AMD (ATi) po dlouhá léta praktikovala strategii, jejímž cílem bylo držet počet ROP a texturovacích jednotek na nižších hodnotách a zvyšovat především výkon aritmetický. Tento přístup stavěl na jednoduché filozofii: Při vykreslování snímku zabere zpracování každého typu operace určitý časový úsek. Pro dosažení určitého výkonu (= zkrácení času, po který je snímek vykreslován) je třeba zkrátit součet těchto časových úseků - už je ale vedlejší, zda rovnoměrně zkrátíme čas potřebný pro realizaci každého typu operace, nebo se zaměříme na jeden výrazněji. AMD (resp. ještě ATi) si vybrala ten, jehož jednotky jsou nejmenší - navyšováním počtu aritmetických jednotek zkracovala čas potřebný pro realizaci aritmetických operací.

Až na drobné výjimky pokračoval tento trend dosud. Čip Hawaii se do historie možná zapíše jako jedna z těchto výjimek, protože počet aritmetických jednotek (stream-procesorů) zvýšil o 38 %, zatímco počet ROP vzrostl o 100 %, z 32 na 64. ROP jednotky jsou největšími (a tudíž i na tranzistory či křemík nejdražšími) stavebními bloky grafického čipu, takže je jasné, že k jejich zdvojnásobení měla AMD pádný důvod. Tím není změna strategie (nepředpokládáme, že další generace jejich počet opět zdvojnásobí), ale čistě pragmatický důvod: Nástup 4k rozlišení.

4k rozlišení jakožto 3840×2160 odpovídá celkovým 8,3 milionům pixelů, což je dvojnásobek ve srovnání s dosavadním high-endovým stropem 2560×1600 (4,1 MPix). Pro vykreslení dvojnásobného množství pixelů je zkrátka potřeba dvojnásobné množství jednotek, které toto mají na starost. V tomto ohledu lze říct, že 4k logo, které má AMD na každém druhém slajdu o čipu Hawaii, není jen marketingové pozlátko, ale důsledek strategického rozhodnutí, který čip zvětšil o několik desítek milimetrů čtverečních křemíku a možná dobrou půlmiliardu tranzistorů.

AMD si je vědoma toho, že nabídka 4k panelů bude v letošním roce omezená a potenciál karty z tohoto ohledu nebude plně využitý, ale zároveň předpokládá, že do konce příštího roku se výběr rozšíří a ceny klesnou natolik, že se 4k monitory stanou v rámci high-endu běžným hardwarem, či - chcete-li - standardem.

Osobně si nejsem jistý, do jaké míry je tento přístup pro firmu výhodný. Karta bude v drtivé většině recenzí hodnocena na základě výkonu v rozlišeních běžných pro rok 2013, která 64 ROP zdaleka nevytíží. Pokud by AMD zvolila mírně odlišné uspořádání čipu s například 48 ROP, byl by výkon na „běžných 30” panelech o 2560×1600“ prakticky totožný, výrobní náklady nižší a tudíž marže vyšší, ale výrobce se rozhodl jiným způsobem a má k tomu asi své důvody.

Funkční stránka jednotlivých ROP zůstala stejná, změnilo se však jejich připojení k paměťové sběrnici

Na druhou stranu vedlejší důsledek tohoto rozhodnutí přijde vhod fajnšmekrům a příznivcům náročnějších metod anti-aliasingu (oversampling, supersampling atp.), ve kterých by Radeon R9 290 / 290X měl vykazovat nižší výkonnostní propady než stávající generace hardwaru. To je ale spíš třešnička na dortu, která patrně osloví jen úzkou skupinu uživatelů.