Jako externí tuner jsem (jak jistě tušíte) vybral běžný videorekordér. Ten jsem připojil k anténě a výstupní konektor SCART přes dodávanou redukci zapojil do vstupů ConvertX. V tuto chvíli už se nebude jednat o nějaké porovnávání kvality, ale o to, co můžete očekávat za výsledky při záznamu „běžného signálu“. Náhled je opět jen výřezem z céleho obrázku, plný velikost má opět maximální kvalitu. Abych měl kontrolu nad tím, jakou kvalitu vlastně zaznamenávám, použil jsem k záznamu utilitu Plextor GoCap.

Ukázka DivX, 4 Mbit/s

Ukázka MPEG 4, 4 MBit/s

Ukázka MPEG 2, 4 MBit/s

Ukázka MPEG 1, 4 MBit/s

Nelze si nevšimnout viditelných kostiček v šikmých ostrých přechodech, výborně jsou vidět na vrtulníku na třetím obrázku u MPEG 2, v DivX se občas daří tyto kostičky vyhlazovat (nebo jsem natrefil na místo, kde zrovna nejsou). Pátral jsem po příčinách a zjistil jsem, že to bude pravděpodobně dáno tím, zda je signál prokládaný či neprokládaný. K tomu se ještě brzy vrátíme, nyní si tedy pojďme prohlédnout nějaký ten neprokládaný obraz a pro jistotu rovnou srazíme datový tok (a tím i kvalitu) na 2,5 Mbit/s.

Ukázka DivX, 2,5 Mbit/s

Ukázka MPEG 4, 2,5 MBit/s

Ukázka MPEG 2, 2,5 MBit/s

Ukázka MPEG 1, 2,5 MBit/s

V těchto ukázkách (na Nově zrovna běžel nějaký film, který tradičně prokládaný není) jsem nenalezl jedinou kostičku podobnou těm v předchozích ukázkách. Jak přesně slučuje ConvertX půlsnímky (tento proces je znám jako deinterlacing), se mi nepodařilo zjistit, takže lze jen usuzovat z obrázků. Dle kostiček v prokládaném obrazu bych si tipnul, že jde o zkopírování lichého řádku na sudý, nezřídka se však při vodorovném pohybu scény objekt rozmázne (dobře je to vidět pokud přes obrazovku běží text, který je prakticky dvojitý).

Pro jistotu jsem zkusil ještě přepnout na Primu, kde běžel zaručeně prokládaný obraz (přímý přenos závodu motocyklů). Opět kostičky:

Ukázka MPEG 2, 2 MBit/s

Pro jistotu jsem ještě kousek snížil datový tok, abych se ujistil, že kostičky nevyhladí komprese (navíc jste si jistě všimli, že Prima mi nejde zrovna dobře, takže měl chip WIS GO7007SB co dělat).

Opožděné snímky

Nevím, jak lépe vystihnout něco, co se ConvertXu občas stává. Velmi dobře je to vidět na této ukázce (na kvalitu obrazu příliš nehleďte, musel jsem hodně srazit barvy a i tak má celý obrázek téměř 100 kB):

Vybral jsem devět za sebou jdoucích snímků z jednoho záznamu (MPEG 2, 2 Mbit/s) a očísloval je. Pátý snímek je shodný se čtvrtým a šestý jakoby kromě sebe samotného obsahoval i pátý (nebo vlastně i čtvrtý) snímek. Tím v podstatě vypadnou dva snímky (jeden je shodný, další obsahuje předcházející a následující). Zajímavé je, že zvuk se v takovém záznamu nerozjede. V některých případech se tento jev vyskytuje více častěji, v některých méně, přičemž více právě při záznamu prokládaného videa. A jsou i záznamy, kde na tento jev nenarazíte (nebo se vyskytuje tak ojediněle, že si ho prakticky nevšimnete). Připomínám, že obraz v ukázce není nijak zvětšený, jde pouze o výřez.

Jinak i při kvalitním zdroji signálu se ConvertXu výjimečně stává jedna nepříjemná věc: výpadky během záznamu v řádech zlomků sekundy (tak čtvrt až půl sekundy) a to včetně zvuku (a to i na rychlých počítačích). Za jeden film dojde zhruba ke třem výpadkům (někdy méně, někdy více). Pro kvalitní záznam je tato chybička nepřípustná.

Zvuk

Drobnou kapitolu věnuji také zvuku neboť ten je nedílnou součástí záznamu. Zvuk je dle očekávání v pořádku, dokonce jej není třeba nijak nastavovat (co se týče hlasitosti). Ostatně ani to nejde a přiznám se, že jsem po tom během testování nezatoužil. Během záznamu se zapnutým náhledem lze ve WinDVD Creatoru ovládat pouze hlasitost přehrávání, na nahrávku to samozřejmě nemá vliv.

O přebuzení rozhodně nelze hovořit, skoro se dá říci, že zvuk je v přijatelné normě a má k přebuzení slušné rezervy. Pochopitelně to také záleží na tom, co na vstup pustíte. Takto nějak byl zvuk zaznamenán přímo z video rekordéru, který byl použit jako externí tuner. V tomto vzorku se vystřídalo několik kanálů přičemž ten prostřední, který by mohl navodit dojem ořezané křivky je zrovna nějaký film z Novy (dokonce to i jako ořezaná křivka znělo, jsem přesvědčen, že chyba je někde u zvukařů na Nově). Před ním je cosi z Primy a za ním různě přepínané programy ČT a také ORF a ATV+.

Co se kvality týče, WinDVD Creator nabízí v podstatě 2 možnosti komprese: MP2 a MP3. V obou případech je možné vybírat mezi normálním (tedy kvalitnějším) a LP režimem (vždy pouze stereo). Normální režim používá datový tok 224 kbit/s, zatímco v režimu LP je to 128 Kbit/s. Datový tok je konstantní a frekvence je vždy 48 000 Hz, což lehce snižuje kvalitu při 128 kbit/s, ovšem nejde o nic drastického, na běžné filmy to bohatě stačí. Pokud vyžadujete čistý zvuk, doporučuji použít normální režim (224 kbit/s). Rozdíl mezi normálním režimem a LP je při přímém srovnání znát.