Přehled těchto zajímavostí roku dle TIME je vždy souborem velmi rozličných záležitostí. My se některými pochopitelně zabývat nebudeme, pouze si vypíchneme některé technologické.

Válka je mír,
svoboda je otroctví,
nevědomost je síla
…
a Google vytvořil Glass pro naše dobro :-)

Big Brother is googling you :-)...

Big Sergey is watching you :-)...

Dnes již proslavené, nazvěme je „chytré brýle“, které zkoušel v provozu i sám spoluzakladatel Googlu, Sergey Brin, jsou tak trochu dvousečnou zbraní. Bezpochyby jde o pokrokový vynález, který díky svému může být vizí budoucnosti a posunout lidstvo do trochu jiných kolejí, zhruba podobně jako to udělaly mobilní telefony, díky kterým jsme prakticky nepřetržitě online a nepřetržitě k dispozici kdykoli, kdekoli, komukoli (kdo má naše tlf. číslo). Stejně jako s mobilními telefony (zejména smartphony) ale i s Google Glass přichází riziko narušování soukromí, které se s takovouto technologií může dostat na novou úroveň.

Pokud vás někdy někde na ulici vyfotil nějaký ten street fotograf a nebylo vám to příjemné, tak si představte společnost, kde byť jen polovina lidí nosí něco typu Google Glass a vy jste tak prakticky neustále potenciálně snímáni, vyhodnocováni a ukládáni do bůhvíjakých databází. Když si to propojíme se samotným principem fungování GSM, kde minimálně operát neustále ví, kde se nacházíte (za předpokladu že máte telefon u sebe, samozřejmě) a kde nás snímají spousty monitorovacích kamer ve městech, svoboda člověka spočívající v jeho anonymitě v davu dostává s takovou technologií další výrazný políček do tváře. Spousta scifi románů z blízké budoucnosti si prakticky balí svých pět švestek a odchází do propadliště dějin čistě proto, že spoléhala na možnost anonymity uživatele v davu.

Jak moderní film a přitom tak zastaralá technologie...

Když si dnes vygooglíte „Google Glass“ (hezké sousloví, že? :-), dostane se vám v Obrázcích převážně fotografií šťastných modelů a modelek s těmito brýlemi. To se může velmi rychle změnit (<paranoia>tedy pokud tomu ve skutečnosti není jinak a Velký bratr Google již tento vyhledávací dotaz patřičně nefiltruje</paranoia>). Komunisté to měli těžké. Když chtěli někoho sledovat, museli mu napíchnout telefon, mít úřad zaměstnávající policisty pro sledování, platící „práskače“, obecně prostě živící nemalý aparát. Kapitalismus to má snadnější - lidé za sebe-sledovací zařízení dokonce s oblibou platí, ať již jde o iPhone/Android mobily, nebo ať již půjde o tyto Googlí brýle či cokoli co se z nich vyvine. Osobně bych ale spíše očekával, že různé úřady tomuto přistihnou křidélka, alespoň u nás na Starém kontinentu.

Tesla Model S, elektrické přibližovadlo

TIME zařadil na seznam i nejnovější elektromobil firmy Tesla Motors. Proti tomu nemáme vůbec nic, principiálněji jsou nám příjemnější automobily nespalující fosilní paliva a Model S vnímáme jako další posun v této oblasti, kdy se snad jednoho dne díky ještě účinnějším elektromotorům, ještě lehčím a přesto pevnějším materiálům pro nosné konstrukce a ještě efektivnějším akumulátorům snad dostaneme do situace, kdy si naši potomci řeknou, jak jsme proboha mohli jezdit v automobilech spalujících ropné produkty.

Čtěte dále:

• Tesla Motors Model S: dojezd přes 500 km a rekordní předobjednávky
• Projížďka s Tesla Motors: Model S na okruhu i v běžném provozu

113 protonů v atomovém jádru

Detektory zachycující prvek 113.

Na seznam zamířil i prozatím nejpřesvědčivější fyzikální experiment, jehož cílem bylo vytvoření chemického prvku s protoným číslem 113. Prozatím se stále jmenuje ununtrium (un - un - tri = jedna - jedna - tři) a jeho stvoření trvalo japonským vědcům z institutu RIKEN, kteří se honbou za stotřináctkou zabývají již řadu let. Tentokrát jim vyšlo ostřelování terčíku z bismutu pomocí atomů zinku na jedničku, protože rozpadová řada vytvořeného prvku 113 poměrně rychle sklouzla do již z dřívějška známých rozpadových řad a tak se tento experiment považuje za v podstatě jasně prokázané vytvoření prvku 113.

Alfa rozpad šestkrát v řadě.

Problém s tím mají pouze ruští vědci z institutu v Dubně, kteří (avšak s podobě menší jistotou jako RIKEN před lety) detekovali prvek 113 jinými cestami - ve sporu o vytvoření tohoto prvku tak ještě nějakou dobu nebude jasno, ostatně kdo prvek objeví, má právo jej pojmenovat. Prozatím tedy zůstáváme u zástupného označení ununtrium.

Zvědavost dobyla Mars

Curiosity se umí vyfotit i bez zrcadla.

Před necelým rokem začala pouť Curiosity Rover z planety Země na Mars. Vozítko úspěšně dosedlo na jeho povrch začátkem srpna a od té doby zde pracuje. Rozhodně souhlasíme, že toto je jeden z největších počinů letošního roku a na seznam právem patří. Aktuální ovinka pak sděluje, že Curiosity pořídila svojí malou kamerkou MAHLI (Mars Hand Lens Imager) 55 fotografií sebe sama, které nyní analyzují vědci v NASA pro případné defekty, resp. poslouží do budoucna jako referenční snímek pro analýzu nabírání prachu či opotřebování vozítka.

Sony RX100, velké oko v malém těle

Předzvěst novodobých kompaktů? Doufejme.

Jako poslední bod TIME seznamu vybíráme nový kompakt Sony, jehož srdcem je 1" snímač. Stejně jako my, i TIME vidí v tomto cestu pro budoucnost, byť na náš vkus zrovna RX100 až příliš vyzdvihuje. 1" snímače nejsou revolucí či obrovským pokrokem, jsou spíše návratem k minulosti, kdy byly na trhu poloprofi kompakty či ultrazoomy s většími snímači než 1/1,něco". TIME ale oceňuje, že RX100 toto vše vměstnává do stále kompaktního těla, my k tomu dodáváme: navíc s vysoce světelným f/1.8 objektivem.

Čtěte dále:

• Sony Cyber-shot DSC-RX100 ponese 1” snímač