Intel tentokrát na CES působil, jako kdyby mu došla pára. Přestože společnost pracuje na dlouhé řadě projektů a neodprezentovala toho vůbec málo, chyběl jasný směr, jasné sdělení. Co je cílem, proč je to cílem a kdy to bude dodané. Intel se ztrátou nejvyššího managementu ztratil tvář, zkrátka osobnost, která by dokázala vybrat a předat to klíčové a srozumitelnou formou to předat lidem.

Jistě, nejvyšším manažerům se dalo leccos vytknout - můžeme vzpomenout, jak ředitel Mooly Eden (který Intel opustil v roce 2015) údajně prezentoval DirectX 11 hru na integrované grafice, ale již během prezentace vyšlo najevo, že nejde o hru, ale videozáznam, a hraní je jen předstírané. Můžeme vzpomenout přesvědčivě působící sliby ředitelky Renee James o 10nm procesu. Můžeme vzpomenout, jak CEO Krzanich vždy v lednu na CES mával něčím desetinanometrovým se slibem, že do konce roku to určitě bude možné koupit.

I když občas něco nevyšlo, dokázali tito vrcholní manažeři představit směr, jakým se bude firma ubírat, přesvědčit (akcionáře, uživatele, média), proč je ten směr správný a předat základní myšlenky. To nyní chybí a je to dost znát. Intel se zkrátka na letošní CES nechal převálcovat Nvidií a AMD, které prostřednictvím svých CEO daly jasný signál.

Ice Lake

Protože už Intel o Ice Lake (viz též jádra Sunny Cove) mluvil několikrát, prakticky všechny „novinky“ byly jen rekapitulací již známého. Architekturu totiž představil již loni, o 10nm výrobě se mluvilo nesčetněkrát a generace grafické architektury je rovněž známá delší dobu.

Intel hovořil o 2× vyšším výkonu v AI. To zřejmě bylo různými subjekty pochopeno různě, protože někdy je tento údaj spojován s procesorovou částí, jindy je zmiňován ve vztahu ke grafickému jádru. Víme však, že GPU Gen11 nepřinese zvýšení AI výkonu dané architekturou (jako např. 2× rychlejší podporu pro FP16 - tu totiž má již stávající Gen9.5), ale prostým zvýšením počtu funkčních jednotek. Verze GT2 architektury Gen11 nabídne až 64 EU. Ale to také víme oficiálně již od loňska.

Druhá klíčová informace by se mohla týkat sdělení, že se Intel s Ice Lake a 10nm procesem dostal do fáze HVM, tedy high-volume manufacturing. Jenže zde je třeba obezřetnosti při výkladu, co tento termín značí. Intel totiž běžně používá termíny jako sériová výroba (serial production) a masová výroby (mass production), těm se však tentokrát vyhnul. Za předpokladu, že po odchodu minulého veden nezměnil terminologii, to vypadá, že se prostě snažil navodit dojem zlepšení situace, ovšem s cíleným vyhnutím se termínům jako sériová nebo masová výroba.

Té evidentně nedosáhl - v opačném případě by Ice Lake mohl být na jaře na pultech. Naopak, 10nm Ice Lake byl prezentovaný jako mobilní produkt (Thunderbolt, Wi-Fi) a nechyběl ani tradiční příslib, že bude k dostání koncem roku. Pokud můžeme první mobilní čipy čekat koncem roku, pak na 10nm desktop dojde až někdy v roce 2020. Zprávy o tom, že by Ice Lake mohl být k dostání v létě 2019, berou za své. Spíš než Zen 2 tedy bude desktopový Ice Lake konkurovat Zen 3 nebo Zen 2+.

Nervana

Intel hovořil i o akcelerátorech AI Nervana. Pozoruhodné je, jak rozličně prezentaci pochopili autoři z jednotlivých redakcí a jak významné jsou rozdíly mezi tím, co o nové platformě napsali. Pravdou je, že Intel nemluvil příliš konkrétně a pro nejednoznačnosti zůstalo poměrně dost prostoru. I jednoznačná konstatování jsou ale poměrně nejasná. Intel například zdůraznil, že jeho dosavadní akcelerátory AI se spotřebou pohybovaly v miliwattech a nová Nervana, která se pohybuje kolem 100W hladiny, tedy bude prvním velkým AI akcelerátorem.

28nm Lake Crest Nervana

Potíž je, že Intel už jako AI akcelerátory prezentoval některé generace Xeonů Phi s TDP v rozmezí 200-300 wattů i původní 28nm Nervanu, jejíž čip o ploše mnoha set čtverečních milimetrů posazený na PCB se dvěma 8pinovými napájecími konektory mohl jen těžko dosahovat spotřeby v miliwattech.

Připomeňme si, že Intel koupil společnost Nervana v srpnu 2016 (za více než $350 milionů). Získaný projekt (či spíše už hotový produkt) přejmenoval na Lake Crest a ujal se příprav k vydání. Před dvěma lety, začátkem roku 2017, přislíbil vydání ve druhé polovině roku 2017. Nemohu si vybavit, že by k nějakému vydání došlo. Na konci roku 2017 došlo pouze k ukázání vzorku s odhadem 600mm² čipem a 32 GB HBM2. Patrně skončil na úrovni vzorků.

Intel Nervana - renderovaný snímek

V květnu 2018 pak došlo na konstatování, že Intel chystá 16nm verzi nazvanou Spring Crest. Opět měla být vyráběna u TSMC a vybavena 32 GB HBM2. Opakovaně se v médiích objevovala vyjádření o výkonu - střídavě o tom, že dosahuje výkonu 4-5× vyššího oproti jinému neupřesněnému řešení, případně že bude výkon podobný jako u Nvidia Tesla (G)V100.

Aktuálně prezentovaný snímek Spring Crest(?) Nervana

Nyní se dozvídáme, že Intel chystá vydání 16nm Spring Crest pojmenovaného jako NNP-L1000 na druhou polovinu roku 2019. Vývoj má pokračovat ve spolupráci se společností Facebook, která by měla akcelerátory využívat. Intel dále zmínil, že plánuje rychlé přesunutí výroby na 10nm proces, ovšem žádné konkrétní datum vyřčeno nebylo. Předpokládejme, že to nebude dříve než rok po vydání 16nm generace, tedy ve druhé polovině roku 2020 - nejpozději tehdy však Nvidia bude mít na trhu vlastní 7nm GPU včetně nástupce výpočetního GV100, od něhož se dá čekat zdvojnásobení výpočetního výkonu.