Než se pustíme do čehokoliv dalšího, musím se prvně omluvit, tato recenze přichází poněkud s větším zpožděním, desku jsem testoval někdy v červenci nebo v srpnu roku 2020, přesně již nevím, nebylo to vše najednou a nejsem úplně šťastný z výsledku. Mým cílem bylo trochu vylepšit testovací metodiku pro pracovní stanice a více se zaměřit na vícejádrová CPU a oddělit je od běžných desktopů. Bohužel výrobci hardwaru pořád vydávají nějaký nový hardware a několikrát jsem testování přerušil. Z těchto důvodů některé testíky chybí (například SPECViewPerf 13 v UHD rozlišení, Cinebench R23, který v té době nebyl a tak podobně) a tak je prostě budu přidávat časem a některé systémy budou v těchto dalších testech neotestované. Stejně tak plánuji rozšířit testy v Linuxu. Omluvte tedy trochu chudší recenzi, časem bude jistě lépe.

Pokud máte tip na nějaké zajímavé testy pro pracovní stanice a chtěli byste je vidět, rád je přidám, pokud to bude v mých časových možnostech. Ideálně něco co dobře škáluje s více jádry, může to pracovat i s grafickou kartou, případně to může fungovat i v Linuxu.

Nyní k základní desce a omáčce okolo. Gigabyte TRX40 AORUS XTREME je poněkud extrémní základní deska, jelikož svými rozměry hravě překoná různé EATX základní desky, Gigabyte tvrdí, že se jedná o XL-ATX Form Factor s rozměry 32.5cm x 27.5cm. Menší problém je v tom, že EATX si každý výrobce vykládá dle chuti a často se míchají různé jiné "standardy" jako EEATX, serverové SSI-EEB či SSI-CEB. Je tedy zapotřebí koukat na reálné rozměry desky a ne vždy důvěřovat tvrzení, že je deska formátu EATX, jelikož to může znamenat téměř cokoliv.

Testovaná deska se typicky prodává za nějakých 24 000 Kč s DPH a zaplatíte za ni méně, než za grafickou kartu nižší střední třídy, což vzhledem k výbavě není vůbec špatné. Mnohojádrové ThreadRippery dokážou rozhýbat softwarovým renderingem i Crysis, takže si vystačíte třeba s Radeonem X300 na zobrazování.

Balení je vskutku obří, dlouho jsem u desky neměl pocit, že mám v rukou poctivý kus železa. I přes obří rozměry působí deska dost napěchovaně a to tak, že nezbylo pořádně místo na pinoviště, do kterých můžeme připojit LEDky a spínače hlavního panelu, USB2.0 porty nevyjímaje. Proto k desce Gigabyte přikládá prodlužovací kabely pro tento případ, pinoviště na desce jsou značně zmenšená.

Na desce sedí poměrně obří chladiče, najdeme zde velký kus kryjící čtyři M.2 2280 x4 Gen4 sloty(dva připojené do CPU a dva do AMD TRX40 chipsetu). Chladič slouží AMD TRX40 chipsetu a najdeme zde extra ventilátor, který se roztáčí v případě, že dojde k navýšení teploty chipsetu. Pokud osadíte NVMe disky přímo do desky, je to velmi pravděpodobné, naštěstí je tichý i v maximální zátěži.

Mezi M.2 sloty na nás svítí celkem čtyři PCIe x16 Gen4 sloty připojené přímo do procesoru, nicméně pouze dva nabídnou celých šestnáct linek za všech okolností, druhé dva jsou elektricky pouze x8 Gen4, což je i tak více, než co nabídnou běžné platformy. Navíc osazením všech PCIe slotů nepřijdeme o žádné M.2 sloty a SATA porty.

Ve spodní části desky pod posledním PCIe x16 slotem najdeme hromádku standardních pinovišť. Bydlí zde piny pro přední audio skříně, rovnou čtyři pinoviště pro RGB pásky a zařízení. Header pro Thunderbolt 3, piny pro dedikovaný TPM čip a přepínače BIOSu, což je velmi užitečné pro přetaktování. Jedním přepínačem vypneme automatické přepínání BIOSů a druhým můžeme přepínat mezi konkrétními BIOSy.

Další část interních konektorů sedí nad AMD TRX40 chipsetem, konkrétně zde v kovovém obalu bydlí diagnostický POST displej a USB-C konektor, kam můžeme připojit přední USB-C na skříni.

Na boku pak najdeme hromádku dalších konektorů, velký klasický ATX 24pin a pět čtyřpinu pro ventilátory. Nad nimi sedí obří tlačítka pro zapnutí a restartování desky. Nad tlačítky najdeme dva čtyřpiny pro ventilátory a dva osmipiny pro přídavné napájení procesoru a u ThreadRipperů to celkem dává smysl, jelikož standardní napájecí limit dosahuje hodnoty 280 Wattů, dva osmpiny by tak mohly dodat klidně 760+ Wattů.

Pokud postoupíme níže, naskytne se pohled rovnou na deset SATA 6Gb/s konektorů, osm jich je připojeno do AMD TRX40 chipsetu a je zde podpora RAID 0, 1 a 10. Poslední dva porty jsou připojeny do ASMedia řadiče. Pod SATA porty bydlí celkem čtyři USB 3.0 5Gb/s porty v 19pin konektorech pro připojení do předního panelu skříně. Zcela vespod bydlí PCIe šestipin, který slouží pro přídavné napájení PCIe slotů, je relevantní hlavně pokud osadíte více žravých PCIe zařízení.

