Jak to začalo, aktuální stav, nároky

Vše bylo odstartováno už před více jak dvěma a půl lety mexickým týmem Squad, dne 24. května 2011, kdy vyšla verze 0.7.3. KSP je hra s předběžným přístupem, je tedy průběžně stále ve vývoji, ale létat můžete už nyní. Po pár verzích zdarma (v podstatě dema, moc to ještě neumělo, dodnes zůstávají bezplatné verze 0.13.3 a 0.18.3) se objevily první placené. Cena se postupně zvyšuje s tím, jak přibývá funkcí, komponent a vesmírných těles, proto kdo bude o hře uvažovat, neváhejte a při příští slevě kupujte, příště to bude dražší! Akce jsou ale časté, jak na Steamu, tak na jiných portálech (i přeprodávajících licenci skrz Steam, já koupil od Green Man Gaming skoro za polovic), plus vychází slevové kupony/kódy.

Aktuální je verze 0.23, která nabízí mírně zmenšenou sluneční soustavu ve složení: Kerbol (centrální hvězda), Moho (v podstatě Merkur), Eve (Venuše), Kerbin (Země), Duna (Mars), Dres, Jool (Jupiter) a Eeloo (Pluto). K tomu je k dispozici celkem devět měsíců. Kromě Joolu, což je plynný obr, se dá na všech planetách a měsících přistát, odebírat vzorky a provádět měření s různými přístroji. Těles navíc přibývá, stejně jako přístrojů, tudíž do budoucna toho bude k prozkoumání stále víc. Oproti verzi 0.22 došlo k jistým změnám ve fungování vědy, na to se podíváme dále, ale hlavně byly opraveny chyby a hra byla mírně odladěna.

Menší update 0.23.5.464 přinesl Asteroid Redirect Mission, ve spolupráci s NASA vyvořenou misi k zachycení asteroidu a jeho přivedení na orbit měsíců či Kerbinu. K tomu byly přidány nové komponenty a hlavně možnost ukládat a zrychlovat čas kdekoli a kdykoli (dříve to šlo jen s omezeními, např. mimo atmosféru či když jste stáli). Skvělé!

Aby to bylo pro hráče jednodušší, vzdálenosti jsou kratší, samotný Kerbin má průměr jen 600 km, ale tíhové zrychlení 9,8 m/s2, tudíž má v podstatě krapet nereálnou hustotu (přes 50 tun na metr krychlový). Mun je pouze 11400 kilometrů daleko, aby bylo jednodušší se na něj dostat, druhý, drobnější ledový měsíc Minmus je pak dál, aby to byla větší výzva. Existují ale modifikace, které parametry kerbalovské soustavy upraví do podoby naší Sluneční soustavy.

Systémové požadavky nejsou nijak přesně specifikovány, minimem pro běh je nějaký mikroprocesor typu Core 2 Duo či analogický Athlon a grafická karta typu Radeon 9000/GeForce 5, respektive integované parodie HD 3000 a vyšší. V naprosto žebráckém minimu to běží i na zmíněném HW v mobilní verzi, ale je to bída. KSP využívá engine Unity, který zatím nedokáže využít vícejádrové procesory, nicméně alespoň jedno jádro navíc se hodí pro běh systémové režie a dalších procesů tak, aby hra měla k dispozici jedno celé jádro jen pro sebe.

Spíše tedy více využívá vyššího jednovláknového výkonu, ale zatím se zdá, že je zde nějaký strop, nad který už to moc platné není. Dle mého pozorování to je možná nakonec není až tak projevem nedostatečného výkonu grafické karty, na mé sestavě s  HD 6670 a to zejména při rozlišení 1792×1344, resp. 1920×1440 došlo při upgrade z Phenomu II X2 550 BE@X4 B50 3,5 GHz na FX-8150@4 GHz (zatím) ke znatelnému zlepšení. Pro to hovoří i fakt, že s přibývajícím množstvím věcí ve vesmírném prostoru klesá snímková frekvence i při pohledu na vesmírné centrum.

Dobrým tipem tedy rozhodně je likvidovat po sobě vesmírné smetí (zbytky stupňů, nevyužitelné družice atd.), protože to engine nebude muset zbytečně počítat. Dále pak při vynášení velkých věcí koukat směrem na oblohu, nebo do země, při vykreslování pozadí rovněž klesá snímková frekvenci. Potíž s nízkou snímkovou frekvencí je totiž ve fyzice, akce jsou vázány na snímky, tudíž např. stabilizační systém (SAS) pak při velmi nízké frekvenci přestává fungovat.

Stejný efekt má zrychlení času, i když by při běžné rychlosti snímková frekvence dostačovala. Zejména v atmosféře pak občas stabilizační systém přestane fungovat a nezřídka dojde i k rozbití fyziky a raketa se potom tak trochu rozpadne. Doporučuji tedy vysoce taktované procesory a kartu na úrovni HD 5800-7800 (a vyšší), zejména pokud budete chtít do vesmíru dostat (v jednom kuse) monstrózní věci. Problém je totiž samozřejmě přímo úměrný tomu, kolik součástí plavidlo má a jak detailní je modelování jednotlivých komponent (zejména u těch uživatelsky dodatečně přidaných).