Nezávislé herní testy provedla redakce webu Anandtech. Nedá se říct, že by ve všech případech zvolila nastavení, po které by sáhl uživatel*, ale většina testů byla provedena při stejném (15W) TDP, takže z těchto lze usuzovat o reálných schopnostech hardwaru (a samozřejmě i softwaru, neboť herní výkon může být ovlivněn i kvalitou ovladačů).

*Nastavení, ve kterém není dosaženo ani nižších desítek FPS a na druhé straně nastavení, ve kterém je dosaženo několika desítek stovek FPS pokládáme za irelevantní. Buďto je hra nehratelná a vítězství v podobě 2,3 FPS oproti 1,8 FPS není vítězstvím, neboť uživateli nic nepřináší. Nebo jsou FPS několikanásobně nad obnovovací frekvencí displeje a uživatel si reálně zvýší detaily, aniž by přišel o plynulost, a opět tedy není vypovídající, zda hra běží trochu nad 300 FPS nebo trochu pod 300 FPS.

Pokud se tedy zaměříme na testy, které byly provedeny při stejném TDP a při kterých bylo zvoleno smysluplné (viz výše) nastavení detailů a rozlišení, takže je dosaženo alespoň řádu desítek FPS na jedné straně a do 150 FPS na straně druhé (to ještě mohou využít notebooky se 120-144Hz panely), jsou výsledky následující:

V Civilization 6 je Ryzen 7 4800U oproti Core i7-1185G7 v průměru o 13,6 % rychlejší, v Deus Ex je Ryzen 7 4800U o 8,1 % rychlejší, ve Final Fantasy XIV je Ryzen 7 4800U v průměru o 25,6 % pomalejší a ve Final Fantasy XV si Ryzen vede lépe v průměru o 5,4 %. V celkovém průměru těchto čtyř her je Ryzen 7 4800U o 0,4 % rychlejší než Core i7-1185G7, takže situaci lze považovat za plichtu.

Anandtech otestoval ještě F1 2019:

Chybí bohužel výsledky z Core i7-1185G7 při 15W TDP, ale ani při srovnání 15W Ryzen 7 4800U a 28W Core i7-1185G7 nedopadá Ryzen hůř (v průměru je o 4,3 % rychlejší).

Na jednu stranu výsledky Anandtechu nevypadají ani zdaleka tak dobře, jako výše zobrazený graf Intelu (podle kterého je Core i7-1185G7 v průměru o 48 % a v maximech o 80 % rychlejší než Ryzen 7 4800U). Na stranu druhou je však neoddiskutovatelné, že se Intelu po velmi dlouhých letech podařilo dotáhnout výkon integrované grafiky AMD, byť hovoříme pouze o segmentu Ultrabook / ultrathin (35-45W notebooky a desktop zatím zůstávají na 14nm architekturách s pomalým integrovaným jádrem).

Nutno podotknout, že AMD to Intelu příliš nekomplikovala, neboť se 7nm generací APU zůstala u starší grafické architektury Vega pouze doplněné několika prvky vypůjčenými od vývojového týmu první generace Navi (RDNA). Intel tak svoji nejnovější architekturu konfrontuje s 1,5-2 generace starou architekturou AMD, což mu výrazně usnadnilo situaci. V této pozici bude ještě přinejmenším příští rok, neboť nadcházející APU Cezanne s jádry Zen 3 chystané na CES 2021 cílí na zvýšení procesorového výkonu a energetické efektivity; na grafickém jádru se žádné výraznější změny nečekají. Intel tak může AMD v segmentu integrované grafiky bez problémů konkurovat až do přelomu roku 2021/2022, kdy se od AMD očekává nasazení architektury RDNA2 ve výkonných integrovaných grafikách (v úsporných integrovaných grafikách to bude již v roce 2021 s APU Van Gogh).

Druhou stranou mince však zůstává tradiční přístup Intelu k TDP, který platí i pro mobilní segment. Bez ohledu na to, zda je TDP procesoru Tiger Lake nastaveno na 12W, 15W nebo 28W, si v maximech procesor bere až ~50 wattů, což je (podle nastavené hodnoty) cca čtyř-, troj- či dvojnásobek TDP.