ASUS má na trhu aktuálně hned několik RTX 2060 SUPER modelů, upřesním tedy, že testovaný kus se označuje jako ASUS STRIX-RTX2060S-A8G-EVO-GAMING Advanced, na trhu je totiž ještě levnější verze se sníženým GPU boostem a místo A8G má v názvu 8G, existuje ještě třetí verze, která má místo A8G v názvu O8G a opět se liší papírově GPU boostem. Testovaný model má uveden boost až 1860 MHz, tuto hodnotu však umí bez problémů lehce překročit v rámci napájecího limitu. Karta se aktuálně prodává za nějakých 14 390Kč s DPH, závisí samozřejmě i na obchodě, ve kterém nakupujeme.

Hlavním rozdílem RTX 2060 a RTX 2060 SUPER je konfigurace jádra, zatímco normální RTX 2060 má 1920 shaderů, 160W TDP a 192-bit paměťovou sběrnici s 6GB GDDR6 VRAM, RTX 2060 SUPER tuto konfiguraci povyšuje na 2176 shaderů, 175W TDP a 256-bit sběrnici s 8GB GDDR6 VRAM. Konfiguračně se tak blíží již nevyráběné GeForce RTX 2070.

Hlavním soupeřem této karty je víceméně Radeon RX 5700 8GB, nicméně RTX 2060 SUPER může být v některých hrách rychlejší nebo i stejně rychlá jako Radeon RX 5700 XT, zde však zmíním, že RX 5700 XT je typicky levnější, nepodporuje ale některé specifické vychytávky NVIDIA karet.

Karta mi na test dorazila ve standardním prodejním balení, uvnitř krabice najdeme mimo samotné grafiky redukci z dvou 6pin PCIe napájecích konektorů na jeden osmipin, stahovací pásky se suchým zipem a také manuál pro pomoc s instalací karty do počítače.

Samotná grafická karta je poměrně masivní, chladič se na pohled tváří velmi schopně, 175 Wattů tepla zvládne odvádět z GPU nejspíše zcela bez potíží. Karta zabere tři sloty ve skříni, třetí slot jen z půlky, zabere ho zde plastový držák s ventilátory. Karta má také zadní kovový backplate, ze kterého je doporučeno odlepit ochrannou fólii, která by jinak zhoršovala odvod tepla. Karta má také kovovou výztuhu přišroubovanou do bracketu s výstupy, pomáhá tak držet kartu v rovné poloze, aby se neprohýbala.

Přídavné napájení zde řeší jeden PCIe 6pin a osmipin, přičemž oba dva konektory mají nad sebou dvě LEDky, signalizující, zda je přídavné napájení zapojeno. Pokud není, svítí červeně u korespondujícího konektoru, pokud jsou oba zapojené, LEDky svítí bílou barvou.

Kousek nad těmito LED najdeme i logo ASUS ROG, které je podsvíceno RGB LED, další RGB LEDky najdeme pod logem Republic of Gamers na straně karty a také v plastovém krytu s třemi ventilátory, což ocení hlavně majitelé prosklenných skříní s vertikálně umístěnou kartou. Všechny RGB LED je možné konfigurovat za pomoci ASUS AURA software, který je zapotřebí doinstalovat. Pokud nechceme, aby karta svítila, můžeme použít tlačítko na zadní straně, které LEDky globálně vypne.

Vedle tlačítka najdeme ještě přepínač BIOSů, karta má totiž BIOSy rovnou dva, což se může hodit, pokud se jeden z nich poškodí, nebo plánujeme flashovat modifikovaný BIOS a chceme si nechat možnost snadno přepnout do funkčního stavu. Většina uživatelů, ale bude přepínat mezi dvěma režimy a flashovat nic vlastního nejspíše nebude. ASUS zde nabízí možnost použít Q Mode a P Mode. Od výrobce je karta přepnuta do Quiet Mode, v tomto režimu má karta TDP limit 175 Wattů, jádro boostuje asi na 1845 MHz a ventilátory v zátěži nepřekročí 1200 RPM, přičemž v idle nebo při nízké teplotě se netočí vůbec. Rovnou prozradím, že grafické jádro se v tomto režimu nijak zvlášť nezahřívá a teplota často končí na 68°C i po delší zátěži ve Furmarku. Performance Mode se víceméně nijak neliší, jen má agresivnější řízení otáček ventilátorů a zároveň může karta odebírat pár Wattů navíc, dle GPU-Z byl odběr maximálně 182-185 Wattů, grafické jádro má navíc tendence boostovat cca o 50MHz výše oproti Q Mode, ale nějaké extra navýšení výkonu nečekejte. Hlavní výhodou je nižší teplota, více jak 59°C se mi v tomto režimu z karty vytáhnout nepodařilo. Nevýhodou je, že ventilátory se v tomto režimu nezastaví ani v idle, točí se minimálně na 900 RPM a maximálně na 1700 RPM, což je pořád víceméně neslyšitelné, tento režim tedy může být zajímavý pro uživatele co plánují kartu nějak více taktovat, nebo mají hůře větranou skříň, či jsou v prostředí, kde je běžně větší teplo a tak se hodí nějaký chladící výkon navíc. Já jsem testoval primárně v Performance Mode.

