Hry a hraní počítačových redaktorů
Kapitoly článků
Mirek Jahoda: Léta páně 2011 si zapamatuji jako jedny z nejlepších žní pro fandy kvalitních PC her. A nebude to jen kvůli 11. 11. 2011, kdy vyšel pátý díl skvělé série Elder Scrolls – Skyrim. Objevování zapadlých ruin, překrásných smíšených lesů i zasněžených planin jsem si nechal na vánoční svátky a nevypadá to, že bych byl blízko konce hry. Možná proto, že po hlavní dějové linii jdu jen nenásilněji, přistihuji se, jak s Frapsem típám screenshoty nejhezčích míst (a tvořím si na disku „pohlednice“) a samozřejmě proto, že bohužel nemám třeba pět hodin denně na hraní.
Mrzí mě, že jsem se letos vůbec nedostal k Heroes of Might an Magic VI a především druhému Zaklínači. Kolegové z redakce mě totiž nakazili virem jménem Company of Heroes. Jak jsem se od dob Dune II vyhýbal RTS, tak CoHu jsem po prvních nedůvěřivých krůčcích propadl. Když si člověk osvojí ovládání, jsou z toho nakonec jen bleskové šachy, jen mnohem komplexnější a okořeněné atraktivním prostředím druhé světové války. A ten fakt, že si můžete najít neskutečně podrobné statistiky a podle nich řídit vaše jednotky… raději ať nenakazím další.
Pár hodin mi stačilo k tomu, abych se nabažil Battlefieldu 3 – po hraní 1942 a 2142 je to prostě jen nová grafika a stále to samé učení se map a „trefování pixelů“ ve zlomcích sekundy. Call of Duty MW3 mě nepřilákalo ani ke spuštění.
Ani příští rok se myslím nevyhneme ďáblovým svodům kvalitních her pro PC. Jeden velmi očekávaný třetí díl to má vlastně přímo ve svém názvu – kdo by neodpočítával k Diablu III? Doufám, že Blizzard zase nechá mezeru pro nepříliš šikovné hráče, jako jsem já (v Diablu II to byl rozběh s paladinem, už nevím, jak se ta schopnost přesně jmenovala). Rád bych si jen vychutnal příběh, video-intermezza, sestavil unikátní sety a hrou odpočinkově prošel.
Nakonec jsem se rozhodl do této části skrýt jeden takový vzkaz pro diskutující na AbcLinuxu. Skoro každý rok se tam objeví jedinci (věřím, že jsou to výjimky, ale jinde by jim ostatní čtenáři asi více odporovali), kteří článek typu shrnutí roku očima redaktorů nebo třeba cokoli, co se týká výkonných grafik anebo dokonce přímo her shodí s průpovídkami, že jde o bulvár a že zúčastnění jsou (mezi řádky proti nim) naprostí neodborníci. Nepříjemnost a farizejství některých zastánců Linuxu (či *nixů obecně) bylo společně právě s absencí her největšími překážkami v šíření těchto operačních systémů na desktopy nás, obyčejných lidí. Doufám, že se oboje mění k lepšímu a je to takové softwarové přání do roku 2012.
Lukáš Fiala: Mám rád strategie, ty budovatelské možná i víc než válečné. Proto mě z letošní úrody zaujaly Cities in Motion, kde je hráčovým úkolem budovat síť městské hromadné dopravy. Navzdory extrémně hloupým misím v kampani a bídnému framerate ve větších městech (prý je to obecný problém nízkého výkonu čtyřkových a starších Radeonů v OpenGL) mi Steam napočítal přes 120 hodin hraní, na pár hodin mě během čekání na vydání plné verze zabavilo i demo. S chutí jsem si zahrál také Anomaly: Warzone Earth a ze starších, ale dosud neobjevených, tahovku Greed Corp.
Nedostal jsem se naopak k Deus Ex: Human Revolution a Skyrimu, do kterého se mi upřímně ani moc nechce. Nekonečné bloudění a sbírání bezcenných trofejí za banální questy jsem si užil dosyta už v Oblivionu. Před žroutem času Skyrimem tak raději dám přednost „konzumnímu“ interaktivnímu filmu, jakým je třeba Mass Effect 2 nebo série Assassin's Creed.
David Ježek: Pokud pominu veškeré bugy, nelogičnosti a prasárny enginu, tak z hlediska velkých otevřených prostranství (která mám minimálně od dob Arény rád) bych asi vyzdvihnul Skyrim (a možná i Crysis 2, byť na něj zatím nebyl čas téměř vůbec). Vizuálně pak působí velmi poutavě Deus Ex Human Revolution, tak trochu mi ve vzpomínkách vytváří jakýsi mix mezi System Shockem a Johnny Mnemonicem, takže na tuhle hru jistě také dojde.
Jinak co se týče pavučinami opředených her, tak kromě obligátních občasné stálice HOMAM3 (která má u mě na HDD čestné místo někdy od března 1999) jsem velmi, velmi krátce oprášil v podstatě jen Civku IV, Fallout 3 a System Shock 2 (na HDD od října 1999).
Z her roku 2012 jsem hodně zvědav v podstatě jen na Diablo III, ale že bych se vysloveně nemohl dočkat, to ne. O žádných dalších hrách prakticky nevím, tuhle počítačovou sub-branži vlastně nesleduji, už mě to nebere tak jako třeba před 15 lety. Navíc není tolik času a když už, spíš sáhnu po nějaké knize nebo přelouskám pár kýblů textu z hlubin internetu.
Jinak kdyby se letos tohoto projektu zúčastnil WIFT, jistě by zmínil Angry Birds. Jejich výhoda je, že se dají hrát všude. Dále snad doufám nemusím zmiňovat "jednoodpolední oddychovky" jako OpenTTD či "Miny" (svých 102 vteřin na Experta z roku 2002 jsem ale stále nepokořil :-).
Lukáš Václavík: Letošek pro mě byl herním rokem, i když jsem prakticky nehrál. Dělal jsem si velké plány, doplnil sbírku o Bioshock 2, Mafii II, Mass Effect, AvP. Nakonec ale opět nebyl čas ani chuť. Naděje jsem vkládal do Duke Nukem Forever, koupil jsem jej s nadšením, ale ani ta mě nezaujala, i když mám k sérii vřelý vztah. Z přibližně stovky her na Steamu mám položku „Naposledy hráno“ asi u pětiny titulů, zbytek jsem ani nespustil.
O to více jsem letos hrál smartphonech nebo tabletech. Povětšinou blbiny bez příběhu, ale na zabití času v čekárně nebo ve vaně se dobře osvědčily. Na iPodu Touch mám rozjetou sezónu ve FIFA 11, na tabletu s Androidem pařím Flick Golf a Reckless Racing a na Nexusu S mám rozdělanou adventuru Polda 2 (dost povedený port).
K PC mě snad příští rok upoutá Half-Life 2: Episode 3. Valve už mě štve. Nechci další Portal nebo Left 4 Dead, i když to jsou fajn hry. Chci zpátky gravity gun a Gordona. Hned.
Zapomenout nesmím ani na zahraniční cloudovou službu OnLive. Herní pecky běží na vzdálených počítačích, směrem k uživateli míří pouze audiovizuální stream, pro který stačí tenký klient na méně výkonném počítači. Směrem od uživatele míří ovládací povely. Zkušenosti z rychlých linek jsou překvapivě pozitivní, odezvy nejsou tragické, jak byste čekali. Na profi hraní CS to pochopitelně není, ale vykouzlit na netbooku či tabletu Borderlands nebo nového Batmana stojí za hřích. Už aby to fungovalo i u nás.
Peter Hucík: Konečne rok plný podarených noviniek. A nemyslím len SKYRIM, ktorý je pre mňa po vlažnom Oblivione konečne podareným dielom The Elder Scrolls série a spolu s Portalom 2 kandidátom na herný zážitok roku. Nejdem vymenovávať ďalšie podarené herné tituly, to už za mňa urobili ostatní autori s výborným vkusom vyššie, ja radšej upozorním na bujnejúcu indie scénu.
Mám pocit, že „independent games“, teda nezávislé hry sú rok od roka lepšie, a špeciálne posledný rok sa im konečne dostáva zaslúžená pozornosť. Skvelé malé tituly ako Limbo, Amnesia, Magicka, či množstvo prepracovaných RPG s jednoduchou 2D grafikou mohli vzniknúť vďaka tomu, že sa otvára cesta k ich jednoduchej distribúcii napríklad pomocou Steamu a iných podobných kanálov. Štúdiá tým pádom nad sebou nemajú dohľad a prísne rozpočtové škrty veľkého vydavateľa, takže môžu popustiť uzdu svojej kreativite a vydať lacné malé hry, ktoré zábavnosťou často prekonajú veľké nudné AAA tituly ako Need For More And More Speed 37: Run Again.
A čo budúci rok? Kľúč k môjmu srdcu držia dve spoločnosti začínajúce na B: Blizzard a Bioware. Teším sa na Mass Effect 3, aj keď to bude RPG asi len z 10 %, teším sa, že si snáď konečne nájdem čas na Star Wars: The Old Republic. Ešte viac očakávam deň, kedy prvý krát spustím Diablo III a zrejme o mne ďalších pár dní nebude svet počuť. No najkľúčovejším titulom pre mňa bude datadisk Starcraft II: Heart of the Swarm. SC II je totiž titul, ktorý vo mne po rokoch znova rozdúchal záujem o e-šport a donútil ma počas skorých rán nadšene sledovať profesionálne zápasy z Južnej Kórey. S datadiskom dostane Starcraft do žíl novú krv a komplet nový balans hry.
Peter Vavro: U mňa je to jednoduché – hodí sa tradičná formulka nemám čas. Na rozdiel od rokov minulých (študentských) som vynechal aj „povinné“ tituly ako Call Of Duty či Battlefield. Na čo si ale chystám vziať pár dní voľna je dlho očakávaný Diablo III. Dvojka ma dokázala baviť niekoľko rokov, uvidíme koľko života ukrojí jej pokračovanie.