Včera jsme si povídali převážně o rozlišeních pro mobilní zařízení, dnes si doplníme ty opravdu velké desktopy. Vedle 21palcových monitorů s rozlišením 3840×2160 by Intel rád viděl i 4800×2700.

A sice při úhlopříčkách v rozmezí 24 až 30 palců, kde v současné době kralují rozlišení 1920×1080, 1920×1200, 2560×1440 a 2560×1600 - první dvě si s ohledem na tabulku škrtáme, interval je patrně míněn jako (24,30>. Také se s ohledem na uvedené rozlišení pochopitelně budeme ve srovnání držet pouze poměru stran 16:9, tedy rozlišení 2560×1440.

K rozlišení 4800×2700 bychom měli/mohli doputovat za tři roky, mezitím nás čekají mezistupně. Je otázkou, jestli se skutečně podaří vyrábět takové obry s takovou bodovou hustotou, to prozatím nechce v pásmu spekulací.

Do 4800×2700 se vejde 3:2 fotografie o rozlišení téměř 11 Mpix, u těl s poměrem stran 4:3 je to ~9,7 Mpix. Tolik tedy k hypotetickému 1:1 zobrazení v nějakém RAW editoru či jiném grafickém programu.

Zajímavé však je, že Intelova tabulka víceméně pro tyto největší displeje vylučuje poměr stran 16:10, tedy řekněme ekvivalent současných 30palcových monitorů s 2560×1600, který by mohl činit 4800×3000 - lze kvůli tomu předpokládat, že monitory s poměrem stran 16:10 budou utlumeny až zcela zaniknou? Vždyť i těch 3840×2160 je 16:9, stejně jako 2560×1440.

Uvidíme za tři roky. Do té doby pro vás máme jako domácí cvičení následující hádanku: když vezmeme v potaz Eyefinity6, domníváte se, že budou tou dobou k dispozici GPU, která dokáží utáhnout takový režim, tedy rozlišení 14400×8100? :-)

A jak to vidíte z hlediska souboje vysokého dpi, které snižuje nutnost, či vůbec samotnou potřebu antialiasing režimů, versus právě pokračující zlepšování v odstraňování zubatosti hran tak, jak to předvádí nejnovější AA režimy spojované s uvedením architektur Nvidia Kepler a AMD GCN?