Vláda USA tlačí na TSMC, aby vyráběla více čipů pro jejich automobilový průmysl
Čipy pro automobily jsou co do ceny a náročnosti výroby většinou nesrovnatelné s x86 a grafickými procesory pro desktop, které disponují násobně vyšším počtem tranzistorů a často i taktovacími frekvencemi. Stejně jako v desktopu platí, že bez procesoru nepostavíte a neprodáte počítač, tak i zde bez čipu nezkompletujete automobil. S tím mají dekádu staré zkušenosti v Japonsku a nyní v daleko menší míře jejich zkušenost začínají sdílet i ostatní výrobci automobilů.
Americké ministerstvo obchodu (U.S. Commerce Department) se současnou situaci rozhodlo vyřešit tlakem na TSMC, který by ji měl přimět k výrobě vyššího množství čipů pro americké výrobce automobilů. Oznámila to ministryně obchodu Bidenovy vlády, Gina Raimondo (na úvodním snímku):
„Děláme co můžeme, abychom zjistili, zda bychom přiměli ty Tchaj-wance a TSMC, což je nějaká tamní velká firma, k tomu, však víte, dát přednost potřebám našich automobilových výrobců, protože jde o mnoho amerických pracovních míst.“ - ministryně obchodu Bidenovy vlády, Gina Raimondo |
Paní ministryně dále dodala: „Jak jsem řekla, není dne, kdy bychom to netlačili.“ Přičemž střednědobé a dlouhodobé řešení by podle jejích slov bylo „dělat prostě víc čipů v Americe“.
Velké americké firmy vyvíjející čipy už dlouhodobě poukazovaly na plíživý problém, kdy podíl polovodičové výroby na půdě USA setrvale klesá. Zatímco vlády Tchaj-wanu nebo Koreje mohutně podporují vlastní polovodičové výrobce, kteří přinášejí do jejich rozpočtů obrovské peníze a zajišťují velký počet pracovních míst, v západním světě podpora tohoto průmyslu dlouhodobě klesá (a jak je velmi dobře vidět na této situaci, politici si ho začnou všímat teprve ve chvíli, kdy je ohrožen průmysl automobilový).
První novodobý prezident USA, který začal polovodičovou výrobu na půdě USA podporovat, byl Donald Trump, který nakonec úspěšně přispěl k tomu, aby zde vznikla nová továrna TSMC. Jeho snahy však necílily na polovodičový průmysl jako takový, měly spíše konkrétnější cíl: podporu značky Apple.
K příležitosti okamžiku, kdy podíl USA v polovodičové výrobě padl pod třetinu úrovně, na které byl v roce 1990, se Lisa Su z AMD, Bob Swan z Intelu a Steve Mollenkopf z Qualcommu rozhodli začít jednat společně a vyzvali prezidenta Bidena k nápravě situace. K výzvě se přidaly i další značky, jmenovitě Broadcom, IBM a Nvidia. Ač od výzvy utekl prakticky kvartál, první mediálně podchycenou reakcí na adresu řešení situace v polovodičovém průmyslu je až současné vyjádření ministryně Raimondo vybuzené obavou o automobilový průmysl.