O Intel Arrow Lake toho bylo napsáno nespočetně. A je to konečně tady, změna paradigmatu druhé série, nový socket LGA1851 a také nové čipové sady. Intel boří zavedené mýty a nové procesory Arrow Lake používají dlaždice podobně jako Meteor Lake, přičemž výrobu křemíku má na starost TSMC a to za pomoci nejmodernějšího 3nm procesu, Intel má tak k dispozici modernější proces, než konkurence u Zen5 procesorů.

• Arrow Lake se odkládá o týden na 24. říjen

Jelikož změna paradigmatu trvá, nové procesory Arrow Lake mají nadále rychlá jádra a efektivní jádra. Výkonná jádra nově postrádají Hyper-Threading, technicky vzato se tak může zlepšit bezpečnost procesorů a dle Intelu je možné zvýšit jednojádrový výkon. Výkon malých jader šel také nahoru, dle Intelu v rozpětí 30 až 72%, malá Atomová jádra tak nejsou úplně malá. Nicméně podpora AVX512 instrukcí nadále chybí, zde má konkurence výhodu.

Za testovací hardware děkuji společnosti ASUS, na test mi totiž poslali vrcholovou základní desku ASUS ROG MAXIMUS Z890 HERO a procesor Intel Core Ultra 9 285K. Na test jsem měl jen pár dní a sestava putovala do další redakce, takže aktuálně nemám možnost na nějaké další testíky.

Samotný procesor byl v papírové krabici, která vypadá skoro jako prodejní, navíc se nejedná o inženýrský vzorek. Nicméně balení není vhodné pro uživatele s OCD, plastový obal procesoru je o pár milimetrů posunutý a nikdy tak není vycentrovaný oproti okénku v papíru.

Procesor je samozřejmě určený pro novou patici LGA 1851, opouštíme tak číselné generace a přichází Core Ultra Series 2. Intel Core Ultra 9 285K je vrcholový model pro socket LGA 1851, tedy alespoň prozatím. Obsahuje celkem osm nových výkonných jader a šestnáct efektivních jader, máme tak celkem dvacet čtyři jader a stejný počet vláken díky absenci HT.

Taktovací frekvence jsou dle očekávání lehce nižší, než u předchozí generace, na druhou stranu má procesor vyšší IPC. Rychlá jádra mohou tikat až na 5,7 GHz a pokud je použijeme všechny, klesá taktovací frekvence na nějakých 5,4 GHz. E-jádra pak tikají až na 4,6 GHz, pokud je použijeme všechny, což není špatné vzhledem k navýšení výkonu.

Intel se u nových procesorů zaměřil i na energetickou efektivitu a Core Ultra 9 285K by tak měl mít nižší spotřebu v zátěži, než předchozí Core i9-14900K. Standardní napájecí limit je totiž 250 Wattů, většina základních desek bude nabízet jako standard právě tento Intelí profil, který se jmenuje Performance. K dispozici je i napájecí profil Extreme, který zvedá napájecí limit na 295 Wattů a navyšuje se i maximální proud na 400A. Poslední možností je pak deaktivace limitů a ruční přetaktování.

Přetaktovače navíc jistě potěší jemné krokování taktovacích frekvencí a to až po 16,67 MHz krocích.

Já jsem testoval s Intel Default Peformance profilem a limitem 250 Wattů. Zkusil jsem i Extreme profil, ale procesor se choval úplně stejně jako s Performance režimem a zjevně by bylo třeba nějaké manuální přetaktování, nebo se jednalo o bug v BIOSu.

Jednou z novinek u Intel Arrow Lake procesorů je trochu jiný paměťový řadič, podobně jako u AMD procesorů i zde je nově dělička a v 1:1 režimu je možné provozovat maximálně 6400 MT/s paměti, jakmile chceme více, dělička bude pracovat v 1:2 režimu a je potřeba použít výrazně rychlejší paměti.

Já jsem tím pádem na test využil opět starý známý Kingston Fury Beast DDR5-6000 2x16GB kit, jelikož jsem po ruce nic lepšího neměl, procesor tak měl k dispozici stejný paměťový kit jako nedávno testovaný AMD Ryzen 9 9950X. Zajímavé je, že Intel opět používá 2T Command Rate.

Nové procesory Intel Arrow Lake mají i nějaké základní iGPU, ale neměl jsem čas ho zkoumat, jen jsem ho musel po každém vypnutí počítače znovu vypínat. Jedná se o další bug, dost možná desky, kdy po odpojení napájení zdroje ve vypnutém stavu, jeho opětovném připojení a zapnutí počítače dojde k přetrénování pamětí, zapnutí iGPU a obraz se posílá do iGPU namísto dGPU.

Řešením bylo nevypínat zdroj a doufám, že tento bug bude opraven, nebo jsem měl smůlu jen já. Toto patří mezi porodní bolesti a nevyhne se tomu téměř žádná nová platforma.

Procesor je samozřejmě třeba osadit do nějaké základní desky a nějak ho chladit a tak podobně. Na test jsem měl k dispozici hi-endovou základní desku ASUS ROG MAXIMUS Z890 HERO. Tato základní deska se má údajně prodávat za 18 190 Kč včetně DPH v rámci ČR. Za zmínku stojí i cashback, který ASUS spouští rovnou dnes, je možné získat 1160 Kč zpět při nákupu této konkrétní desky. Deska má i nějaké ASUS specifické vychytávky, ale nesmím opomenout Intel Z890 jižní můstek. Zde má totiž Intel navrch proti AMD X870 řešení.

