Bootujeme původní operační systém

Mezi zapnutím a bootem ale ještě pár minut strávíme malou odbočkou u BIOSu. Jedná se o AWARD BIOS, jehož rozložení konfiguračního menu je notoricky známé a ničím zásadním nepřekvapí. Za zmínku stojí jen (i dle dobových recenzí) velmi otravný rychlý boot, který je ve výchozím stavu zapnutý a z nějž s dozvíte tak maximálně jakou klávesou vyvolat výběr bootovacího média, a také celkem propracovaný POST screen, který se místo něj dá zapnout - lze na něm totiž kromě standardních údajů na několik vteřin zobrazit i údaje vyčtené ze senzorů, tj. teplotu CPU i desky, otáčky ventilátorů a voltáže.

Když už jsem u teploty CPU a otáček ventilátorů - Athlon nemá (a ještě roky poté neměl) integrovaný teplotní senzor, měření tak probíhají pomocí senzoru externího, na desce umístěného. Nevím zda mu výrobce příliš nevěřil a nebo byl jen všeobecně opatrný, ale oba ventilátory na Athlonu jedou od zapnutí počítače po jeho vypnutí úplně naplno, tj. něco málo nad šest tisíc otáček. Procesor díky tomu reportuje teplotu kolem 24 °C i po dlouhodobé zátěži (v místnosti s teplotou cca 20 °C), jen není úplně pohodlné u toho randálu osobně být - a to říkám jako člověk bydlící mezi dvěma letišti a železnicí.

Windows XP, s nimiž jsem stroj dostal, jsem smazal a nainstaloval místo nich systém, s nímž původně počítač začínal: Windows 98 SE. Nebudu chodit kolem horké kaše, pro mě byla Win 9x větev redmontských operačních systémů důvodem ke zkoumání Linuxu a kolem přelomu tisíciletí jsem už většinu času trávil s tučňákem, byť jsem na svém PC měl oba systémy v dualbootu až do konce roku 2003.

Frustraci, kterou jsem s tímto systémem permanentně zažíval jsem si vybavil hned po několika hodinách, když jsem chtěl otestovat pro kolegy z jednoho retropočítačového fóra výkon 3D grafiky této sestavy. 3DMark99 vždy na jednom konkrétním testu buď shodil systém do modré smrti, nebo alespoň sestřelil DirectX tak, že dxdiag.exe až do restartu tvrdil, že nemám kartu podporující DirectDraw/Direct3D. Chvíli jsem s tím laboroval - jak ovladač karty, tak DirectX byly v poslední dostupné verzi pro W98, všechna nastavení v defaultu, nikde žádný můj nepřimeřený experiment - a stejně to padalo vždy na stejném místě.

Po pár hodinách jsem si však řekl, že život je na podobné věci příliš krátký a rozhodl se vyzkoušet alespoň výkon OpenGL v demu Quake 3. To kupodivu nejen, že prošlo zcela bez nejmenších problémů (jen otřesně pomalu protože Vanta, o tom ale později), ale po jeho skončení jsem náhodným pohledem do dxdiag.exe zjistil, že tentokráte nic neubylo a naopak je nově aktivní položka AGP Texture Acceleration. Zkusil jsem 3DMark99, proběhl až do konce. Pak znovu a pak ještě několikrát. Upravil jsem dle starého návodu položky v registrech, aktivoval tím možnost přetaktování GPU a VRAM, vše stále funkční. Problém se vyřešil sám a už se nikdy nevrátil - používejte takový systém a zachovejte si duševní zdraví!

Benchmarky 3D výkonu nVidia Vanta

Jak jsem už naznačil, grafický výkon nVidia Vanta je opravdu prachbídný, posuďte sami:

Vysvětlivky:

• Výchozí konfigurace: GPU @ 100 MHz, VRAM @ 110 MHz
• Overclock 1: GPU @ 110 MHz, VRAM @ 120 MHz
• Overclock 2: GPU @ 125 MHz, VRAM @ 140 MHz

Bylo těžké mezi retropočítačovými kolegy vůbec najít nějaký další výsledek měření, ke kterému bych se přiblížil, či jej snad dokonce alespoň po přetaktování překonal. Nakonec se povedlo: o čtvrtinu přetaktovaná Vanta je schopna v 3DMark99 překonat o tři roky starší Voodoo3 3000, navíc krmené níže taktovaným a tudíž pomalejším Pentem III. Jinde jen prohrává. Je vidět, že na tomto počítači se v jeho dobách příliš moderních her nehrálo.

Zato se z něj hodně chodilo na internet. To dnes s výchozí výbavou už samozřejmě nejde - jediné co se mi podařilo úspěšně otevřít je Google vyhledávač a můj blog. Nevím jak u Google, ale já mám web záměrně dělaný tak, aby s ním nebyl problém ani v ještě mnohem starších prohlížečích než je Internet Explorer 5, takže to zas až tak velké překvapení nebylo. Stejně tak nepřekvapilo, že většina world-wide-webu nefunguje, všichni už jsou na HTTPS a používají tak moderní šifrovací protokoly, že před jednadvaceti léty autory prohlížeče ani nenapadlo, že by je někdo mohl vymyslet.

Po případném doplnění KernelEx a chvíli ladění toho či onoho je možné nainstalovat a používat prohlížeč K-Meleon 74 Windows 9x Edition, což je fork forku Firefoxu z roku 2014, možnosti se tím samozřejmě značně rozšíří. Ale osobně, než takto experimentovat, to raději zkusím nějaký modernější systém…