Až do konce 90. let bylo zvykem nazývat výrobní proces podle rozměrů nejmenší části tranzistoru, což bylo tzv. hradlo (gate). Později se však vlivem odlišností ve vývoji toto číslo začalo vzdalovat skutečnému rozměru hradla. Když se rozdíl posunul téměř o celý řád, oznámila ITRS, že od použití tohoto termínu ve spojitosti se značením verze výrobního procesu upouští. Tak se stalo před pěti lety. Protože se od té doby nevžil adekvátní standard, praxe se nezměnila a číslo, které původně značilo proporce hradla, jen dostalo určitý přídech bezrozměrnosti.

Výrobci pamětí, kteří chtěli ve značení výrobního procesu odrazit jeho vyspělost, taktéž značí výrobní proces číslem; to ale odpovídá (polovině) vzdálenosti mezi kovovými spoji, tzv. „half-pitch“. Původně byl rozměr half-pitch zvolen právě proto, že v rámci daného procesu odpovídal šířce hradla. Po roce 2000 se i to změnilo a roku 2005 se Intel dostal do situace, kdy šířka hradla procesoru odpovídala 32nm, zatímco half-pitch zůstal na 105nm. Intel tento proces označoval jako 65nm.

Tolik pro představu o situaci. Značení tedy dávno neodpovídá rozměrům hradla, ale spíš odráží kvality daného procesu. Mezi dvě hlavní patří denzita (hustota či četnost, prostě množství tranzistorů, které výrobce dokáže vměstnat na jednotku plochy) a rychlost. Oba parametry se mezi jednotlivými výrobci značně liší (pro představu doporučuji kouknout na grafy Davida Kantera na RealWorldTech), například 45nm proces Intelu je schopný dosáhnout vyšší rychlosti, než třeba 32nm proces TSMC, ale zároveň je na tom hůř co se týče denzity SRAM.

Intel, Atom a 16nm

Dlouhou dobu se v roadmapě Intelu objevoval 16nm proces, ale nakonec z ní zmizel a v průběhu letošního února ho v tichosti nahradilo 14 nm. Následná marketingová masáž o možnostech 14nm procesu vyvolávala dojem, že Intel 16nm přeskočil, zrušil a zahodil... zkrátka že se namísto něj naplno vrhnul na pokročilejších 14 nanometrů.

Jenomže realita je jinde, jde pouze o papírové přeznačení. Arun Demeure, analytik „křemíkového průmyslu“ v tom vidí snahu o posílení pozice Atomu. Konkurence ze strany AMD neustále sílí (variant APU Fusion v různých cenových i výkonnostních relací přibývá) a Intel potřebuje přesvědčit své zákazníky (koncové i OEM partnery) o vlastní technologické nadřazenosti. Přejmenováním výrobního procesu na 14nm v kombinaci s posunutím roadmapy 14nm Atomu o rok blíže pomáhá vyvolávat dojem, že se Intel dostal dál, než kde skutečně je.

původní roadmapa Intelu - všimněte si, že proces P1272 (zvýrazně modře) byl ještě 16nm

aktuální roadmapa Intelu - proces P1272 (zvýrazněn modře) už je prezentován jako 14nm

Současné číslováním nám může trochu připomenout performance-rating starších procesorů, nicméně za tím nenásledovala jednotka. Tentokrát výrobci zůstávají u přesně definovaných fyzikálních jednotek, které podle svých potřeb přetavili v bezrozměrný marketingový šplecht.