Exkluzivně: AMD odhalila Polaris, nástupce třetí generace GCN
Přinášíme kompletní prezentaci představující GPU s architekturou Polaris, která vyjdou v polovině roku. Zvyšují mj. energetickou efektivitu, zhruba o 2/3 nad úroveň současných konkurenčních Maxwellů…
Kódové označení Polaris zmiňujeme již potřetí. V předchozích případech jsme ještě nevěděli, jaký je jeho význam, takže šlo o spekulace: Poprvé jsme jej vykládali jako označení nových Radeonů, podruhé to vypadalo spíš na duální Radeon s GPU Fiji. Kupodivu byl nakonec realitě blíže první odhad, Polaris je kódové označení grafické architektury, která byla navržena pro FinFET výrobní procesy. Zpětně můžeme potvrdit první informace o této architektuře pocházející z letošního léta:
| Podle nových informací pocházejících od neupřesněného zdroje redakce KitGuru, vznikne toto a další GPU na nové ISA. Ta se liší od třetí generace GCN výrazněji než jednotlivé dosavadní generace vzájemně. Přestože jde podle zmíněného zdroje spíš o „post-GCN“ architekturu, je možné, že AMD ji bude z marketingových důvodů prezentovat jako další (patrně čtvrtou) generaci GCN. Tyto čipy zakládají na obdobně organizovaných funkčních blocích jako současné, ale samotné bloky budou přepracované na hlubší úrovni. (více) |
AMD tentokrát poměrně přesně definovala, co je názvem Polaris míněno: Označuje grafickou architekturu a to v širším pojetí, než GCN. GCN je označení grafického IP, konkrétněji architektury 3D jádra, kdežto Polaris označuje architekturu celého čipu se vším všudy, tedy včetně multimediálních obvodů, řadičů ap.
Čtvrtá generace GCN je tedy jen součástí architektury Polaris a přináší řadu novinek. Rozvádění heslovitého seznamu by bylo poměrně ošemetnou záležitostí, zatím chybí kontext. Kupříkladu z hesla „Memory Compression“ bez bližších souvislostí není jasné, zda má jít o delta-kompresi mezi ROP a pamětmi, jako tomu bylo u třetí generace GCN, nebo zda tím AMD zdůrazňuje, že se komprese používá i pro jiné typy datových přenosů nejen pro přístupy do externí paměti, ale i přesunech mezi jednotlivými částmi GPU (např. L2 cache apod.).
Použití HDMI 2.0 a především DisplayPort 1.3 již AMD avizovala, takže vás odkážu na předešlou zprávu (výše), kde jsme se možnostem a výhodám DisplayPort 1.3 věnovali podrobněji. Inovace se dočkají i multimediální obvody pro přehrávání a kompresi videa: UVD dostane doplnění profilu Main10 pro h.265/HEVC, což ale - jak jsme si vysvětlili, nemusí být až takovou výhrou, jak se jevilo doposud - stále totiž nebyly ukotveny HDR/WCG standardy pro UHD/4k video, a tak nikdo nemůže s jistotou říct, který hardware s nimi bude kompatibilní a který ne. AMD na druhou stranu podporu pro HDR video na nadcházejících Radeonech potvrdila, takže lze připustit, že obvody dekodéru a obrazových výstupů budou natolik flexibilní, že pro ně po hardwarové stránce nebude problém žádný ze standardů.
Řada slajdů byla věnována technologii FinFET, která ve spojení s architektonickými změnami pomůže snížit spotřebu, respektive zlepší poměr výkon na watt. Ilustrací těchto změn v praxi má být přenesení výkonu herních konzolí do ultratenkých notebooků (ultrathin platforma). Podle neoficiálních zdrojů dosahuje TDP grafiky integrované v Playstation 4 75 wattů (bez započtení CPU, čipsetu a patrně i řadiče), takže je řeč zhruba o ztrojnásobení energetické efektivity ve srovnání s GCN druhé generace na 28nm procesu.
Kromě výkonu herních konzolí přeneseného do lehkých notebooků se AMD pochlubila i prvními výsledky. První předprodukční vzorky GPU s architekturou Polaris nataktované tak, aby disponovaly stejným výkonem, jaký nabízí GeForce GTX 950, vykazují výrazně nižší spotřebu: Zatímco GeForce GTX 950 konzumuje 140 wattů, Radeon si vystačí s 86 watty. Je jasné, že i novým GeForce výrazně pomůže přechod na FinFET procesy, nicméně se zdá, že se s Polaris podaří ukrojit další významnou část z energetického náskoku Nvidie podobně jako s řadou Fury. AMD navíc dodává, že Polaris je její první grafická architektura koncipovaná s ohledem na energetickou efektivitu a další zlepšování je v plánu.
Polaris oproti Radeonům řady 300 přinese mnoho architektonických změn. Dostane nový řídící procesor, nový geometrický procesor, nové výpočetní bloky (GCN CU), přepracovanou architekturu cache a paměťového řadiče, nová multimediální jádra (potvrzen byl aktualizovaný UVD a VCE procesor) a nový Display Engine, který má na starost vykreslování a skládání obrazu pro každý výstup (zmínili jsme např. podporu pro HDR video).
Dostupnost prvních produktů je zatím v plánu na polovinu roku 2016. S ohledem na zmínku o tenkých noteboocích a srovnání s GeForce GTX 950 můžeme předpokládat, že jeden z čipů bude v plné konfiguraci disponovat výkonem někde v rozmezí GPU Pitcairn (Radeon HD 7870) a GPU Tonga/Antigua (Radeon R9 380X) při výrazně nižší spotřebě a s podporou novějších technologií (např. FreeSync oproti Pitcairn, h.265 oproti Tonga). Objevují se názory, že druhý čip (spíše než novou Fiji, kterou bude navíc možné mírně vylepšit použitím HBM2 pamětí) nahradí GPU Hawaii, tedy Radeon R9 290(X) / 390(X). Pokud by došlo i k určitému výkonnostnímu posunu, mohlo by dojít i k náhradě Radeonu Fury Nano, který není co do rozdílu v FPS Radeonu R9 390X příliš vzdálen. To už jsou ale spekulace. Jasno bude nejpozději v polovině roku.
Galerie ke článku