Na chvilku odbočím k zadnímu panelu desky, zde najdeme slušnou hromádku portů. Bydlí zde tradiční tlačítka pro reset a flashování BIOSu, čtyři USB-A 10Gb/s porty, dva RSMA konektory pro WiFi(Intel AX200 - WiFi 6), dva RJ45 konektory pověšené na serverový Intel X550-AT2 chipset, máme tak k dispozici 10/5/2,5/1 GbE ethernet. Zbylé čtyři USB porty jsou opět desetigigabitové, včetně USB-C. Audio jacky jsou připojeny do audio kodeku Realtek ALC4050H a Realtek ALC1220-VB. Je zde i malá mřížka sloužící pro výfuk chlazení napájecí kaskády, pod kovovým krytem bydlí přídavný ventilátor, který se zapíná při vyšších teplotách VRM.

Horní části desky dominuje obří AMD SP3 socket, který má 4094 pinů a jedná se o LGA provedení. AMD ThreadRipper procesory nabídnou čtyřkanálový paměťový řadič a 64 PCIe linek čtvrté generace, proto je zapotřebí mnoho pinů. Nicméně některé piny se nepoužívají, stejný SP3 socket používají serverové EPYCy s osmikanálovým řadičem a 128 PCIe Gen4 linkami. ThreadRippery 3000X/WX jsou víceméně částečné deaktivované serverové EPYCy s vyššími frekvencemi a vyšším TDP. Procesor je do socketu potřeba zašroubovat momentovým šroubovákem, který AMD přikládá v retail balení procesoru. Rozhodně nezkoušejte socket utahovat jen tak od oka, mohlo by dojít k nesprávnému kontaktu nebo dokonce k poškození socketu či procesoru. Montáž chladiče je stejná jako na předchozí TR platformě, šroubuje se přímo do kovové části socketu.

Napájecí kaskáda má chlazení, které vypadá a funguje jako opravdové chlazení. Za úkol má chladit napájecí kaskádu, která má šestnáct 70A fází pro VCore a tři pro VSOC. Vše řídí PWM kontrolér Infineon XDPE132G5C, který nalezneme i na některých serverových deskách a grafických kartách. Do CPU je tak možné protlačit něco přes 1000A, tedy alespoň teoreticky. Všechny fáze jsou připojeny napřímo, nejsou zapojené paralelně či skrze zdvojovače, což řešení prodražuje.

Zadní strana desky má obří plechový štít, který zpevňuje celou desku, chrání proti poškození a do jisté míry funguje jako chladič.

V době testování jsem neměl k dispozici pořádný TR kompatibilní chladič, naštěstí na pomoc přispěchala společnost Noctua se svým chladičem Noctua NH-U14S TR4-SP3. Jedná se o výborný vzduchový chladič pro ThreadRippery spíše první a druhé generace, se 180W TDP si poradí skvěle, nicméně 280W TDP procesory dávají tomuto chladiči poměrně dost zabrat a to i s dvěma ventilátory. Mám dokonce vyzkoušené, že ThreadRipper 1950X uchladí i s jedním ventilátorem, což je veselé. Protože testovaný AMD ThreadRipper 3960X umí pořádně zatopit, netestoval jsem raději přetaktování, jelikož jsem neměl prakticky žádnou rezervu.

Použité paměti jsou relativně běžné HyperX Predator 8GB DDR4-3200 CL16, osadil jsem celkem čtyři moduly a zapnul XMP, přetaktování RAM jsem nezkoušel, čtyřkanálový řadič zde kompenzuje více než dost. Systémové disky jsem osadil přímo na základní desku a to jeden Samsung 970 PRO 512GB a Samsung 970 EVO 500GB, jelikož jsem měl v plánu otestovat přiloženou PCIe Gen4 4xM.2 RAID kartu.

Protože na desce bylo takto málo PCIe zařízení, osadil jsem dva Radeony RX 5700 XT, oba od Gigabyte a to sice dříve testovaný AORUS model a GAMING OC. Chtěl jsem vyzkoušet nějaké multi-GPU věci, ale ve výsledku toho moc nebylo, nejvíce potěší Blender. Tentokrát si trochu zapracoval i testovací zdroj Corsair HX1200, velmi často se s odběrem dostanu sotva někam k 500W, ale tato sestava v maximální zátěži protočí elektroměr trochu více.

Jako testovací systém posloužily tradičně Windows 10 Pro ve verzi 2004, přičemž jsem v době testování použil nejnovější ovladače pro AMD chipset a ovladače grafických karet byly nainstalovány ve verzi 20.Q3 Pro, jelikož simuluji pracovní stanici, rozhodl jsem se využít profi grafické ovladače na neprofi hardware. Technicky vzato bych měl mít lepší výkon v některých aplikacích a vyšší stabilitu. Aby v tom nebyl ThreadRipper 3960X sám, otestoval jsem i šestnáctijádrový Ryzen 9 3950X s RTX 2080 Ti na desce Gigabyte X570 I AORUS PRO WiFi, recenzi tohoto CPU jste si mohli přečíst minulý rok.

BIOS

V době testování byl nejnovější BIOS ve verzi F4d, nicméně iniciální screenshoty pochází ze starší verze. Oproti některým běžným deskám zde najdeme hromadu možností ohledně bifurkace PCIe slotů, což může být někdy trolling, hlavně u serverů.