Co se týče výstupů, na kartě najdeme dvojici DisplayPort 1.4 konektorů a dva HDMI 2.0b výstupy, můžeme tak připojit čtyři monitory. Portovou výbavu ještě doplňuje USB-C 10Gb/s konektor zvaný VirtualLink, hlavní pointou je připojení VR headsetu, nicméně drtivá většina moderních základních desek, chipsetů a procesorů nabízí 10Gb/s USB porty nativně, výhodou je ale i podpora DisplayPortu, pokud máte VR set, který se připojí jen přes USB-C kabel, je toto řešení snadnější. Také je to způsob, jak získat na starších počítačích 10Gb/s USB-C port "zdarma".

Tím vším ale vychytávky karty nekončí, na zadní straně vedle napájecích konektorů najdeme jeden čtyřpin pro připojení RGB zařízení, která můžeme konfigurovat v ASUS AURA a také dva čtyřpiny pro ventilátory, ASUS toto nazývá FanConnect II. Idea je taková, že se přímo do grafické karty připojí ventilátory ve skříni a jejich otáčky pak řídí grafická karta. Pokud máte desku s nedostakem čtyřpinů nebo prostě chcete nějaké ventilátory řídit podle GPU, toto je velmi snadný způsob, jak toho docílit.

ASUS se u karty chlubí také technologií "Auto-Extreme Technology", v kostce se jedná o pokročilou automatizaci výroby, ASUS uvádí, že veškeré součástky se na grafické karty pájí pouze jednorázově a tím pádem se tak PCB a součástky nenamáhají opětovně ručními opravami, což může zvýšit životnost karty a ASUSu to nejspíše sníží i nějaké náklady.

Některé uživatele dost možná potěší, že ke kartě je aktuálně možné získat zdarma hru Death Stranding, musíte si nainstalovat GeForce Experience a poté je možné hru nárokovat.

Kartu jsem testoval na své standardní testovací sestavě založené na následujících komponentách:

• AMD Ryzen 9 3900X
• ADATA Spectrix D41 2x8GB DDR4-3733 CL17 RAM
• Gigabyte X570 AORUS PRO
• ADATA SX8200 Pro 2TB PCIe NVMe SSD x4 Gen3
• Seasonic SSP-750RT 80PLUS Gold 750W zdroj
• Fractal Design Focus G skříň
• Windows 10 Pro v1909

Procesor je chlazen vodním chlazenínm CoolerMaster MasterLiquid ML240L a to primárně z důvodu snadnější manipulace s ostatními komponentami, jelikož velký věžák by lehce překážel. Ventilátory ve skříni jsou pak nastaveny na automatiku s presetem Normal a řídí se dle teploty CPU. V testovací místnosti jsem měl cca 24°C.

Zároveň jsem se snažil přidat velké množství karet do testu, z tohoto důvodu jsou některé testovány se staršími ovladači, jelikož jsem tyto testy započal někdy v únoru, ale pak jsem testování GPU přerušil. Navíc jsem díky množství karet a času nezvládl dotlačit herní testy ve vyšším rozlišení, než v 1920x1080 a také jsem nestihl přidat nějaké další moderní hry, některé karty navíc ani u sebe fyzicky nemám, takže je ani nemohu dodatečně dotestovat. Nicméně plánuji kartu přetaktovat a připravit nějaké testy s menším množstvím karet.

Co se grafických ovladačů týče, nainstaloval jsem nejnovější dostupnou verzi v době testování, tedy 451.48