Ohlednutí za Linuxem a open-source v roce 2011, výhled na rok 2012
Kapitoly článků
Začneme samozřejmě stručným přehledem právě končícího roku. Nebojte, nezahltíme vás obrovským množstvím drobných detailů, od toho zde jsou specializované linuxové servery (a že jich v Česku a Slovensku máme hned několik), my se podíváme na ty hlavní body.
Leden
První zajímavostí, kterou jsme po Novém roce přinesli, byla recenze vynikající české knihy věnující se Ubuntu. Ona to vlastně nebyla jen kniha, její součástí byla dvě DVD (32 a 64bit) s upraveným, pro českého uživatele takřka k dokonalosti vyladěným Ubuntu.
Přečtěte si: | |
---|---|
Kniha + DVD Ubuntu 10.10 CZ - nejvyladěnější Linux na planetě |
Knize jsme po zásluze udělili stříbrné ocenění. Snad jen škoda, že zatímco kdejaký nekvalitní plevel typu "50 tipů a triků pro Windows" se prodává jako housky na krámě, tato perla doslova světové úrovně z dílen českého autorského týmu se příliš neprosadila. Ale to je zkrátka úděl publikací, které se věnují "minoritním OS".
Koncem ledna jsme se dočkali nové verze desktopového prostředí KDE 4.6 následovaného oblíbeným přehrávačem MPlayer 1.0 RC4, mimo jiné s lepší podporou Blu-ray.
Únor
Zatímco si Hans Reiser kroutí svůj dlouhý trest, "jeho" souborový systém Reiser4 byl v únoru připraven pro linuxový kernel. Z pochopitelných důvodů se ale majoritní komunita nadále drží buď konzervativně systému Ext4, či pilně testuje a vyvíjí btrfs, konkurenci vynikajícího ZFS od Sun/Oracle (s nímž má Linux, na rozdíl od FreeBSD, z licenčního hlediska problém).
Jako svého druhu o oslavě desetiletého výročí VLC jsme si pověděli i o počátcích implementace AVX optimalizací do projektu x264, z nichž nyní mohou těžit jak majitelé CPU Intel (Sandy Bridge), tak AMD (Bulldozer). Ve stejné době komunita porodila Debian GNU/Linux 6.0 "Squeeze" a AMD přispěla dokumentací ke GPU rodiny HD 6900. K Debianu se váže ještě trocha slovíčkaření, vedle Debian systému s GNU nástroji a Linux kernelem také tvůrci zapracovali na Debian systém s GNU nástroji a FreeBSD kernelem, tedy "distribuci" Debian GNU/kFreeBSD (jakým způsobem nejspíš byla počata, znázorňuje fotografie v perexu tohoto článku ;-). Budoucnost grafického serveru, která slibuje náhradu za "architektonicky unavený" X.Org, Wayland, začal být funkčním s grafickými kartami AMD i Nvidia. O týden později AMD zase potěšila, když AMD uvolnila XvBA.
Březen
Rok 2011 byl v linuxovém světě rokem forků. Jedním takovým se stal přehrávač Mplayer2, který se rozhodl povstat z popela ospalého vývoje Mplayeru a vylepšit vše, co léta letoucí leží ladem, ať již DVD menu, nebo pokročilejší aspekty podpory kontejneru Matroška (MKV).
Forkem číslo dvě se stal libav, odnož ffmpegu, která vznikla po rozepřích tvůrců (stihli se pohádat i o logo, škoda těchto "bouří ve sklenici vody", většinou ničemu neprospěly). Red Hat si připsal téměř miliardové příjmy, což je velmi slušné (a opět posíláme pochvalu klukům a holkám do brněnského vývojového centra Red Hatu).
Duben
Že přístup grafické divize AMD, firmy obecně linuxově velmi pozitivní, bude zcela jiný, než byl kdy u ATI, jsme věděli již celé roky díky uvolňování dokumentace ke GPU. Firma začala na jaře nabírat pro změnu Androidové vývojáře, což je logický krok v tomto světě APU, tabletů a Androidu. Oracle, poté co byl "profackován" komunitou kolem OpenOffice.org založivší LibreOffice (fork číslo tři), nakonec stáhl ocas.
Koncem měsíce pak Canonical představil Ubuntu 11.04, první verzi primárně využívající desktopové prostředí Unity 3D, architektonicky Compizovou nadstavbu. Firma si tím vysloužila řadu negativních ohlasů. Nebyla to první, pro mnohé smutná zpráva ze světa desktopových prostředí.
Květen
Květnová Fedora 15 jde stále svojí cestou, ale přichází s prostředím GNOME 3 a GNOME Shellem. Linuse Torvaldse, který dříve kvůli KDE 4 odešel od KDE ke GNOME, donutila zvolit menší zlo - Xfce. Květen asi obecně nebyl pro Linuse dobrým obdobím, ale je to muž činu, takže když už mu přerůstal chaos v číslování verzí kernelu extrémně vysokými čísly přes hlavu, udělal prostě tlustou čáru a onoho dne se zrodil Linux 3.0.
Červen
Šestý měsíc jsme zahájili zprávou o forku číslo čtyři. Vleklými problémy sužovaná Mandriva, resp. její neutěšená situace a přístup k vývojářům dali zrodu forku v podobě distribuce Mageia, jejíž první verze prozaicky nazvaná Mageia 1 spatřila v té době svět.
Ale to se nám již pomalu blížila okurková sezóna, byť v AMD nelenili a…v s s