Test: GeForce GTX 480 - DirectX 11 královna od Nvidie, 1. část
Kapitoly článků
Ono by toho totiž bylo na jeden článek moc, kartu jsme dostali teprve před pár dny a chceme vám toho postupně ukázat trochu více. Dotkneme se jak novinek a praktických ukázek aplikací těžících z CUDA 3.0, stejně jako nových benchmarků a ukázek z DirectX 11 titulů, ale abychom vám v prvním dílu přinesli to hlavní, na co čekáte, soustředíme se na herní testy v hrách, ve kterých dosud testujeme a také spotřebu. Příště si k tomu doplníme i hlučnost. Nejprve ale karta samotná.
GeForce GTX 480
Kartu jsme dostali přímo od Nvidie, putovala k nám FedExem přímo z pařížské akce pro novináře konané před několika málo dny. Nepovíme vám tedy nic o tom, co se bude nacházet v baleních výrobců, naše karta je sice produkční vzorek, ale jinak holá "cihlička" v antistatickém sáčku doplněná pouze o vypálené DVD se softwarem (ovladače 197.17 a další věci v čele třeba s pre-release GPU-Z s podporou Fermi jsme pochopitelně, jako všechny další redakce na světě, měli z Nvidiáckého FTP).
Rozměrově jde o příjemný kompromis, délka karty je pár milimetrů pod 27cm hranicí, což je ve srovnání například s HD 5970 paráda. Hmotnost 930 gramů odpovídá kompromisu mezi nutnou masivní konstrukcí chlazení a současně potřebou "neurvat slot z desky" (připomeňme, že duální HD 5970 má 1,2 kg, zkrátka hmotnost není v žádném případě problém). Nyní k parametrům, připomeňme však, že architekturu Fermi nelze přímo porovnávat s předchozí GT200.
|
V tabulce přinášíme rovnou parametry GeForce GTX 470, na kterou se podíváme po dnes testované GTX 480. Každopádně obě karty sdílí GPU s 3,2 miliardami tranzistorů, což zde opravdu dosud nebylo, Radeony HD 5800 jsou o více než miliardu níže! Ať je to jak chce s výtěžností, náklady na výrobu a spotřebou (za chvíli), tohle GPU je mistrovský kousek jak pro designéry v Nvidii, tak pro TSMC a chápeme, že se s tím tak dlouho potili.
Navýšen je vedle CUDA procesorů samozřejmě i počet texturově-mapovacích a výstupních jednotek, GPU má jejich poměry vyváženo opět o něco jinak, ono to tak trochu souvisí s architekturou DirectX 11 v čele s tesselací, kde bylo třeba věnovat více prostoru právě výpočetnímu výkonu (a to i pro aplikace, kam míří primárně Tesla karty).
Frekvence GPU si sahá na 700MHz hranici, prozatím jsme to nezkoušeli, ale pokud zbude trochu času, zkusíme jej potrápit utilitou od EVGA k ještě vyšším hodnotám. Paměti již netěží tolik ze šířky sběrnice, díky vysokým efektivním taktům GDDR5 mohla jít Nvidia zase o něco níže, byť velké GPU GF100 by dokázalo teoreticky dodat dostatek vývodů i k oné 512bitové sběrnici. Celková propustnost oproti GTX 200 stoupá jen trošku, ale nezapomeňme, že GTX 400 mají vedle L1 také poměrně velkou L2 cache a odlišný způsob práce. Nakolik se toto rozvážení parametrů trefí do situaci na trhu z hlediska, na to odpoví nadcházející měsíce, tak se nechme překvapit.
Na 512 CUDA procesorů u této "první prodejní revize" 40nm GF100 zapomeňme. Ono by to příliš topilo, baštilo a asi by výtěžnost výroby nebyla to pravé ořechové (náš odhad, už takhle je třeba, aby z těch 3,2 miliardy tranzistorů nebylo vadných více než v jednom z 16 bloků - pak z toho lze udělat GTX 480, pokud jsou kazy ve dvou blocích, máme GPU pro GTX 470). Nvidii se díky nižšímu počtu CUDA procesorů, než kolik se očekávalo z popisu 512shaderové architektury, získala grafiky s TDP, které se drží na solidních číslech. Zde není fér porovnávat přímo s GTX 285, správně bychom měli hovořit o spotřebě první GT200 karty, GeForce GTX 280, která si se svým 65nm GPU řekla až o 236 W a oproti tomu na tom není GTX 480 zas tak špatně. První 65nm GTX 260 pak brala 202 W, což je s 215 W u GTX 470 taktéž víceméně srovnatelné.