Řadu věcí. Nejprve si ale musíme připomenout, čím se vlastně tato dvě desktopová prostředí liší. Xfce platilo za méně náročnou alternativu ke GNOME 2. Je postaveno na stejných knihovnách GTK+ v2 a vůbec takové správně zakonzervované. Vývoj sice probíhá, ale poslední stabilní verze Xfce 4.10 vyšla v dubnu 2012. Tou dobou již bylo celý 1 rok GNOME ve verzi 3.x, tedy pod GTK+ v3 a se zcela překopanými rozhraními i samotným konceptem. Možná si na kontroverzi, kterou KDE 4 a GNOME 3 vyvolaly, vzpomenete. Ostatně sám Linus Torvalds označil vývojáře GNOME za „GUI nacisty“. Později ale ve svém názoru obrátil a začal GNOME opět používat.

Zkrátka GNOME, které se nyní nachází ve verzi 3.12 a kvapně se blíží k vydání 3.14, od té doby vyzrálo. A to nejen co do použitelnosti prostředí, která je velmi dobrá a navíc daleko více uživatelsky upravitelná než před třemi lety, ale zejména co do technických aspektů v pozadí. GTK+ v2 je umírající framework, i LXDE se pomalu přesouvá pod Qt v rámci projektu LxQt. Navíc jsou zde ryze technické pragmatické důvody, proč se Debian vrací ke GNOME. Nedávno byl odhlasován přechod od Initu nikoli na končící Canonicalí UpStart, ale na obecně používaný systemd. GNOME 3.xx je pro něj daleko lépe připraveno. Tento desktop se také lépe drží v rámci příprav na přechod od X.Org na Wayland (podstatná část již na Waylandu bez potíží běží, byť stále je ještě hodně věcí, které je potřeba převést)

Prozatím jsou šance na návrat ke GNOME zhruba 80%. systemd je silným faktorem v rovnici, tým Live média nijak netrápí případné nabobtnání instalačního obrazu. Jediný, kdo by mohl mít problém, je tým kolem LiveCD, jelikož asi nepůjde připravit 700MB CD, na kterém bude kompletní systém s GNOME. Nicméně pro GNOME hovoří i daleko větší vývojářská základna. Xfce postupem času stále více zaostává, což je na jednu stranu dobře, ale je to stále více riskantní, zejména v dobách, kdy linuxovým světem stále více prostupují věci jako systemd.