Zásadní rozdíl mezi systémy BSD a systémy založenými na linuxovém jádře je v tom, že podpora či nepodpora dané architektury je u Linuxu věcí jádra a čistě teoreticky by bolo možné libovolnou distribuci pro každou z podporovaných architektur vytvořit, maximálně by někde chyběl nějaký platformně závislý balík. U Net/Open/FreeBSD není nic jako společné jádro (jen společný předek na počátku 90. let), takže podporu či nepodporu hardware si řeší každý ze systémů sám. Proto je již roky pravidlem, že se podpora co do kvality větví, u různých BSD variant různě. U FreeBSD jsou větve čtyři:

• Tier 1 - Plně podporovaný hardware. Vydání nových verzí, bezpečnostní záplaty a balíčky zde mají na starosti přímo pověřené týmy FreeBSD projektu.
• Tier 2 - Minoritní a vývojové architektury s pouze komunitní podporou.
• Tier 3 - Experimentální podpora, případně legacy hardware.
• Tier 4 - Nepodporované architektury.

V tier 1 dosud byly dvě architektury: 32bitové x86 a 64bitové AMD64. Právě zde dochází k největší změně, FreeBSD je prvním z hlavní trojice BSD systémů, který odsouvá 32bitové x86 do tier 2 a na jeho místo povýšil 64bitový ARM, tedy AArch64.

Není to ale vše, podpora ARMovských procesorů byla očištěna o dnes již historické procesory generace ARMv5 (tj. třeba Intel Xscale) a třeba UltraSPARC byl nadále prohlášen již za zcela nepodporovaný. Naproti tomu RISC-V se přesunulo z experimentálního tier 3 do stabilního ale komunitního tier 2 a u Power/PowerPC architektury nově existuje little-endian verze (ppc64le). Takto zásadní změny se naposledy děly ve verzi 5.x, tedy v letech 2003-2004, od té doby šlo o vývoj poněkud více evoluční.

A co je jinak nového?

• Všechny podporované architektury již používají toolchain LLVM/clang. V souvislosti s tím došlo k odstranění některých zastaralých nástrojů, třeba GNU debuggeru, binutils 2.17 a gcc 4.2.1.
• Došlo k výměně některých nástrojů licencovaných pod GPL licencí za jejich BSD varianty, například grep či dtc (device tree compiler).
• Byl zcela přepsán routovací stack a dále jádro dostalo podporu in-kernel framingu a šifrování v TCP pro TLS 1.0 až 1.3.
• Byla odstraněna celá řada ovladačů zastaralých síťových karet, což souvisí z větší části s již zmíňeným opouštěním 32bit x86 a tím, že některé k modernímu hardware již nepřipojíte, protože není kam, např. NE-2000, 3Com Etherlink III či AMD PCnet (většinou ISA, MCA či PCMCIA).
• Virtualizační nástroj bhyve eexperimentálně podporuje ukládání snímků virtuálních strojů a následnou obnovu jejich běhu z uloženého snímku. 
• V jádře přibyla podpora pro procesory Hygon Dhyana, vznikající na základě licencovaného jádra Zen 1 ve spolupráci AMD a čínských partnerů.
• Na PowerPC64 došlo ke změně ABI, kvůli čemuž není možný upgrade z předchozích verzí, je nutná plná reinstalace. Také zde došlo k velkému počtu oprav chyb a portování řady ovladačů, například pro Intel Ethernet 700 či LSI MegaRAID.
• Ačkoliv systém i nadále podporuje procesory generací 486 a 586, je nyní překládán s minimálním požadavkem na 686 - pro nasazení na starších (zejména embedded) strojích, je nutné si jej přeložit ze zdrojáků.

Samozřejmě je toho mnohem více, vše potřebné lze najít v release announcement a poměrně dlouhých release notes, včetně odkazů na stažení instalačních médií pro všechny podporované architektury.