APU od AMD, na kterém je konzole postavena, kombinuje osmijádrový procesor energeticky úsporné architektury Jaguar běžící na 1600 MHz a grafické jádro vycházející z architektury GCN, které nese 768 stream-procesorů na 800 MHz a DDR3 sběrnici.

• Microsoft reaguje: I Xbox One podporuje automatické stahování

Tato čísla jsou nižší než v případě konkurenčního Playstation 4 (1152 stream-procesorů plus 256bit GDDR5 sběrnice), ale reálný výkonnostní rozdíl bude zcela jistě nižší než papírový, protože GPU Xbox One integruje paměť ESRAM, čímž velkou část konkurenčního náskoku v podobě 256bit GDDR5 sběrnice dorovnává.

To zřejmě Microsoftu nestačilo. Mohlo tomu ale být jinak: Vzhledem k 28nm výrobnímu procesu jsou taktovací frekvence APU poměrně konzervativní (28nm GPU běží na frekvencích přes 1100 MHz, 28nm Jaguar v případě APU Kabini až na 2 GHz, přičemž jsou v přípravě ještě rychlejší modely). To mohlo být dáno i obavou o to, zda se teplo produkované čipem vměstná do TDP limitu (to byl u minulé generace konzolí zpočátku docela tvrdý oříšek). S největší pravděpodobností se ukázalo, že koncept chlazení je dimenzován více než dostatečně, případně že čipy topí méně než se předpokládalo a nebude problém taktovací frekvence trochu zvýšit.

Zrychlení grafického jádra ohlásil Microsoft již minulý měsíc; šlo o 7% navýšení (z 800 na 853 MHz); nyní následuje procesor. Ten byl popohnán z 1600 na 1750 MHz, tedy o necelých 10 %. Procesorový výkon tak překonává Playstation 4, zrychlení grafiky zhruba o 20 % snižuje rozdíl mezi oběma konzolemi.

Nyní záleží na Sony, jejím marketingu i rezervách v chlazení. Mírné zrychlení v rámci možností je sice příjemná věc; nebylo by ale moc hezké, kdyby rivalita vedla k situaci, ve které každá třetí konzole nepoběží na „základních“ taktech stabilně, nebo (spíš) bude přílišně throttlovat.