5. kotva: nedostatečná podpora rozvoje nativních her, nemožnost provozu Windows her

Jednou ze sedmi hlavních kotev je pro mě osobně špatná situace kolem her v Linuxu. Ano, pro Linux je spousta skvělých her, ale to spíše pro pamětníky nebo lidi, které zajímají "nemainstreamové tituly". Je zde OpenTTD, je zde FreeCiv, jsou zde linuxové porty stařičkých her jako Quake 3, ale tím seznam pomalu končí. Pokud pomineme řadu jednoduchých her a pár zajímavých titulů posledních let, o kterých ale často herní magazíny (tištěné i webové) většinou ani neslyšely, pak nativních her v Linuxu moc není.

Wine, jakožto implementace Windowsových API do Linuxu nemohou mnoho zachránit, protože z hlediska podpory bezproblémového hraní her jsou za Windows v asi tak 5 až 10letém zpoždění. Ano, některé hry občas běží celkem rychle po vydání v Linuxu přes Wine bez potíží, ale většina nikoli. Často se také stává, že hra, která v lednové Wine běžela parádně, v dubnové už tak parádně neběží, nebo není ve Wine možné v pořádku nainstalovat důležitý patch či DLC.

Wine opravdu není řešením příčiny problému, je pouze donQuijotskou snahou o nepřetržitý boj s nepřízní osudu a snahou linuxovým uživatelům umožnit hraní windowsových her. Jenže ve Windows už máme DirectX 11 s tesselací, AMD přináší nový MLAA režim vyhlazování hran, Nvidia tlačí svůj PhysX, řada her začala využívat autentizaci přes "Games fo Windows Live" účet a nic z toho ve Wine spolehlivě neběží a hned tak nepoběží.

Možnost vydávání nativních linuxových her je pak spíše sci-fi. Je zde v podstatě jediný člověk, který tak svého času činil tak, že jej za to dodnes komunita miluje, a to John Carmack, autor engine her jako Doom a Quake. Jenže to nestačí, mnoho her používá Unreal Engine a například v linuxový Unreal Tournament 3 už po letech čekání snad ani nikdo nedoufá. Linux totiž nenabízí vývojářsky přívětivé prostředí ani pro hry, které by vznikaly primárně pro něj. Není zde možné plnohodnotně provozovat zdaleka tolik vývojářských a designérských nástrojů, jak to umožňují Windows či vývojářské kity pro moderní herní konzole.

Linux tak i v nadcházejícím desetiletí bude hrát z hlediska her naprosto podružnou roli a pokud nepřijde nějaká další Neelie Kroes, která by silou EU napálila Microsoftu miliardové pokuty a donutila jej uvolnit DirectX, Win32 či jaké každé další API, situace se nezmění. Množství potenciálních uživatelů Linuxu z řad hráčů je přitom obrovské. Dovedete si představit, co by se dělo, kdyby například Blizzard vydal Starcraft II a Diablo III jen a pouze pro Linux?

6. kotva: "zneužívání monopolu" ze strany Microsoftu

Nevím jestli to mohu nazvat přímo zneužíváním monopolu, to přenechám rád komisařům EU a budoucí historii, možná by lépe sedlo "využívání dominantního postavení". Faktem každopádně je, že dokud bude mít 90%+ počítačů předinstalované Windows, dokud bude prezident Microsoftu (ať již to byl Gates, nebo nyní Ballmer) objíždět v klíčových momentech evropské státníky a dokud budou překrucována fakta a silou kapitálu měněny názory vlád zemí třetího světa, pak Linux nemá šanci.

Dám dva příklady za všechny. Přesná čísla si nepamatuji, ale před delší dobou informovala masmédia, že jistý ministr jisté malé evropské země dosáhl úspory 700 miliónů Kč na nákupu licencí od Microsoftu pro státní správu. Masmédia svorně pana ministra plácala po zádech jaký je borec. Jen už nějak zapomněla informovat o tom, že úspora 700 miliónů znamená kupříkladu něco jako, že stát za licence namísto 1 300 miliónů zaplatí "jen" 600 miliónů (tato čísla jsem plácl zcela bez podkladů, konkrétní výše není v tomto ohledu důležitá), ale smluvně se tak vlastně zavázal i k budoucí "spolupráci", aniž bylo zmíněno v hlavních zpravodajských relacích v TV v té době, jestli vůbec proběhlo výběrové řízení, kolik byla případná nabídka "linuxových firem" a jestli byly podmínky řízení nastaveny tak, aby je vůbec měl kdokoli jiný než Microsoft šanci splnit. Jestli vám to připomíná "vrtění psem" nebo práci Sira Humphrey Applebyho, to již nechám na vás. Na druhou stranu se sluší dodat, že obavy státní správy z open-source nepochybně mohou souviset s kotvami 3, 4 a 7 a v tomto ohledu mohou být z hlediska místy kostnatého státního aparátu řízeného úředníky, jejich největší starostí je, aby jim "nikdo nečeřil stojaté vody dřív, než půjdou do penze", pochopitelné.

A druhý příklad. Pamatujete doby, kdy průměrný plat byl kolem 8000Kč, Windows stály 3500 a Office 15000? Dnes máme průměrný plat přes 20000Kč, ale Windows (OEM verze) stojí 1700 a Office snad ještě o pár set méně (a to jsou v ceně 3 licence pro domácí užití). Windows 7 jsou nově i ve formě rodinného kitu 3 licencí, byť určené pro upgrade. Jedině slepý by tak neviděl, že Microsoft dokáže jít s cenou licencí víceméně i na nulu (nebo i pod ní? toť řečnická otázka), když je to potřeba. Však ho to přece nic nestojí, má nasmlouvány milióny licencí s velkými OEM partnery mezi výrobci počítačů, systém je vyvinut/naprogramován/vyroben a už se jen lisují DVD (nebo jen provádí hromadné OEM instalace do počítačů), tak proč neudělat někomu speciální cenu, když je to vlastně součást boje proti Linuxu - a je jedno, jestli je to malý evropský ministr s "úsporou", nebo nigerijská vláda následně nahradivší Mandriva Linux za Windows.

Tuto kotvu jsem v uvozovkách nazval jako "zneužívání monopolu". Ono je to spíše chytré využívání dominantní pozice na trhu, Microsoft se zde chová tak trochu jako regulérní obchodní subjekt, jehož cílem je vydělávat peníze i díky evangelizaci vlastních produktů. Dává partnerům různé pobídky, které mu ve výsledku přinesou obchody za desítky miliard, takže případná miliardová pokuta od nějaké EU ho zas tolik netrápí. Ostatně ani slavný "ballot scren", na jehož prosazení a přípravách spolykali na svých platech (tj. z našich daní) evropští úředníci možná i něolik miliónů korun (eur?), nic zásadního nepřinesl (a Ballmer dle mého jen nechápavě kroutí hlavou, proč v EU řešíme takovéto banality a zasahujeme do volného trhu).

Nicméně aby to neznělo jako obhajoba redmondského gigantu, dá se na to nahlédnout i jinak: když si EU s Operou a dalšími dokázali protlačit "Ballot screen", proč by se nemohl Canonical ohradit proti zjevně "nesmírně flexibilní cenové politice", kterou Microsoft aplikuje vždy, když je to pro jeho zájmy potřeba? Pokud se tak nestane, Linux patrně nikdy nepřekročí tento stín. A tím mám na mysli zejména také vázaný prodej hardwaru s licencí Windows, proti které se bránit jako zákazník je nesmírně těžké a je jedno, jaký výrobce váš notebook vyrobil. Jeden příklad za všechny: Kamil Páral versus Lenovo.