Okamžikem, kdy se na trh dostala konkurence Atomů (ať již přímá v podobě konkurenční Fusion nebo nepřímá jako vícejádrové ARM procesory, které stáhly pozornost zákazníků od levných netbooků) se Intelu s Atomy zdaleka nedaří tak jako dříve.

• Prodeje procesorů Intel Atom zaznamenaly prudký propad

Pokud si zrekapitulujeme situaci od předešlého článku, pak platforma Cedar Trail (procesory Cedarview) nesplnila očekávání - potenciál novějšího grafického jádra zůstal nevyužitý v důsledku chybějících ovladačů (pro cokoli nad DirectX 9 a 64bit systémy), vydání nových produktů navíc čekalo výrazné zpoždění, takže se tato generace nedočkala prakticky žádné pozitivní mediální pozornosti.

Intel Atom - vývoj prodejů (Q4 / 2011)

Zdá se, že propady prodejů v segmentu netbooků Intel příliš netíží (nebo tíží, ale uvědomuje si, že platformě Brazos (2.0) od AMD nedokáže konkurovat tak, jak by si představoval) a obrací pozornost k jiným trhům. Těmi jsou v současnosti profesionální platformy (mikroservery / datová úložiště - řada SoC Atomů Centertron) a mobilní telefony s čipy Medfield.

V případě profesionální sféry se Intelu daří o něco lépe - podařilo se například přesvědčit společnost HP, aby ve svých mikroserverech Moonshot upřednostnila Atomy před ARM čipy od Calxedy (oficiální stanovisko nehovoří o náhradě, jen o tom, že produkty s čipy Calxeda jsou odloženy na neurčité „později“).

• První mikroserver HP Moonshot nenese procesory ARM, ale Atomy od Intelu

Intelu se v souvislosti s HP podařilo realizovat ještě jeden podobný šibalský kousek (i když pro výrobce ARM procesorů asi příliš úsměvný nebude), ale tomu budeme věnovat samostatný prostor.

HP projekt Moonshot - platforma Redstone (procesory Calxeda)

Vraťme se ještě k produktům pro koncové uživatele. U netbooků se Intel vzdává více méně bez boje: Za pozornost stojí samotné výrobní procesy. Aktuální stav lze charakterizovat jako boj 32nm Atomů s 40nm APU Brazos (2.0). Tato situace ale není tak nezvratná, jako tomu bývá u desktopových procesorů a grafických karet - nakonec není ani důsledkem dlouhodobého plánování jako spíš směsí plánů a souhry okolností.

Shrneme to v bodech:

• Intel i s náskokem výrobního procesu (32nm) neporáží 40nm konkurenční APU
• Intel měl (má) možnost využít 22nm výroby pro Atomy již letos, ale neučinil tak
• AMD původně chystala na letošní rok 28nm APU, ale nakonec musela zůstat na 40 nanometrech
• s 28nm APU by AMD oproti Intelu získala výhodu menšího procesu (kdy se tak stalo naposledy?)

Poslední dva body nejsou jen hypotetické „co by, kdyby…“, ale situací, ke které by mělo reálně dojít: I když AMD vydání 28nm dvoujader a čtyřjader letos nevyšlo, nakonec se tak stane. Podle stávajících informací dojde k jejich uvedení v zimě nebo na jaře příštího roku, a to na trhu budou stále jen 32nm Atomy. Přestože měl Intel reálnou možnost dosáhnout situace, kdy by proti 40nm APU AMD stály 22nm Atomy (mluvíme o čtyři stupně pokročilejším procesu), nechal si tuto šanci utéct a výhodu nakonec získá AMD, byť jen o jeden krok.

Intel Atom Z2460 - Medfield

Dále je pravděpodobné, že pro Intel bude (stále) důležitější segment mobilních telefonů než netbooky, takže mobily dostanou 22 nanometrů prominentně. Zda se prvním 22nm Atomem stane Silvermont (což je sice oficiální, nicméně 13 měsíců stará informace), nebo Intel vytvoří ještě 22nm zmenšeninu čipu Medfield, v současnosti není jasné - po prozrazení dlouhodobých plánů mluvčí Suzy Ramirezovou loni v červnu sdílnost Intelu v tomto směru poměrně klesla.

22 nm by mobilovému Medfieldu velice pomohlo. Při jeho ohlášení nesdělil Intel tisku oficiální TDP, později se objevila hodnota 2,6 wattu, ale ta se nakonec ukázala být jen TDP pohotovostního režimu (u grafické karty bychom mluvili o spotřebě v klidu), přičemž spotřeba v zátěži v podobě přehrávání videa je stanovena na 3,6 wattu (při vyšší zátěži lze dosáhnout úrovně kolem 4 wattů). Nedávno jsme zmiňovali, že do telefonů sice lze montovat procesory s TDP kolem 4-5 wattů, ale výrobci je nemají zrovna v oblibě (nižší výdrž baterie je před zákazníky nestaví do nejlepšího světla), a tak preferují čipy, které se vejdou zhruba do poloviny, tedy 2-2,5 wattů.

koncept jednoho z telefonů s procesorem Intel Atom (Aava)

To samozřejmě platí i pro Intel a právě k dosažení této mety by mu mohl pomoci 22nm proces. Stávající pozice Medfieldu oproti konkurenci, jakou je třeba dvoujádrový Qualcomm Krait (druhá generace rodiny Snapdragon vycházející z ARM Cortex-A15) není nijak růžová - instrukční sada x86 kompatibilního Atomu sice může působit lákavě, ale TDP zhruba 5× vyšší než u 0,75W Kraitu funguje na výrobce jako spolehlivý tlumič x86 vášní.

I když by Intel mohl alespoň nejdůležitější modely Atomů přesunout na 22nm proces, nečiní tak a celá situace působí dojmem, že důvodem stávající existence Atomu není ani tak nabídnout co nejlepší (ultra)mobilní produkt, jako spíš mít produkt schopný využívat výrobní linky, které jsou již nepoužitelné (či nepoužívané) pro výrobu strategicky důležitých čipů.

• Intel prý chystá Atomy s grafikou z Ivy Bridge
• Budoucnost podle Intelu: 14 nm za rok, 5 nm za pár let
• Superúsporné APU se spotřebou pod 2 W v horizontu dvou let?