Závěr autora úvodního článku - jak je to s tou kalkulací

18. 6. 2002 | Martin Bartoň | Audio/video, CD

Na stránkách české IFPI se letos žádná výroční zpráva neobjevila, ale je tu několik statistických údajů, které nepotvrzují, že by kopírování zabíjelo hudbu, jak se nám kameníci stále snaží podsouvat. Nejlépe je to vidět na počtu prodaných CD. Letos totiž už nedošlo k nějakému výraznému poklesu, tak jako před pár lety, kdy to bylo až 30%. Pád se začal zmírňovat už vloni, kdy to bylo o necelých 5%. Letos tedy jen o 1,5%. Aby čísla nebyla jen suchá, nabídnu vám i statistiky prodeje různých interpretů loni i letos. Takový Zlatý slavík podle prodejů. A věřte, jsou to zajímavá čísla! Přidám i nšco vlastního pohledu na věc a výhled do budoucna.

Kapitoly článků

1. Jak nám kopírování zabíjí hudbu

2. Reakce pana Milana Páleše z Indies Records na FreeMusic

3. Autorova odpověd ve fóru na FreeMusic

4. Odpověď pana Milana Páleše s kalkulací výrobních nákladů na CD-DA

5. Ovsova reakce na text pana Páleše

6. Závěr autora úvodního článku - kupní síla a právní vědomí

7. Závěr autora úvodního článku - jak je to s tou kalkulací

8. Závěr autora úvodního článku - kudy z toho ven, cesty tu už jsou!

9. Závěr autora úvodního článku - reakce na fórum FreeMusic

10. Závěr autora úvodního článku - jsou nějaké možnosti a něco na závěr.

1 000 ks

Výrobce	CD + potisk 2 barvy	Krabička	Celofán	Booklet	Celkem	Celkem s DPH
Diskus	17,50	3,80	1,0	3,20	25,50	31,11*
Fermata	19,90	4,60	1,0	3,33	27,83	29,22
GZ Loděnice	30,00	4,50	1,0	2,6	38,10	40,01

10 000 ks

Výrobce	CD + potisk 2 barvy	Krabička	Celofán	Booklet	Celkem	Celkem s DPH
Diskus	8,30	3,80	1,0	1,50	14,60	17,81*
Fermata	?	?	?	?	?	?
GZ Loděnice	6,40	4,50	1,0	0,99	12,89	13,53

* znamená, že Diskus účtuje DPH ne 5%, jako ostatní, ale plných 22%. Fermata u 10 000 vytváří individuální ceny.

Odhlédněme od různé sazby DPH a pojďme dále pokračovat vašimi údaji. Vydavatel i interpret a autor 9%. Počítejme, že jde o fixní odměnu, právě těch 36,- Kč (nebudu se bát zaokrouhlit a DPH vypočítám až nakonec, protože ve vaší kalukaci to s DPH nějak haprovalo). Máme tu tedy (budu počítat náklad 1 000ks, abych vycházel z naší, malé zemičky s minimálními náklady a z nejlepší nabídky na lisování):

25,50 (Diskus) + 36 + 36 +36 = 133,50 Kč

Co tu máme dále? Nahrávací náklady 19,- Kč (to dělá při 1 000 ks téměř 40 000,- Kč. Ale to bych bral jako odpovídající cenu, i když si myslím, že pořídit se to dá levněji), pak nám zbývá reklama (6%), velkoobchodní a maloobchodní marže (31%). To tedy vychází:

133,50 + 19 + 24 + 123,70 = 300,20

Zbývá nám ono DPH 22%. Tedy výsledná cena vychází u mne na cca 366,30 Kč. Což je o něco málo méně než vám.

