Vyšetřování havárie Challengeru
Kapitoly článků
Bezprostředně po explozi
Exploze byla samozřejmě natolik velká, že posádka neměla šanci na přežití. Zřejmě však nezahynula ihned, ale až při dopadu na vodní hladinu. Ukázalo se totiž, že kabina je velmi robustní a někteří astronauti použili kyslíkovou masku.
Jaké pocity zažívali příbuzní na blízké tribuně snad není třeba dodávat. Vážnost situace si uvědomovali také v řídícím středisku, kde došlo k tzv. uzamčení. To znamená, že si každý operátor musí napsat poznámky a nesmí opustit místnost.
Krátce na to se rozjela jedna z největších pátracích akcí v dějinách. Celkem 28 lodí a 13 letounů týden po katastrofě prohledávalo plochu 200 000 kilometrů čtverečních a našlo celkem 12 tun úlomků. Ty nakonec stačily na objasnění celé katastrofy.
Závěry vyšetřování
Nakonec bylo zjištěno, že celou katastrofu způsobilo to, před čím technici varovali. Tím byla netěsnost těsnících kroužků ve spojích mezi jednotlivými segmenty. Vinou nízkých teplot došlo k jejich poškození a ty pak nebyly schopny přechod správně utěsnit. Nejhorší na celé tragédii bylo to, že nejenže přišla přes varování, ale v minulých misích už podobné problémy nastaly. Jenže nakonec vždy start skončil dobře a tak je nikdo neřešil.
Následky havárie
Byrokracie a snahy zametat pod koberec byly posledním velkým bojem (nejen) Richarda Feynmana,
člena vyšetřovací komise a nositele Nobelovy ceny za fyziku z roku 1965.
Prvním důsledkem byla obrovská ztráta morálky. Raketoplán byl pro Američany symbolem národní hrdosti a technické vyspělosti, který jim najednou doslova explodoval před jejich zraky.
Dalším důsledkem bylo pozastavení letů raketoplánů na dva a půl roku (což mimo jiné silně zpozdilo vypuštění Hubbleova teleskopu, který během vyšetřování čekal zakonzervován na své vynesení na orbitu). Bylo nutné celou havárii důkladně prošetřit a především přijmout opatření, aby se nic podobného již neopakovalo. Pro americkou NASA havárie znamenala také ztrátu naděje, že by mohly startovat častěji a především, že se bude jednat o levnější prostředek ve srovnání s klasickými raketami (což byl hlavní důvod vývoje opakovatleně použitleného stroje). Z raketoplánu se tak stal technický zázrak a ekonomická katastrofa. Přesto nešlo o poslední havárii, která tento raketoplán postihla.