Opět se podíváme na možnosti Setupu/BIOSu, tentokráte Award. Zkuste ignorovat barevné podání, bylo záměrně trochu „přebuzeno“, protože náš způsob snímání obrazovek BIOSu nemá příliš v lásce barevné podání některých prvků této desky, které jsou pak rozmazané a špatně vidět. Nejprve si ukážeme aktualizaci BIOSu, opět není potřeba startovacího disku s operačním systémem, stačí USB flashka (ideálně se souborovým formátem FAT) s nahraným BIOSem a příslušná klávesová zkratka pro spuštění „Qflash utility“. Vzhledem ke skutečnosti, že samotný BIOS se dnes už typicky na starou dobrou disketu nevejde a systémový USB disk ne každý umí vytvořit, můžeme očekávat, že se budeme s podobnými řešeními setkávat stále častěji a bude to spíše pravidlem a standardní vlastností než něčím extra výjimečným.

Hlavní Menu

Základní menu vám jistě bude známé jako vlastní boty, bez zásadní změny se používá snad od dob, co Award na pole BIOSů vstoupil (připomeňme, že od roku 1998 patří pod firmu Phoenix Technologies, taktéž známého tvůrce BIOSů, jehož současný PhoenixBIOS však není tak docela jeho dítkem, za své jej přijal coby lepší a novější řešení, když v roce 1992 koupil méně známého tvůrce BIOSů firmu Quadtel).

Standard CMOS Features

Standardní menu odbudeme také jedním statickým obrázkem, žádné překvapení na nás v této sekci nečíhá. Jen dovysvětlíme, proč zde nevidíte žádný pevný disk. Je to proto, že řadič v jižním můstku je již v režimu AHCI a zde se zobrazují jen zařízení ve starším „Legacy“ režimu IDE. Pokud AHCI nezapnete, disk uvidíte zde. Také se zde objeví disky připojené na Gigabyte SATA (JMB363) řadič, pokud bude nastaven v „Legacy“ režimu. PATA port ani jinak nastavit nelze, proto je zde vidět rovnou i HP vypalovačka.

Advanced BIOS Features

V rozšířených možnostech také nic překvapivého nečeká, mezi pevnými disky jsou vidět i vložená USB Mass Storage zařízení a někomu se může hodit na tomto místě vypnout logo přes celou obrazovku (je sice hezké, ale někdo raději vidí detailní průběh náběhu PC).

Integrated Peripherals

Právě zde se nastavuje kromě dalších základních věcí chování SATA portů. Zajímavé a někdy i užitečné je, že porty 0 a 1 z jižního můstku ICH9 je možné i přes obecné nastavení do režimu AHCI ponechat v režimu IDE (tedy „Legacy IDE“). Pokud jde o přídavný řadič Gigabyte SATA2 (JMB363, zde označený jako „Onboard SATA/IDE“), ten jako jediný z celé desky umožňuje i provoz v některém z podporovaných RAID režimů. PATA port zůstává stále jako IDE, na tom se nic nemění.

SMART LAN

Krátce pro zajímavost nahlédneme do podmenu SMART LAN, zde si můžete změřit délku vašeho kabelu, ani nemusí být na druhé straně do něčeho připojen ;-).

Power Management Setup

Ani Power Management neukrývá žádné překvapení, já se jen přiznám, že poprvé vidím rozlišení High Precision Event Timeru na 32bitový a 64bitový (prý se to má nastavit podle toho, jakou variantu operačního systému instalujete). Z Windows jej stejně podporují jen Windows Vista (to, že máte pro takové zařízení ovladač i ve starších Windows neznamená, že systém tento časovač používá).

PnP/PCI Configuration

Tady nebudete v 99,99 % situací vůbec nic potřebovat nastavovat, a to ani poté, co v základním menu stisknete „veřejně tajnou Gigabytí kombinaci“ Ctrl+F1 a objeví se vám zde další typicky bezvýznamná nastavení, jako je PCI Latency Clock Timer nebo ovládání prostředků pro PCI zařízení.

PC Health Status

Má to cenu komentovat? ;-)

M.I.T.

MB Intelligent Tweaker je to, co dělá desku deskou vhodnou pro přetaktovávače. Podle jejích schopností je pak vhodnější více, nebo méně. Ač je zde velká spousta nastavení, můžete zkoušet zázraky, ale netaktnete to výš než hardware dovolí.

Za zmínku zde stojí několik věcí. Jednak je to položka „Fine CPU Clock Ratio“, která je přítomná až v betaverzi BIOSu F3, v F2 zatím není. Umožňuje přidat k násobiči „půlku“ a třeba z 8× udělat 8,5×, ale praxe nám ukázala, že se tomuto nastavení náš procesor Core 2 Quad Q9450 jen směje od jádra k jádru.

Dostáváme se postupně k zajímavosti jménem C.I.A. 2. Zde si můžete nastavit automatické přetaktování v případě, že budete potřebovat výkon. Podle zátěže procesoru se bude zvedat frekvence sběrnice dle zadané možnosti. Podíváme se na to podrobně za chvíli, až se budeme bavit o přetaktování. Praxe ukázala, že první možnost „Cruise“ je zpravidla neškodná, u dalších můžete narážet na limity pamětí, jejichž takt roste spolu se sběrnicí, zatímco časování se takto automaticky neupravuje. Hlavně má tato funkce jednu velice sympatickou vlastnost: není potřeba k jejímu chodu instalace žádné další aplikace. C.I.A. 2 je tedy takovým doplňkem, či spíše rozšířením EIST, navíc konfigurovatelným.