Podívejme se ale na položky, se kterými se dá něco dělat. S výrobou nic nenaděláme, vydavatel, stejně jako autor a interpret jistě také odměnu zaslouží (nechám stranou, zda je to hodně nebo málo). Nahrávací náklady jsou asi také tak akorát, i když šikovný hudebník je schopný udělat poměrně dobrou nahrávku i doma u PC a studio nepotřebuje (až bude dobrý, studio asi využije, ale mluvíme o Indies a začínajících a málo populárních kapelách). Zůstává tu reklama, což v tomto nákladu (1000) dělá cca 24 000,- To je sice jeden inzerát v novinách, ale už celkem pořádná kampaň na Internetu. Zde bych se do polemiky na téma rentabilita reklamy (té, či oné) nerad pouštěl, necháme ji jak je.

Poslední na posouzení jsou prodejní marže. Nezlobte se, ale 31%, to je opravdu hodně. Celou jednu třetinu dát prodejcům, kteří se na díle nepodílí? Kteří vlastně jen prodávají? Kteří nenesou žádná rizika a berou jen ten zisk? Vždyť ani na rohlících (a ty mohou ztvrdnout) taková marže není! Navíc mám ten dojem, že se prodej dělá většinou komisně, takže nemají ani to riziko, že CD neprodají. Optejte se prodejců výpočetní techniky, kteří byli a jsou nuceni stále čelit síle konkurence, s jakými maržemi prodávají! A co ti, kteří třeba dělají procesory a paměti, kde se ceny mění každý den!

Došel nám na toto téma velmi zajímavý mail, který zde přetiskuji v plném znění:

Stále mi připadá, že nám někdo valí klíny do hlavy s nesmyslným modelem výpočtu ceny. Základní rozpor je podle mě v tom, že struktura ceny CD je počítána z jednotlivých položek z 1 kusu výrobku. Myslím, že tímto způsobem výpočtu by se dalo u řady výrobků dospět k několikanásobným cenám, než za které jsou prodávány.

Představte si, že například výrobce potravinářského zboží (třeba housky nebo jogurty...) bude v každém kusu výrobku počítat procenta stejně jako to dělá výrobce CD. Nebo ještě lépe - výrobce velkododavatel s maloobchodním prodejem montující PC bude prodávat počítač za koncovou cenu 20000 Kč. Z toho bude:

Maloobchodní marže 21% 4200 Kč

Velkoobchodní distribuce 2000 Kč

DPH 22 % 4400 Kč

Smontování 4.7 % 940 Kč (to by byly nahrávací náklady)

Reklama 6 % 1200 Kč

Celkem 12740 Kč (Tuto sumu musí "reálně" přičíst)

Výroba 9,3 % 1860 Kč

Autoři 9% 1800 Kč

Interpret 9% 1800 Kč

Vydavatel 9% 1800 Kč

Celkem 7260 Kč (Za tuto cenu nakoupí z Asie)

Ukažte mi výrobce PC, který vám PC v hodnotě 20000 prodá velkoobchodně za 7260,-!

Je to samozřejmě hypotetický a krajně extrémní případ, ale jde mi jen o princip důkazu, že v jiných odvětvích se asi cena počítá trochu jinak, pro spotřebitele podstatně lépe a přitom jiní výrobci nekrachují.

Prosím, abyste tuto úvahu vzali jen jako námět k zamyšlení o celku a nevyjadřovali se k tomu, že např. výrobci dodavateli PC počítám náklady pro interpreta a autory, stejně jako to, že náklady, marže a DPH se nabalují na cenu "odspodu" a nikoli rozdělením z koncové ceny, jak je to pro zjednodušení uvedeno výše.

Poznámka: Ve "výpočtu" jsem schválně použil strukturu ceny CD, jak je uvedena v článku pana Milana Páleše.

Tento text jsem sem vložil proto, že uvažovat o struktuře tvorby ceny podle toho, jak jsou uváděny panem Pálešem se moc reálně použít nedají. Dají se zpětně vyčíslit nějak paušálně, třeba u jednoho vydavatelství. U těch se pak pak struktura bude, podle mého, velmi výrazně lišit. Jednak mají vydavatelé různé slevy za celoroční vydávání CD v lisovně, v reklamě atd. Také se normálně používají zisky z jednoho úspěšného CD na propagaci dalších. Zkrátka výše uvedené výpočty jsou sice hezké a efektní, ale, opět podle mého, praxe je někde jinde.