Ohlednutí za Linuxem a open-source v roce 2012, výhled na rok 2013
Kapitoly článků
Opět než se do ní pustíme, připomeňme si rekapitulaci loňskou. Nesla téměř stejný název:
První dva měsíce roku byl relativní klid, pouze v polovině ledna vyšlo FreeBSD 9.0 a podívali jsme se blíže na neutěšenou situaci společnosti Mandriva. Až v březnu přichází další podstatnější zpráva, na svět se dere nová verze GNOME 3.4. Začátkem dubna se slaví v Red Hatu, ve firmě to podle kalkulačky vypadá na roční příjmy ve výši přesahující magickou 1 miliardu dolarů, a to je v open-source světě a u společnosti, na níž „parazitují“ jiní (zejména CentOS), velký úspěch. Red Hat stále roste, s ním i česká pobočka, která se letos rozrostla o další budovu pro dvě stovky zaměstnanců. My Red Hatu přejeme do nového roku 2013 opět další lámaní rekordů, vždyť z její práce benefitujeme všichni.
Již v jedné z předchozích rekapitulací jsme zmínili GIMP 2.8. Osobně jej používám už od jeho vydání a musím uznat, že slušný pokrok oproti řadě 2.6 zde skutečně je, ale na druhou stranu mi neskutečně nevyhovuje nové pojetí ukládání/exportů dat. Tohle mohlo zůstat při starém. Na jednookenní systém a obrázky v záložkách se však zvyká parádně. Tak jen doufejme, že více než 8bit/color hloubka na sebe nenechá dlouho čekat, víme, že tvůrci si vzali ambiciózní (a často nebezpečný) cíl pořádně překopat jádro programu.
Pokud by vás zajímalo, v jakém operačním systému pracuji já osobně posledního zhruba půl roku, pak je to koncem května vydaná Mageia 2. To WIFT sedí ve Windows 8, ale o tom zase třeba někdy jindy. Mageia 2 se nakonec ukázala poměrně solidním systémem, který přežije bez úhony často až barbarské postupy uživatele, ať již v „prasení“ vlastní softwarové stránky, nebo dokonce škodolibým výměnám hardwaru, operačnímu systému takříkajíc „pod zadnicí“. Co myslíte, vydýchá Mageia 2 Linux výměnu základní desky z Gigabyte Intel X48 na Asus Intel P35 (tj. jiná generace, jiná zvukovka, jiná siťovka, jiné přídavné řadiče)?
GNOME 3.4 v prakticky puritánské podobě přinesla počátkem června Fedora 17. O dva týdny později jsme se přesunuli v jistém článku poněkud blíže kernelu, to když jsme si pověděli detaily o zdrojových kódech pro provoz Linuxu na chystaných výpočetních kartách Intel Xeon Phi (Larrabee).
V téže době zajásali všichni balíčkáři bez ohledu na distribuci, protože po dlooouhé době s Mplayerem 1.0rc4 mohli do repozitářů poslat verzi Mplayer 1.1.