Elektronika disků
Při podrobné rekapitulaci toho, co se s disky událo minulý rok, jsem opomněl disky firmy Samsung, za což jste mne následně po právu v diskuzi zkritizovali. Abych tuto chybu odčinil, rozhodl jsem se učinit test disků Samsung. A protože asi většina našich čtenářů má a zajímají je výkonnější disky, zvolil jsem disky SpinPoint P80, což jsou disky se 7 200 otáčkami za minutu, nabízejí i 8MB cache a jako možnost je u nich i SerialATA rozhraní. A vzal jsem to naprosto kompletně, protože jsem se podíval nikoliv na jednoho zástupce jednoho typu disku, ale vzal jsem si všechny verze disků SpinPoint P80. Myslíte si, že se výkony parametrově stejných disků, avšak s rozdílnou kapacitou liší? Chcete vědět, zda-li má u Samsungu z hlediska výkonu smysl raději zůstat u UltraATA, nebo přejít na SerialATA? Nevíte, jestli Samsung vyrábí nativní SerialATA disky? Tak odpovědi na toto vše a ještě mnohem víc se dozvíte v recenzi disků SpinPoint P80 a PL40.
Výrobní štítek disků není ničím výjimečný, zde můžete vidět štítek ze SerialATA disku SP0812C a UltraATA/133 disky jej mají velice podobný, jen namísto loga SerialATA můžete najít konfiguraci jumperů.
Když už jsem se zmínil o těch jumperech, tak na nich není nic neobvyklého, umožňují klasicky nastavit disk jako pána, otroka, nebo určení nechat na kabelu. Mimo to umožňují také nastavení kompatibilního režimu, kdy se disk tváří jako 32GB, to pro opravdu staré BIOSy, které s většími disky mají problémy.
Mnohem zajímavější než zkoumat štítek je podívat se na spodní stranu disku, kde je k vidění elektronika a hlavně nějaké ty chipy, což nám o discích leccos prozradí. Nejprve disk SP0411N, což je jediný zástupce řady SpinPoint PL40:
Ten největší chip, který na sobě má stylizované M, to je chip 88i6522 od firmy Marvell. Ten v sobě obsahuje transciever, řadič disku, ovládání serva motoru disku, dva mikroprocesory, každý s individuálně připojenou SRAM pamětí. Podrobnosti o něm Marvell na svém webu nemá, má jen stránku o jeho předchůdci 88i5522. Chip podporuje všechny Paraller ATA rozhraní v PIO a DMA módu až po 133 MB/s. Nad tímto chipem můžete vidět 16Mb (2MB) paměťový chip. Zajímavé je, že není od Samsungu.
Výše zobrazený obrázek patří už disku z řady SpinPoint P80 s UltraATA/133 rozhraním a 2MB bufferem. Jak si můžete všimnout, základní komponenty jsou identické jako u SpinPoint PL40, liší se pouze design plošného spoje. Mimo již zmíněných dvou chipů jsou na plošném spoji další dva. Nalevo od Marvell 88i6522 není nic jiného než EPROMka, tady konkrétně Atmel AT49F1024 s kapacitou 1Mb (128 kB) v konfiguraci 64Kb×16. Její specifikaci můžete najít přímo u Atmelu. V levém dolním rohu se ještě krčí chip HA13627, což by měl být řadič motoru disku.
No a poslední obrázek na spodní stranu disku nám přibližuje elektroniku disku z řady SpinPoint P80 s rozhraním SerialATA 150. Čtyři chipy, které byly k vidění na ostatních SpinPoint P80 a PL40 discích tu nalezneme také a mimo nich je tu navíc ještě chip Marvell 88i8030. Už jen z faktu, že je tu jediný navíc a „sedí“ mezi Marvell 88i6522 a SerialATA konektorem, lze usuzovat, že se jedná o můstek mezi SerialATA a UltraATA rozhraní. A opravdu se dle specifikací Marvellu o takový chip i jedná. Navíc je třeba zdůraznit, že na straně UltraATA podporuje i přetaktovanou verzi na UltraATA/150, takže je možné, aby disk s tímto můstkem byl rychlejší, než jeho kolega s rozhraním UltraATA/133. Na druhou stranu přidání můstku přidává také zpoždění, které výkonnost může ovlivnit i negativně. Jak to je v tomto případě, to se podíváme později. Možná bych měl ještě pro jistotu doplnit, že i hlavní chip 88i6522 podporuje přetaktované UltraATA/150.
Možná vás ještě napadlo, že by se nějaký chip mohl skrývat i na druhé straně plošného spoje, ale jak dokazuje následující obrázek, není tomu tak:
Ač by bylo zajímavé se podívat ještě i do vnitřku disku, narozdíl od optických mechanik bývá většinou takovéto zkoumání pro disk osudným, takže jsem od toho raději upustil.
předchozí kapitola
následující kapitola