Zajímavý je hlavně diagram základní desky, Intel Core Ultra 9 285K má k dispozici celkem 24 PCIe linek, šestnáct je Gen5 a určeno pro přídavné karty, dále máme čtyři Gen5 linky pro M.2 SSD a ještě čtyři Gen4 linky pro další SSD. K tomu má procesor DMI rozhraní pro připojení Z890 jižního můstku, konektivita DMI odpovídá osmi linkám PCIe čtvrté generace. Procesor má navíc ještě zabudované dva nativní Thunderbolt 4 porty.

Samotný jižní můstek Intel Z890 je poměrně slušně vybavený, nabízí hromadu USB portů různých rychlostí, čtyři SATA porty a dalších dvacet PCIe linek čtvrté generace, ty jsou různě rozházeny na věci jako WiFi modul, ethernetové čipsety a tak podobně. ASUS ROG MAXIMUS Z890 HERO navíc používá čtyři PCIe linky na SlimSAS konektor, skrze ten je možné muxovat PCIe, nebo další SATA porty, což je spíše doménou serverových desek, tam se ale dnes typicky nepoužívá na tyto účely miniSAS, ale modernější řešení, která protáhnout osm PCIe Gen5 linek.

Diagram připojení vypadá na testované desce následovně:

Jak můžeme vidět deska podporuje celkem šest M.2 slotů, to je poměrně hodně a mainstream platforma nemá dostatek konektivity, aby všechna SSD bylo možno připojit nativně. Dvě SSD jsou nativně připojena do procesoru a dva M.2 sloty jsou připojeny do Intel Z890 jižního můstku. Zbývající dva M.2 sloty ASUS vyřešil tak, že na desku umístil MUX čip, který šestnáct PCIe Gen5 linek rozdělí do režimu x8x4x4, pokud osadíme některý z těchto dvou slotů.

Samozřejmě je toto něco, co jsem musel otestovat, ale neměl jsem po ruce šest Samsungů 990 Pro či něco takového, na test jsem použil skanzen PCIe Gen3 a Gen4 SSD, které vidíte na fotografii níže.

Zajímalo mě, jak si deska poradí s toliko M.2 SSD, M.2 slot nejblíže procesoru je na tom nejlépe, má pro sebe čtyři PCIe Gen5 linky přímo z CPU a opravdu masivní chladiče, zde jsem umístil Kingston KC3000 1TB testovací SSD, to sloužilo i jako primární SSD tohoto systému. Do zbylých slotů jsem osadil, co dům dal. Počítač jsem pak nechal jen tak na stole idlit nějaký 15 minut, jak můžeme vidět na screenshotu z HWiNFO, teploty v klidu jsou relativně vysoké, jelikož pět M.2 SSD a Z890 jižní můstek posílají teplo do společného kusu plechu.

Co se stane, když všechna SSD nějakým způsobem zatížíme? Zkusil jsem tak šestkrát spustit AJA System Test, který na každý disk zapíše 64GB dat, tato data přečte, smaže a začne zapisovat znovu. Některá SSD začala throttlovat poměrně rychle, ale zápis je pořád použitelný, nejvíce zde trpí WDC SN740 1TB a Samsung SSD 970 EVO 1TB.

Tuto legrácku jsem nechal běžet dalších patnáct minut a výsledek vidíte na screenshotu výše, většina testovaných SSD throttluje s výjimkou Kingstonu KC3000 a k mému překvapení na tom nejsou úplně zle ani OEM Micron 2300 512GB SSD, v noteboocích mám s nimi poněkud opačnou zkušenost. Nicméně dovedu si představit, že v případě použití nějakých výkonnějších SSD by situace byla horší, může tak být výhodnější použít nějakou PCIe x16 kartu, která podporuje bifurkaci PCIe linek v režimu x4x4x4x4.

Pokud plánujete osadit mnoho výkonných SSD, nemusí to být za některých okolností nejlepší nápad, problém může nastat v nějaké větší zátěži více disků, věřím, že aktivní ofuk ventilátorem by zcela jistě pomohl.

Za zmínku stojí i to, že základní deska má přídavný PCIe osmpin vedle ATX 24pin konektoru, ten slouží pro pomoc s 12V větví přímo na desce, jelikož 24pin by sám o sobě neuživil šest M.2 slotů a k tomu třeba 75W přes hlavní PCIe slot. Pokud plánujete osadit více M.2 disků a PCIe karet, je důležité tento konektor připojit do napájecího zdroje.

Deska má samozřejmě hromadu OC vychytávek, čtyřpinů pro ventilátory, diagnostický POST displej, tlačítka, kovový backplate a parádně vybavený zadní IO panel.

Podobně jako v předchozích recenzích procesorů jsem i zde využil ASUS TUF GeForce RTX 4090 s Performance BIOSem. Nicméně během testování jsem místy narazil na podivný nebo nekonzistentní herní výkon, ovladače jsem tak povýšil na verzi 560.70, ale to nemělo vliv, asi se tedy projevily nějaké slabší stránky procesoru.

Procesor jsem chladil za pomoci 360 AIO chladiče ASUS ROG STRIX LC III 360 ARGB něco, stejně jako AMD Ryzen 9 9950X, přičemž jako OS posloužily Windows 11 24H2 a vše napájel zdroj Gigabyte UD1000GM.

Pro jistotu jsem neinstaloval plejádu aplikací od ASUSu, využil jsem pouze služeb ASUS DriverHub pro instalaci některých chybějících ovladačů. Během všech testů bylo osazeno pouze jedno SSD, pokus s šesti M.2 SSD jsem prováděl ke konci veškerého testování.

A ano, Intel Core Ultra 9 285K skutečně nepodporuje AVX-512 instrukce.

Pokud jste dočetli až sem, napište do komentářů frázi "změna paradigmatu" a zda by jste osadili šest M.2 SSD na tuto základní desku.