Z čeho se skládá?
Kapitoly článků
Nabídneme vám také pohled pod kapotu, nebo v tomto případě přesněji pod podvozek. Přístup dovnitř je velice jednoduchý: vyšroubujete všechny šroubky, které na spodku uvidíte, a pak ještě jeden, který vidět není a který je ukryt pod prostřední nožičkou. Ten je trošku zákeřný, je více než dobré mu neurvat prostřední bobík
(šroubek je poměrně měkký a bobík
má tendenci se ohýbat), protože jeho nepřítomnost je neklamnou známkou toho, že se v něm někdo hrabal.
Odklopení spodního krytu je pak už relativně jednoduché, naštěstí se nejedná o styl oříšek
, nic není potřeba rozlouskávat, takže nemáte-li obě ruce levé, nic nikde nepraskne. Pro někoho bude možná vnitřek překvapující, ale při zamyšlení se to smysl dává. Aby Ultrabook dlouho vydržet (myslíme jet na jedno nabití), potřebuje kromě úsporných komponent taky pořádnou baterku. Ta v Toshibě Portégé Z830 zabírá prakticky půlku prostoru, jedná se o osmičlánkový kousek (články lze i rozpoznat) s kapacitou 3060 mAh.
Následující video stručně popisuje, co se vlastně v Ultrabooku nachází:
O detailní fotografie vás samozřejmě neochudíme, ale vzhledem k tomu, že je jich poměrně hodně, vám je ukážeme ve formě galerie.
Na videu už to bylo zmíněno, přesto to ještě jednou vypíchneme: nechlazený čipset. Jedná se o Intel HM65, jehož TDP 3,9 W se v Toshibě rozhodli uchladit svým způsobem
, prostě jen tak, vyzařováním tepla do okolí. Procesor Intel Core i3-2367M v BGA provedení (připájený přímo k desce) má TDP 17 W a chlazený je odvodem jednou heatpipou přes takové malé žebrování jedinou rotující součástkou v celém počítači.
Á, tady to vypadá, že v Toshibě objednali vagón pasty ve slevě balené ve formě tub pro pistole na silikonový tmel. Můžeme polemizovat nad tím, jakou práci by odvedlo lepší patlivo nanesené lepším způsobem, ale ono je to jedno, protože větráček, zdá se, drží pořád stejné otáčky s konstantní hladinou zvuku konstantní nepříjemnosti bez ohledu na zátěž procesoru.
Speciální kapitolu budeme také věnovat SSD, protože je to právě SSD, co poslední dobou začíná být alfou a omegou subjektivní svižnosti celého systému, zejména tam, kde se skutečně SSD používá. Trochu si proklepneme také procesor, protože dvoujádrový Sandy Bridge s HT na pouhých 1,4 GHz jsme tu ještě neměli.
SSD je také od Toshiby, NAND flash čipy dodal Micron. Napovíme, že o SSD třetí generace
rozhodně nejde.
Další obrázky níže v galerii, jinak ty zvláštní součástky v rozích baterie
a celého Ultrabooku zároveň, to jsou reproduktory. Pod
baterií (při běžném používání nad) je už jen klávesnice a touchpad.