Kvalitu zdroje určuje několik aspektů a jedním z hlavních je celková efektivita. Podívejme se nejprve na sloupečky pro Idle, tedy testy v klidovém provozu. Tam, kde si 720W Enermax vystačí s odběrem 163 W, 550W Asus již bere ze sítě 172 W a 400W Fortron rovnou 175 W. To neznamená nic menšího, než že, pokud máte počítač s na dnešní poměry běžnou spotřebou, i tak se vám vyplatí koupit na první pohled předimenzovaný, protože jeho daleko efektivnější provoz vám ušetří elektřinu. Ono totiž takový běžný zdroj pracuje s efektivitou někde kolem 80 %, někdy ji přesahuje (dnes je moderní certifikace „80Plus“, po té se určitě dívejte při výběru zdroje), ale v mezních hodnotách, tedy pokud se s odběrem blížíte k 0 W nebo naopak k maximálnímu výkonu zdroje, celková efektivita klesá. Abyste měli dobrou představu, vypůjčil jsem si graf efektivity zdroje od kolegů z AnandTechu:

Náš stroj se spotřebou v klidu vešel do 180 W, tedy můžeme snad s klidným svědomím prohlásit, že u všech zdrojů by se měl nacházet v pásmu nejvyšší efektivity. Z toho lze usuzovat, že právě Enermax pracuje s nejvyšší efektivitou, další zdroje jsou na tom patřičně hůře.

Pokud se však podíváme na spotřebu při plné zátěži, čeká nás několik šoků. První šok: tam, kde si Enermax vystačí pro uživení PC s odběrem 376 W, tam již Asus potřebuje 415 W (tedy o 10 % více) a Fortron dokonce 445 W (tedy o 18 % více)! Šok druhý: ne, není to překlep, 400W Fortron skutečně v konfiguraci s Radeonem HD 2900 XT vykazoval odběr 445 W!

Je tedy pravý čas na první „příhodu z natáčení“. Nejprve vám přiblížím, jak se chovalo celé PC pod 100% zátěží. Tedy pokud jsem pobíhal světem Tamriel, spotřeba se skutečně šplhala k udávaným maximálním hodnotám. Jakmile se však začala natahovat nějaká lokace, grafika samozřejmě neběžela naplno a spotřeba klesala i o 150 W níže, aby se ihned po natažení lokace opět vrátila na maximální hodnoty.

U 400W Fortronu pak byl mezní hodnotou odběr cca 380 W. Jakmile byl tento překročen, začaly se ze zdroje ozývat divné zvuky. Pokud jsem označil hlučnost chladiče Radeonu HD 2900 XT za kravál, pak to, co vyluzoval Fortron, musím označit za „superkravál“. Zvuk připomínající rezonanci dvou plechů o sebe případně nezhášený elektrický oblouk při odpojování vysokého napětí spolehlivě o několik úrovní přeřval naprosto vše ve svém okolí. Jakmile spotřeba poklesla pod oněch 380 W, zvuk zmizel, aby se posléze po natažení lokace opět vrátil. Zvuk byl částečně přerušován, množství přerušení se však s rostoucím odběrem zmenšovalo, takže při odběru nad zhruba 430 W byl již tento superkravál nepřetržitý.

Nepovím vám, o co šlo. Po dokončení testů ve skříni Enermax jsem nechal zdroj „vydechnout“ a rozhodl se, že testy v Eurocase skříni již podstoupí jen s Radeonem X1900 XTX. I proto můžete na výsledcích vidět testy Fortronu s oběma grafikami.

Díky tomu vám tak můžeme nabídnou krásnou dokumentaci toho, o kolik náročnější je PC s Radeonem HD 2900 XT (napájeným 8 + 6pin PCI Express) oproti Radeonu X1900 XTX (napájeným pouze jedním 6pin PCI Express). Rozdíl při 100% zátěži je se (pro tyto účely neefektivním) zdrojem Fortron zhruba 160 W. Na tomto místě připomenu, že specifikace říkají, že 8pin PCI Express, o který je Radeon HD 2900 XT bohatší, může dodávat právě 150 W :-).

Jako poslední třešničku na dortu si v grafu můžete prohlédnout vzájemné srovnání 400W Fortronu s 350W Eurocase na stroji s Radeonem X1900XTX. Jak v klidovém režimu, tak zejména pod plnou zátěží je Eurocase výrazně horší zdroj, který nemohu s klidným svědomím doporučit. A hned vám povím proč. Protože je ten pravý čas na šok třetí.

Všimněte si, že pod plnou zátěží se Fortron vešel do 285 W a provoz stroje s Radeonem X1900 XTX mu nečinil absolutně žádné potíže. I proto jsem se nebál a připojil 350W Eurocase, ostatně v součtu sliboval, že by to mohlo jít. Ale omyl přátelé, nezapomeňte, že má na 12V větvi k dispozici pouze 144 W! A jak jsem se na vlastní kůži přesvědčil, na Prescotta s Radeonem X1900 XTX to skutečně nestačí.

Po rozjetí testů pod plnou zátěží, tedy spuštění Oblivionu, vše probíhalo relativně hladce. Větráky ve zdroji, na procesoru i na grafice sice dělaly hodně hluku, ale žádný jiný problém jsem nepozoroval. Jen jsem měl ten divný pocit, jistě jej znáte. Asi po půl hodině mi to došlo: „Něco tu smrdí“. Najednou jsem si uvědomil (ten Oblivion je návyková mrcha :-), že v místnosti je takřka nedýchatelně, protože je zaplněna směsicí pálící se izolace, laku na tištěném spoji a něčeho dalšího, vše bezesporu silně nezdravé a nedýchatelné. Tuto jedovatou směsici ze svých útrob ve velkém chrlil právě zdroj Eurocase, takže následovalo okamžité ukončení Oblivionu, vypnutí PC a pokus o vyjmutí zdroje z uzavřené Eurocase skříně.

Omyl, tak snadné to nebude, to nasvědčovala již teplota skříně, boční plech z pravé strany byl horký, oblast nad zdrojem pak velmi horká. Po otevření jsem tedy osahal zdroj a vykoledoval si málem popáleniny. Celý plechový kryt byl doslova žhavý, kabely vedoucí ze zdroje pak byly výrazně teplé (a tudíž pro potřeby PC značně poddimenzované). Zdroj jsem opatrně vyjmul a odkrytoval. Oba pasivní chladiče byly i po pěti minutách chladnutí na vzduchu velmi žhavé, jeden z nich (bezesporu ten, který chladil regulátory pro 12V větev) se dal udržet v ruce teprve deset minut po odpojení zdroje a jeho odkrytování! A to prosím pěkně zdroj odebíral ze sítě jen 325 W. K tomu asi není co dodat. Tento zdroj nelze doporučit na nic náročnějšího než kancelářské PC a i zde bychom byli opatrní a raději investovali do kvalitnější značky, mimo jiné i z důvodu celkové efektivity zdroje.

Vše pak ještě korunuje poslední položka v grafu, spotřeba ve StandBy. Jde o spotřebu v situaci, kdy je vaše PC jakoby vypnuté. Sice navenek neběží, ale uvnitř jsou napájeny některé prvky, takže jistý minimální odběr celé PC vykazuje. U 350W Eurocase je pak tento odběr dvojnásobný oproti všem zbývajícím zdrojům.