Samsung chystá nadstandardní HBM3P paměti, dosáhnou rekordních 7,2 Gb/s
Přestože segment osobních počítačů již rok trápí prakticky všechny výrobce komponent i sestav, jisté oživení přinesla umělá inteligence v odvětví akcelerátorů a jimi vybavených systémů. Už začátkem roku se jejich výrobci začali přetahovat v objednávkách superrychlých HBM3 pamětí, v důsledku čehož začala jejich cena strmě růst.
Výrobci pamětí si to samozřejmě uvědomují a kladou větší důraz na tuto část portfolia, aby kompenzovali poklesy příjmů v jiných segmentech. Například Hynix minulý měsíc zahájil dodávky vzorků 24GB HBM3 čipů:
Samsung samozřejmě uvažuje podobně a plánuje svoji nabídku rozšířit o tzv. HBM3P, což je nadstandardně zrychlená varianta HBM3P, která namísto standardní 6,4 Gb/s dosahuje přenosové rychlosti 7,2 Gb/s. Výsledkem je 922 GB/s na čip, což se velmi blíží hranici 1 TB/s.
HBM | HBM2 | LC-HBM | HBM2E | HBM3 | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hynix | Samsung HBM3P | Rambus | |||||
sběrnice | 1024bit | 1024bit | 512bit | 1024bit | 1024bit | ||
rychl. rozhr. | 1 Gb/s | 2 Gb/s | ~3 Gb/s | 3,6 Gb/s | 6,4 Gb/s | 7,2 Gb/s | 8,4 Gb/s |
dat. prop. | 128 GB/s | 256 GB/s | ~200 GB/s | 461 GB/s | 819 GB/s | 922 GB/s | 1075 GB/s |
K jeho dosažení bylo potřeba 8 čipů HBM nebo 4 čipy HBM2. S šesti HBM3P (což je počet, který se objevuje právě na akcelerátorech) bude dosaženo přenosové rychlosti 5530 GB/s (5,5 TB/s).
kódové jméno Samsungu | rok | typ | rychl. |
---|---|---|---|
Flarebolt | 2016 | HBM2 | ~2 Gb/s |
Aquabolt | 2018 | HBM2 nadst. | 2,4 Gb/s |
Flashbolt | 2020 | HBM2E | 3,2 Gb/s |
Icebolt | 2022 | HBM3 | 6,4 GB/s |
Snowbolt | 2024 | HBM3P | 7,2 GB/s |
Samsung těmto pamětem říká pracovně Snowbolt, podobně jako třeba nadstandardním HBM2 říkal Aquabolt.
Z roadmapy společnosti je patrné, že rok po HBM3P (tedy 2025) plánuje Samsung vydání HBM3P PIM. Zkratka „PIM“ znamená Processing-In-Memory a označuje variantu pamětí, která obsahuje vestavěné akcelerátory. Jejich výhodou je, že pro provádění jednoduchých operací na datech uložených v paměti není potřeba tato data přenášet do jádra (např. GPGPU) akcelerátoru. Důsledkem je na jedné straně zvýšení výkonu (jádro se může věnovat jen skutečně náročným úlohám a nezdržovat se „blbostmi“) a na straně druhé úspora energie (ušetří se energie datových přenosů i čas, po který běží jádro v režimu zátěže na maximálních taktech). Více k PIM najdete zde.
Dále se dozvídáme, že by již v roce 2026 (tedy jen za tři roky) mohly dorazit HBM4, o kterých se zatím příliš nemluvilo. Reálné produkty bych však neočekával dříve než v roce 2027.