7490 64 jader. Nevíme, zda Hygon ještě využívá osmijádrových modulů a zvýšil jejich počet ze 4 na 8, nebo moduly zvětšil z osmijádrových na šestnáctijádrové, nebo návrh kompletně překopal a přešel na čiplety podobně jako Zen 2-5.
x86 procesory Hygon nicméně zůstávají v permanenci, i po 8 letech od uzavření smlouvy probíhá vývoj a zlepšuje se jejich výbava i výkon.
Zdroje:
