Škoditel roku

Lukáš Fiala: Nejprve by bylo vhodné definovat, co to vlastně onen škoditel je. Novou kategorii navrhl do článku zařadit Tralalák v diskuzi pod novinkou o tom, jak si Apple u TSMC vydupalo prioritu dodávek 28nm čipů, takže v případě problémů s novým výrobním postupem ponesou následky všichni ostatní zákazníci tchajwanské foundry (zejména pak AMD a nVidia). Představu škoditele mám ale spojenou spíše s Rambusem, který žaloval výrobce DRAM pamětí za údajnou sabotáž jeho technologie RDRAM. Kdyby uspěl, měl by od Hynixu a Micronu nárok na astronomické odškodné, které by se pravděpodobně promítlo do cen pro spotřebitele (třeba i tak, že by po krachu této paměti staly nedostatkovým zbožím). Naštěstí se tak nestalo.

Dalšími kandidáty by mohli být manažeři konkrétních firem. Například Stephen Elop, nový CEO Nokie, který zaživa pohřbil Symbian navzdory tomu, že ještě více než půl roku po památném prohlášení na něm měla stát celá high-endová nabídka firmy. Nebo (dnes již bývalý) generální ředitel HP Leo Apotheker. Nebo Dirk Meyer, bývalý šéf AMD (ten byl ale donucen rezignovat už počátkem ledna).

Vrtění psem a jiným drobným zvířectvem aneb Marketingové přestřelky a perly

Lukáš Fiala: Přibližně koncem léta se obětí marketingu výrobců základních desek stalo rozhraní PCI Express 3.0. Firmy jedna za druhou vypouštěly odvážná tvrzení, jak jejich desky s čipsety Intel šestkové generace (P67, Z68 a spol.) zvládnou PCIe 3.0, bude-li v nich osazen procesor architektury Ivy Bridge. Gigabyte to ale s podporou nového standardu zase tolik vážně nemyslel. Všimla si toho MSI a Gigabytu to dala pořádně sežrat. Tomu pak nezbylo nic, než stáhnout ocas a tiše přiznat, že na deskách s podporou SLI a CrossFire bude PCIe 3.0 fungovat jen na prvním slotu a to v konfiguraci osmi linek, čímž je jeho veškerý přínos oproti verzi 2.0 eliminován. Osazení specifikaci nevyhovujících kondenzátorů zůstalo bez komentáře. Za investigativní práci marketingového oddělení MSI by se nemusel stydět kdejaký novinář a tak letos namísto tradičního peskování tuto akci chválím.

Mirek Jahoda: Za letošního vítěze o nejtrapnější PR a marketing považuji s velkým odstupem toto už dlouho na titul aspirující oddělení Advanced Micro Devices. Hlavním želízkem v ohni byla samozřejmě prezentace k Bulldozeru, u níž jsme tajně doufali, že jde o podvrh nebo nějaký nejapný žertík. O týden později jsme už ony legrační slajdy s vytřeštěnýma očima sledovali na hrozně tajném konferenčním hovoru spojeném s prezentací (WebEx). A opravdu tam byl FX-8150 srovnáván s čím se zrovna hodilo – výkon kolem i5-2500K (když se dobře vybere), cena s Gulftownem a herní výkon nejlépe ve vysokém rozlišení na grafice nižší střední třídy. Horní strop zaručen, procesor AMD je dobrý ze všech pohledů.

Aby toho nebylo málo, takové perly jako rychlejší FX než Sandy Bridge v Battlefield 3 o pár desetin fps, když metodika spočívá v objevením se někde, chození zhruba tak a tak a skončení zhruba tam a tam – profesionalita sama. A když srovnáte tweakguide k BF3 na blogu AMD od technického PR pro střední Evropu a jeho směšné screenshoty ukazující anti-aliasing na čtyřnásobné zmenšenině (!) s komplexními díly na GeForce.com… škoda mluvit. Zbytečnost a spíše škodlivost celého PR aparátu AMD byla letos završena launchem Radeonu HD 7970. Lhaní + paperware, to nebývalo u představení ATI zvykem.

Peter Hucík: Lukáš a Mirek to krásne vystihli, palec nahor. Ja by som chcel pridať jednu zo svojich tohtoročných skúseností, konkrétne voľbu hernej klávesnice. Rozhodol som sa totiž zakúpiť konečne poriadnu klávesnicu s mechanickými spínačmi aby som zastavil večné vymieňanie shit-óznych plastových membránových klávesníc, ktoré sa rozpadávali neuveriteľným tempom. Rozpočet som si nestanovil, chcel som aby bol môj zakúpený model ozaj dokonalý, a prípadne vedel poslúžiť aj ako sečná zbraň na obranu pred lupičmi.

Lenže ono skoro nebolo možné nájsť na webe rozumnú recenziu hernej klávesnice. Každý rozoberal len programovateľné makrá, počet kláves, podsvietenie, a podobné „hlúposti“. Nikde nikto nepísal o kritických hardvérových vlastnostiach, o použitých spínačoch, o #KRO/NKRO parametroch, s ktorými si každý pletie ghosting kláves. Takto by som mohol pokračovať na celú stranu. Čím to asi je? Uleteným marketingom výrobcov predsa. Tlačia širokej verejnosti do hláv toľko hlúpostí či zavádzajúcich tvrdení, že pomýlení zákazníci vlastne nevedia, čo od hernej klávesnice majú chcieť, a recenzenti nevedia, ktoré vlastnosti majú zhodnotiť. Veľká česť tým niekoľkým výnimkám, teda spoločnostiam, ktoré produkujú naozaj zaujímavé produkty a marketujú ich poctivo, takže kupujúci vie, čo presne dostane. Zaslúžili si aj moje peniaze.