Velmi často řeším business class notebooky, vlastně je to tak trochu moje primární náplň práce. Jelikož je dostupnost hardwaru v dnešní době taková všelijaká, dochází velmi často ke značným zpožděním, pokud si objednáváte hardware v nějaké vlastní konfiguraci. To vede k tomu, že občas se musí sáhnout po železe, které je skladem v distribuci a pokud konfigurace nevyhovuje, musím ji nějak upravit. Typicky to znamená, že měním SSD za nějaké s vyšší kapacitou, přidávám RAM a přikupuji delší záruku.

Jedná se tak o poměrně triviální úkony, které zvládne snad každý a samy o sobě nejsou moc zajímavé. Zajímavější je(alespoň pro mně) to, co občas v různých noteboocích najdu. Velcí DELL výrobci jako třeba OEM, Lenovo, HP a další typicky nenabízí možnost říct si o konkrétní model SSD, víceméně je možné zvolit jen kapacitu a nějaké NVMe SSD se v notebooku objeví. Toto je něco, co mě štve už hezkých pár let, ale neočekávám nějakou změnu u větších výrobců, jelikož hardwaru je nedostatek a tak se osazuje to co je zrovna po ruce. Podobné je to s RAM, můžete narazit single-rank, dual-rank moduly s 8Gbit čipy, nebo single-rank s 16Gbit čipy.

Nějakou kupu SSD jsem po různých upgradech(typicky se upgraduje na nějaké Samsungy 970 EVO/EVO Plus/PRO či 980 PRO) nasbíral a dnes se na čtyři náhodné OEM SSD podíváme. Minule jsem testoval čtveřici SSD Micron, Union Memory, SK hynix a starší Western Digital. Dnes se podíváme na více známé výrobce jako Samsung, Intel a Western Digital. Nyní krátce představím jednotlivá SSD.

Western Digital PC SN730 512GB

První OEM PCIe NVMe M.2 2280 SSD, které představím je Western Digital PC SN720 512GB, toto SSD bylo vytaženo z Lenovo ThinkPadu T14 Gen1, což je už novější model. WD SN730 je už modernější NVMe SSD a používá ho mnoho dalších výrobců, běžně na něj narážím v noteboocích společností ASUS, MSI a další. Z hlediska výkonu není špatné a neřešil bych tak jeho okamžitou výměnu jako u některých jiných značek.

SSD využívá řadič SanDisk 20-82-00705-A2, 512MB DDR3-1866 DRAM cache a NAND je údajně SanDisk 64-layer TLC. SSD je připojeno klasicky přes čtyři PCIe linky třetí generace. Papírově toto SSD zvládá sekvenční čtení až 3400 MB/s a zápis okolo 2700 MB/s. Záruka může být ošemetná, jelikož je to OEM SSD, bude to spárované se zárukou notebooku, nejspíše nehleddě na množství zapsaných dat.

Intel Pro 7600p 256GB

Toto SSD od Intelu je krapet starší, pochází někdy z roku 2018 a je vytaženo z Intel NUCu, který byl zároveň prvním produktem Intelu využívající 10nm výrobní proces. Tento NUC jsem dokonce v minulosti recenzoval a recenzi si můžete přečíst zde:

• RECENZE: Intel NUC Kit 8i3CYSM - aneb 10nm Intel Cannon Lake je tady!

SSD samotné má řadič společnosti SMI označený jen jako T1KV37.00, zajímavé je použití velké DRAM cache, celých 512MB LPDDR3-1866. Použitá NAND je nejspíš z továren Micronu. Předem upozorním, že výkonem toto SSD neoplývá.

Samsung PM981a 512GB

Samsung jakožto výrobce SSD netřeba detailně představovat, OEM varianta PM981a je víceméně založená na Samsung 970 EVO řadě, využívá stejný řadič Samsung Phoenix, 512MB LPDDR4-1866 DRAM cache, ale modernější 96-vrstvé Samsung 3D TLC NAND čipy. Normální Samsungy 970 EVO mají typicky 64-vrstvé čipy. Písmenko "a" v označení PM981a značí podporu šifrování OPAL na HW úrovni, což běžnější PM981 řada nepodporuje. Toto SSD jsem si velmi oblíbil, nabízí velmi dobrý výkon, nijak brutálně netopí a je velmi spolehlivé, na trhu se pohybuje snad od roku 2019 a uvítám nějakou výkonnější OEM náhradu.

Samsung PM981a 1TB

V testu se objeví i 1TB varianta, jelikož se mi tento kousek objevil v rukou, vytažený z ThinkPadu T14 Gen1. 1TB varianta je víceméně totožná s 512GB, má však větší DRAM cache v 1GB kapacitě, lehce vyšší výkon a vydrží více přepisů. Samsung udává rychlost sekvenčního čtení na hodnotu 3500 MB/s a zápis 3000 MB/s.

Testovací sestava

Testovací sestavu představím v rychlosti, testoval jsem na základní desce GIGABYTE X570 I AORUS PRO WIFI. Gigabyte AORUS 7000s Gen4 2TB SSD bylo testováno jen částečně, jelikož nemám dva stejné kusy, testy zápisu jsem tak prováděl oproti staršímu Gigabyte AORUS NVMe Gen4 SSD 500GB(pro test zápisu 205 a 447 GB dat). SSD sloužilo jako zdrojový čtecí disk pro ostatní SSD a nadále tak bude sloužit.

Pro nejlepší výkon testované SSD připojím vždy do hlavního M.2 slotu, který je do procesoru připojen čtyřmi linkami PCIe čtvrté generace. Tento horní slot má nad sebou chladič AMD X570 chipsetu, nechybí zde malý ventilátor, ten se za normálních okolností točí jen někdy okolo 2000 RPM. Abych zlepšil provozní vlastnosti všech testovaných SSD, změnil jsem jeho chování na "Standard", takže větráček se neustále točí na nějakých 3500-4400 RPM a ofukuje řadič PCIe NVMe disků.

Gigabyte AORUS 7000s 2TB slouží jako systémový disk v druhém spodním slotu základní desky, ten je připojen čtyřmi PCIe Gen4 linkami do AMD X570 chipsetu. Během testování nemám připojena žádná zařízení(kromě klávesnice a myši), která by odebírala konektivitu mezi chipsetem a CPU. Testuji bez sítě, WiFi a dalších USB zařízení. Jako grafická karta slouží Sapphire Pulse Radeon RX 550 2GB, jelikož nepotřebuji extrémně rychlé GPU a také je zde z toho důvodu, že procesor AMD Ryzen 7 5800X nemá integrované grafické jádro, které by mohlo mít negativní vliv na výkon v některých testech. Procesor chladí chladič Noctua NH-U12S SE-AM4 s Noctua NF-F12 iPPC-2000 ventilátorem. Sestavu napájí zdroj Corsair HX1200 a jako primární operační systém slouží Windows 10 Pro v20H2.

Nově jsem se rozhodl metodiku testování pozměnit a to hlavně ve prospěch zápisových testů velkého množství dat. Moderní PCIe NVMe disky nemají problémy číst sekvenčně i náhodně vysokou rychlostí, problematický je typicky zápis. Mým cílem je tak vyčerpat různé DRAM cache, SLC cache a tak podobně. Nebudou chybět i grafíky z některých běžných benchmarků a také nějaké rychlotestíky v Linuxu.