Herní produkty měly vzniknout na 10nm procesu Intelu, výpočetní na 7nm procesu Intelu. Nakonec to dopadlo tak, že oním produktem pro rok 2020 bude Intel Xe DG1, 10nm 25W mobilní čip pro Ultrabooky, který v současném stavu trápí nestabilní FPS a extrémní latence, takže Intel na CES nezmínil ani orientační dobu vydání.

• Více k Intel DG1: Výkon, nastavení dema a samostatná PCIe karta

V roce 2021 se očekává vydání výpočetních karet postavených na 7nm procesu a určených primárně do superpočítače Aurora, opakovaně zrušeného a přepsaného projektu, jehož realizace vázla na akcelerátorech Xeon Phi alias Larrabee.

Jak se nyní dozvídáme z neoficiálních zdrojů, roku 2022 bude následovat skutečná herní - či, chcete-li - high-endová DG2. Ta už má vzniknout na 7nm procesu, ale nikoli u Intelu. Alespoň v současnosti se počítá s TSMC. Přitom 7nm proces TSMC není příliš daleko od 10nm procesu Intelu. Pokud jej tedy Intel zvolil, vypadá to, že se obává, že mu nebudou stačit kapacity vlastních linek a to ani 10nm (na kterých by produkt podával podobné výsledky), ani 7nm (na kterých by musel dosahovat vyšších taktů nebo lepšího poměru spotřeba / výkon).

Rok 2022 se na vydání 7nm novinky jeví jako trochu pozdní datum, neboť AMD a Nvidia chystají vydání 7nm high-endu na letošek, rok 2020. O dva roky později lze očekávat další generaci, možná vyráběnou dokonce na 5nm linkách TSMC.

Na druhou stranu desktopový high-end může být pro Intel vedlejší produkt. Celý proces rozběhnutí vývoje samostatných grafických čipů působí prvořadě jako snaha dotáhnout projekt Aurora, jehož vznik je podmíněn výpočetními akcelerátory. Použití výběrových kusů v roce 2021 do superpočítače a poslání zbylých na herní trh v roce 2022 může být důsledek jediného strategického rozhodnutí.

Pokud Intel přijde s vážně míněnou kartou pro hráče až v roce 2022, přinejmenším to vysvětluje, proč Intel opustili klíčoví pracovníci marketingového oddělení nové grafické divize - ještě dva roky by totiž neměli co dělat.